Na tomto místě si nemohu odpustit uvést jedno ze svých starších vědeckých pojednání, protože nastoleté téma tomuto přímo nahrává.
Je to poněkud dlouhé, ale ti trpěliví budou obohaceni o další , k životu nezbytnou, vědomost.

SE-SEho ponožkový paradox

Cílem tohoto matematicko-logického důkazu je prokázat, že posuzovat shodnost dvou objektů typu "ponožka" pouze na základě smyslového vnímání je velmi nepřesné, relativní a neurčité.
Teorém si klade za cíl zodpovědět otázku zda je možno o páru ponožek v němž jedna je kupříkladu (dle zcela subjektivního a rozporovatelného optického vjemu) černé barvy a druhá bílé barvy, tvrdit že "Je každá jiná".
Protože se jedná o problém v ryze akademické rovině uvažování, je nutno postupovat metodou analogické paralely a tudíž musíme nejprve stanovit výzkumný model.
Protože máme odpovídat na otázku zda jsou dvě ponožky STEJNÉ nebo naopak KAŽDÁ JINÁ, je nutno nejprve definovat pojem "STEJNÉ", čímž logicky bude definován zároveň i oponovaný pojem "KAŽDÁ JINÁ", jelikož je ve vztahu k předchozímu čistou matematicko-logickou negací.
Protože tento vědecký důkaz není odtržen od reality, ba naopak přímo bazíruje na životní praxi, není pojem shodnosti vyjádřený shoda uvedeným pojmem "STEJNÉ", chápán absolutně, ale ryze statisticky, což činí tuto teorii prakticky nenapadnutelnou (zejména maje na mysli neduživé a neúspěšné pavědecké oponenty).
V praxi to znamená, že za "STEJNÉ" budou prohlášeny jedině dvě takové ponožky, jimž bude nalezeno výrazně více vlastností shodných než rozdílných.
Aby byli na hlavu poraženi i nejzatvrzelejší pochybovači, budiž oním "výrazně více" uznáno ne desetkrát více, ne stokrát více - nýbž tisíckrát více vlastností shodných než rozdílných. Těžko označit jinak, než za nedouka toho, kdo by se odvažoval tvrdit, že nejsou STEJNÉ dvě ponožky, které mají TISÍCKRÁT více vlastností shodných než rozdílných.
K dokončení definice modelu zbývá zvolit obory sledovaných vlastností. Bylo by chybou zahrnout zde vlastnost jako je barva, byť je v prvním přiblížení (a ovšem i ze zcela laického pohledu) tou vlastností, která právě toto bádání iniciovala. I laické veřejnosti je jistě známo, že barvy mají miliony odstínů se zcela spojitými přechody mezi nimia otázka shodnosti dvou barev by si nutně vyžádala další definice tolerančních polí, což by nás nutně zavedlo na půdu, z hlediska vědeckého, přinejmenším vratkou.
Jako obor sledovaných vlastností je nutno zvolit vlastnosti snadno sledovatelné, kvantifikovatelné a především snadno ověřitelné i neodborníkem, což je jedním z pilířů praktické "neprůstřelnosti" této teorie.
Jako zcela běžně zaužívané matematické zjednodušení budeme předpokládat, že modelová situace je nastavena tak, že se nemění žádné jiné vlastnosti něž právě sledované.
Pro hnidopichy budiž předpokládáno, že celý pokus se odehrává v termostatu, za konstantního tlaku, v umělém stabilizovaném osvětlení, laborant manipuluje objekty za použití personálního separačního skafandru a pokus se odehrává v dostatečné vzdálenosti od Černobylu, Fukušimy a Setuzy.
Jako množina vlastností neshodných budiž určena přítomnost či nepřítomnost řady pletené ponožky. Pro konzumenty asijských výrobků nutno připomenout, že pravá ponožka jest výrobek pletený a tedy také paratelný. Pro nepamětníky třeba popsat, že tahem za nit je možno upárat (tedy zcela odstranit) libovolný počet řad ponožky.
Jako množina vlastností shodných byla pro svou jednoduchost a neoddiskutovatelnost výsledku zvolena prostorová shoda umístění obou ponožek (a samozřejmě případných vypáraných nití). Exaktně vyjádřeno je za shodnou vlastnost považováno, pokud se obě ponožky či jejich rezidua (pro laiky - vypárané nitě) nacházejí například v kruhu o průměru jeden metr (nebo dva nebo tři, čtyři či kolik kdo chce).
A nyní již můžeme přistoupit k vlastnímu pokusu:
