Poznámka:
vzhledem k tomu, že jsem byl opět napadem některými místními "borci" jak se tady chlubím a moje motorka vypadá jak z cirkusu a další "moudra", ale nic konkrétního a konstruktivního jsem se nedozvěděl na svoji adresu, tak jsem se rozhodl, že blbosti budu mazat.

Upozornění:
Toto téma není myšleno ani jako provokace, ani zvedání svého ega či chlubení se jak jsem dobrý a kam to vlastně jedu, nebo dalších podobných záměrů, ale pouze o tom, že vyrážíme do přírody a koho to zajímá tak se může ozvat. Jestli máte někdo nějaké připomínky, či rady k tomu, co jsem níže napsal, tak sem s tím.

Původní text:
Čirou náhodou vyrážíme koncem srpna s kolegou přes Uzbekistán, kde si chceme trochu zajezdit v poušti, do Pamíru. Styl naší cesty bude tak trochu netradiční, poněvadž naším cílem nejsou známá turistická místa, hotely a focení před těmi nejznámějšími artefakty atp., ale ježdění po nejodlehlejších částech Tadžikistánu a Kyrgízie. Samozřejmě jen po cestách, protože stroje na kterých jedeme nejsou zrovna z nejlehčích. Tiger800 a Afrika1000.
Ale, protože ssebou nebereme nesmyslné a zbytečné věci, vše jsme zminimalizovali včetně nářadí a náhradních dílů, kromě teplého oblečení do hor a to vše se vejde do dvou nepromokavých pytlů na bocích motorky, pod sedalo a vybavení včetně vody a trochou benzínu navíc je na motorkách uloženo co nejníže, plánujeme i velmi špatné cesty, náročnější výjezdy a nebojíme se ani brodů. Jsme připravení proběhnout se v těch nejhorších místech vedle motorky a zatlačit. Proto žádný tankvak, ani topkejs, ani kanystry na zadním sedadle. Jako standardní součást vybavení bude lehký kladkostroj, sekera, lano a po dvou duších do každého kola.

Na místě nebudeme vůbec spěchat. Takže jestli někde budeme muset pár dní počkat kvůli vyšší hladině vody v řece, nebo zůstaneme za závalem, nezpůsobí nám to nervózní náladu a valium budeme přijímat jen v omezených dávkách. V žádném případě se nebudeme snažit překonávat řeky po dešti, nebo zajíždět na rozblácené cesty hned po dešti a pak se trápit, nebo riskovat. Proto nemáme vůbec žádný časový plán a itenerář. Alláh za nás rozhodne kam a jak a kdy pojedeme a kam vůbec dojedeme.

No a nakonec, přesun tam a zpět plánujeme tak na 800 kilometrů denně po dobrých cestách. Týden tam, týden zpět (týden má sedm dní). Celkem je to cca 5000 tam, 5000 zpět, pár kilometrů pouští a cca 4000km po samotných horách. Většinu bude samozřejmě tvořit asfalt různé i hrůzné kvality, ale těch pár set kilometrů po necestách si za ty tři týdny opravdu vychutnáme.

Jedním slovem bych to shrnul na poušť, hory, hory a zase hory. Spaní pouze ve stanu a u místních. Do hotelu za peníze nejdu, protože by se tím celá projížďka degradovala a to ani v případě nepříznivých klimatických podmínek. Když jsem přežil minulý rok sever i v tom největším hnusu kdy pršelo, sněžilo a všude bylo bláto, tak se dá předpokládat, že Pamír bude proti tomu mnohem přívětivější.

Co je velmi důležité je voda do pouště. Člověk nikdy neví a kdo nechce riskovat tak bere 10 litrů vody a 24 litrů benzínu celkem. Minulý rok jsem vezl 8 litrů benzínu do rezevy v petkách, ale letos beru jen 4 litry ve dvou kanystříkách, vzhledem k tomu, že tam jsou všude lidi a na cestách je docela rušný provoz ve srovnání se severem a těch pár litrů z uazíka každý rád daruje. Většinou

Tam jedeme na Šinko 804-805 plus bereme náhradní novou sadu 804-805 ssebou 13kg na zadním sedadle a nosiči nakonec přežijeme. Shánění gum na místě bylo zavrženo, protože nevíme vůbec kdy a kam dojedeme, poněvadž první bod naší cesty je údolí bartang, kde budeme měnit jeté (cca 6tkm) za nové. Staré u někoho necháme a kdyby bylo nejhůř, tak nám je po někom pošle. To je nejlepší způsob jak se pojistit v případě rozervané gumy. (vlastní zkušenost, naštěstí se to stalo jen jednou se zadní E09 dakar
Na druhé sadě dojedeme až domů. Cca 9tkm, což gumy po asfaltu s přehledem dají. (ověřeno z více míst zde na
fóru i z vlastní zkušenosti). Nejraději bych tam přezul na E10-E09, ale obávám se, že by nemusela vydržet těch 9tkm z největší části po asfaltu. A vracet se pro odhozené gumy patnáctset kilometrů postráda smysl. Ještě větší nesmysl je taščit ssebou druhou sadu gum do terénu, rozuměj mizerné cesty, protože hodně zvedají a posouvají těžiště a průchodnost stroje se podstatně snižuje.

Volba "špalků" namísto gum typu E07: protože stojí nové gumy srovnatelně, tak nemá cenu jet na 07 a v poušti a předhůří se na nich trápit. Stejně bychom je před horama museli shodit a dát špalkový. Navíc když zaprší, tak jsou mimo asflt E07 nepoužitelný. Další bod pro "špalky", se kterejma se v pohodě jede po asfaltu i za mokra.

Kdo namítne, že se to dá všechno odjet na E07, tak asi nechápe na co se připravujeme.

Takže takový je plán neplán a kdyby se čirou náhodou chtěl někdo přidat a vlastní odpovídající stroj který zvládne denní přesun 800km a ještě se s ním dá po horších cestách, (od 650-ky po 800-ovku na drátových kolech, s plechem pod motorem, samozřejmě bez kufrů a topkejsu) tak se může přidat. Sebevrazi a mučitelé sama sebe můžou klidně jet i na boxerech, velkých supertenere nebo velkých tigrech, ale já bych do toho osobně nešel. Nebude to žádná šotolina v Bosně ale fakt náročnější ježdění. Ideální by bylo nějaké lehké jednomístné enduro, ale na něm se tam v rozumné době nedá dojet.

Takže to je asi vše. A jestli máte nějaké konstruktivní připomínky hlavně ke gumám, tak můžete poradit.
Díky za štábní kulturu přizpěvatelů.
Z.