Téma: Tlak v nádobě - vliv průměru vodního sloupce.
VladaM
offline
54/2539
Rožnov pod Radhoštěm
54/2539
Rožnov pod Radhoštěm
Mám uzavřenou nádobu. Do ní je přidělaná trubka průměr třeba 10 mm, výška vodního sloupce třeba 2000 mm.
Mám tu samou nádobu, do ní je přidělaná trubka průměr třeba 20 mm, výška vodního sloupce je stejná 2000 mm.
Jaký je tlak uvnitř kapaliny v nádobách? Je stejný?
Kolega v práci nevěří, tvrdí, že v té druhé je vyšší.
Tak by to chtělo nějaké pěkné vysvětlení. Díky.
Naposledy editováno 12.01.2018 15:27:58
Mám tu samou nádobu, do ní je přidělaná trubka průměr třeba 20 mm, výška vodního sloupce je stejná 2000 mm.
Jaký je tlak uvnitř kapaliny v nádobách? Je stejný?
Kolega v práci nevěří, tvrdí, že v té druhé je vyšší.
Tak by to chtělo nějaké pěkné vysvětlení. Díky.
Naposledy editováno 12.01.2018 15:27:58
Delk
offline
12/286
Rovné
12/286
Rovné
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Tlak v nádobě - vliv průměru vodního sloupce.
charlie.vtx1800> My na to nakonec asi přijdem. Placatý ryby, jak jsi zmiňoval, jsou placatý ne kvůli tlaku, ale kvůli tomu, aby právě za využití toho tlaku držely na dně a nenadřely se. Taková ryba má dně potom tak obrovskej přítlak, že můžeš vidět v bedně, jak díky němu krouží tak ostrý zatáčky až to nejde do palice.
A vobyčejný ryby se zase pomocí naklápění hřbetu dostávají do větších hloubek (čím větší naklopení tím rychlejši sestup). Nahoru potom plavou zase za pomoci vztlaku.
Chobotnice na to zas jdou roztahováním chapadel (větší plocha - klesá) a stahováním (menší plocha - stoupá). V televizi můžeš vidět takový ty nerozhodnutý chobotnice co neví kudy kam a tak ty chapadla roztahují a stahují jak o závod.
Akorát mě zajímá jak na to jde takovej delfín, kterej má tělo kulatý. Ale voni maj zas velkej mozek a tak s tou fyzikou už asi nějak vyjebaj.
A vobyčejný ryby se zase pomocí naklápění hřbetu dostávají do větších hloubek (čím větší naklopení tím rychlejši sestup). Nahoru potom plavou zase za pomoci vztlaku.
Chobotnice na to zas jdou roztahováním chapadel (větší plocha - klesá) a stahováním (menší plocha - stoupá). V televizi můžeš vidět takový ty nerozhodnutý chobotnice co neví kudy kam a tak ty chapadla roztahují a stahují jak o závod.
Akorát mě zajímá jak na to jde takovej delfín, kterej má tělo kulatý. Ale voni maj zas velkej mozek a tak s tou fyzikou už asi nějak vyjebaj.
Jarrinn
offline
12/5251
Vrbičany
12/5251
Vrbičany
Delk píše:
Akorát mě zajímá jak na to jde takovej delfín, kterej má tělo kulatý. Ale voni maj zas velkej mozek a tak s tou fyzikou už asi nějak vyjebaj.
bych rekl. ze na to jde silou a proto ma misto ocasu poradnou ploutev, stejne jako vsichni dalsi mořští savci (velryba, tulen, mroz atd.).
Metric
offline
16/6950
Brno-Starý Lískovec
16/6950
Brno-Starý Lískovec
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Tlak v nádobě - vliv průměru vodního sloupce.
Delk píše: Akorát mě zajímá jak na to jde takovej delfín, kterej má tělo kulatý. Ale voni maj zas velkej mozek a tak s tou fyzikou už asi nějak vyjebaj.
Kto je všímavý, musel zaznamenať jeden zásadný zvonku viditeľný rozdiel medzi veľrybami a rybami: Chvostová plutva u veľrýb je vodorovne, u rýb zvisle. Toto je práve ten dôvod, veľryby tak môžu ovplyvňovať, či plávajú nahor alebo nadol, na čo normálne ryby využívajú tlakový rozdiel podľa plochy.Nevýhodou je, že ryby môžu zatáčať a veľryby nie, to potom vysvetľuje, prečo toľko veľrýb uviazne na plážach - počuli ste už o tom, že by niekde uviazla napr. sardinka a ľudia ju museli tlačiť do vody? No vidíte...
Téma je zamknuto