1) upářeme jednu řadu z jedné ponožky - toto je rovno jedné neshodné vlastnosti. Proti této neshodě ovšem můžeme postavit vlastnosti shodné z druhého oboru - předpokládáme-li že ponožky prostě leží vedle sebe, pak je vždy kladná odpověď na otázku zda leží obě v kruhu o průměru 1 metr, 2 metry, 3 metry, 4 metry ....... 1000 metrů. Tedy jsme oproti jedné vlastnosti neshodné položili 1000 !! vlastností shodných. Zcela v intencích definovaných podmínek pokusu je tedy závěr dílčího kroku tento: upárali jsme jednu řadu jedné ponožky, ale z pohledu statistiky se na shodnosti naprosto nic nezměnilo.
Statisticky jsou obě ponožky stále STEJNÉ.
2) upářeme druhou řadu téže ponožky a zkonstatujeme, že se jedná o druhou neshodnou vlastnost - chybí první a druhá řada. Oproti této neshodě postavíme ovšem řadu vlastností shodných: k těm z předchozího bodu přidáme shodné umístění v kruhu o průměru 1001m, 1002 m, 1003 m, 1004 m ........2000 m. A opět v intencích definovaných podmínek pokusu je tedy závěr dílčího kroku tento: upárali jsme další řadu jedné ponožky, ale z pohledu statistiky se na shodnosti naprosto nic nezměnilo. Statisticky jsou obě ponožky stále STEJNÉ.
3) upářeme třetí řadu téže ponožky a zkonstatujeme, že se jedná o třetí neshodnou vlastnost - chybí první, druhá a třetí řada. Oproti této neshodě postavíme ovšem řadu vlastností shodných: k těm z předchozích bodů přidáme shodné umístění v kruhu o průměru 2001m, 2002 m, 2003 m, 2004 m ........3000 m. A opět v intencích definovaných podmínek pokusu je tedy závěr dílčího kroku tento: upárali jsme další řadu jedné ponožky, ale z pohledu statistiky se na shodnosti naprosto nic nezměnilo. Statisticky jsou obě ponožky stále STEJNÉ.
4) upářeme čtvrtou řadu téže ponožky a zkonstatujeme, že se jedná o čtvrtou neshodnou vlastnost - chybí první, druhá, třetí a čtvrtá řada. Akademik již pomalu začíná tušit, kudy se bude pokus dále ubírat. Pro laiky ale musíme ještě pokračovat. Oproti této neshodě postavíme ovšem řadu vlastností shodných: k těm z předchozích bodů přidáme shodné umístění v kruhu o průměru 3001m, 3002 m, 3003 m, 3004 m ........4000 m. A opět v intencích definovaných podmínek pokusu je tedy závěr dílčího kroku tento: upárali jsme další řadu jedné ponožky, ale z pohledu statistiky se na shodnosti naprosto nic nezměnilo.
Statisticky jsou obě ponožky stále STEJNÉ
5) upářeme pátou řadu téže ponožky - pro toho, kdo to nechápe ani teď, není toto pojednání určeno.
.
.
.
n) upářeme n-tou řadu ponožky ale z pohledu statistiky se na shodnosti naprosto nic nezměnilo. Statisticky jsou obě ponožky stále STEJNÉ. Akademik chápe, ostatním nabízím kurz - samozřejmě placený.
x) upářeme předposlední řadu ponožky ale z pohledu statistiky se na shodnosti naprosto nic nezměnilo Statisticky jsou obě ponožky stále STEJNÉ.
Akademikovi se orosilo čelo, ostatní (bez kurzu) se tváří že chápou jen proto, že si celou šíři důsledků neumí představit.
x+1) Akademikovi už teď cuká oko. Upářeme poslední (x+1) řadu ponožky. Protože se jedná o x+1 neshodných vlastností, pokládáme proti nim shodné vlastnosti v 1000 násobném počtu v podobě shodné polohy v kruhu o průměru 1 m až (x+1)*1000 m. Z pohledu statistiky se na shodnosti stále naprosto nic nezměnilo.
Statisticky jsou obě ponožky stále STEJNÉ a to přes to, že JEDNA PONOŽKA ZCELA ZMIZELA.
TOTO JE TEDY PODSTATA PONOŽKOVÉHO PRADOXU.
Synteze teorému:
K jakékoli vlastnosti diferencující dvě ponožky, lze najít dostatečný počet syntetizujících vlastností a to vždy do té míry, že ze statistického pohledu
je diferenciace oproti syntéze zcela zanedbatelná.
aplikace:
Pokud mě někdo uvidí s tím, že mám každou ponožku jiné barvy a na základě tohoto bude tvrdit, že mám "každou ponožku jinou", pak je to nevzdělaný hňup a ignorant.

Naposledy editováno 13.04.2019 14:25:17

se-se> nařeď si ten matroš,co bereš

se-se> Teorie opravdu dobrá, leč někdy i nepodstatný detail může otočit celý vesmír. Je to takový paradox paradoxu. Jinak vzhledem k tomu, že Steven Hawking už nežije, odedneška čtu už jen tvé příspěvky.


Naposledy editováno 14.04.2019 08:39:37