charlie.vtx1800 píše: To je takový dvojznačný. Inkubační doba se definuje jako bezpříznakové období mezi nakažením a projevem nemoci - třeba horečka V tom případě kecá absolutní blbosti. Ovšem mohla myslet i období tzv. replikační, což je období mezi nakažením a masivním namnožením viru - což je těch cca 5 dní, kdy se člověk stává infekčním a lze právě virus detekovat testem. Do té doby je viru v těle tak málo, že je prakticky nedetekovatelný a je i mimořádně malá pravděpodobnost nákazy - ale pozor, jedná se spojitý nárůst hodnot a tím i rizika nákazy. V tom případě má zmatek v odborných termitech což by odborník mít neměl. Takže - pokud mi uvěříš: Nakažení - replikační období - detekovatelnost viru = nástup nakažlivosti - pokračuje inkubační doba (teoreticky do nekonečna, pokud se staneš bezpříznakovým přenašečem) - rozvoj onemocnění (třeba horečka či zápal plic) - vymizení příznaků - pozor, člověk může být dál přenašečem a nakazit dalšího, virus je dál detekovatelný - vytěsnění viru z těla (nemusí nastat nikdy - bacilonosič) = úplné uzdravení.

...čili jde mi o to, ona říká že dokud nejsou příznaky nemoci, je v těle vir nedetekovatelný, protože se ještě nerozjel, kdežto ty říkáš, že lidi se mají nechat testovat i bez symptomů a ten vir je naopak detekovatelný, říkám to správně?

osiris píše: ...čili jde mi o to, ona říká že dokud nejsou příznaky nemoci, je v těle vir nedetekovatelný, protože se ještě nerozjel, kdežto ty říkáš, že lidi se mají nechat testovat i bez symptomů a ten vir je naopak detekovatelný, říkám to správně?

Ano. Dá se detekovat nejen přítomnost viru v těle - od určité hranice, dané citlivostí testu, ale dokonce i stanovit jeho množství. V podstatě lze říct, že jakmile lze virus detekovat, je člověk i nakažlivý a čím víc viru je detekováno, tím je nakažlivější. Detekce může být falešně pozitivní i falešně negativní, to je nutné zohlednit při dělání nějakých závěrů. Ale zásadní je, že virus lze dostatečně citlivým testem - jak už dnes většinou jsou - detekovat téměř vždy dřív než se objeví příznaky nemoci, vyjímkou by byla nějaká hypercitlivost organismu, kdy by se ovšem nejednalo o klasické onemocnění, ale o formu alergické reakce. To jsou ale elementární znalosti, to musí lékař vědět i probuzenej o půlnoci.

Zásadní by právě bylo, že pokud hned na začátku karantény by byl test pozitivní, tak lze oprávněně očekávat, že předchozí kontakty jsou nakaženy a je nutné je taky dát do karantény. Pokud u těchto kontaktů na začátku karantény bude test negativní, tak je šance, že ještě nikoho nenakazili a přeruší se řetězec přenosu.

Pokud se s testem čeká až na projev onemocnění, tak předchozí kontakty už mohou být taky šiřiteli a test je dobrý jen k doplnění statistiky, ale neřeší šíření nákazy. Nemluvě o tom, že je snažší dohledat kontakty třeba po 5ti dnech než po14ti. Pokud to doktorka nechápe, pokud to krizový štáb takto nenastaví - tedy řekněme první test cca 5-tý den (dle citlivosti testu a nejkratší vysledované replikační doby) od podezření na první možný kontakt s nákazou, nebo první den karantény (dle toho, co je dřív), tak jsou všechna opatření nahovno. Zřejmě je nejen nedostatek roušek, respirátorů, ale i testů, takže o tom asi pečlivě mlčí a lžou.

Jak prosté...