vilemx píše: Nosná zeď tl. 175 mm na 8 m rozpon (bez ztužujících pilířů nebo bez fůry kolmo napojených zdí)? Tam bych se bál vejít, i kdyby pod výpočty statiky bylo deset kulatých razítek

Cetl jsi blbe. Me 175mm nevyslo. Ja musel pouzit 200mm. Ale vim ze z tech 175mm delaji i ctyrpatraky s plochou strechou.

E: Ale je normalni mit k necemu neduveru. Ja zas nesnasim ty vsechny cihly typu Heluz a spol. Stacilo mi par let v nich resit tahove zkousky kotev a kvalita je v tomto smeru velmu rozdilna i v ramci palet...

Naposledy editováno 14.11.2016 16:54:12

V_i_c_i píše: Cetl jsi blbe. Me 175mm nevyslo. Ja musel pouzit 200mm. Ale vim ze z tech 175mm delaji i ctyrpatraky s plochou strechou.

E: Ale je normalni mit k necemu neduveru. Ja zas nesnasim ty vsechny cihly typu Heluz a spol. Stacilo mi par let v nich resit tahove zkousky kotev a kvalita je v tomto smeru velmu rozdilna i v ramci palet...

Jestli bereš kvalitu zdiva dle tahové zkoušky kotvy, tak jsme úplně v jiné sféře diskuze. Každý přece ví, že zdivo nelze tahem namáhat (v případě kotev jde spíš o smykovou únosnost zdiva) a počíta li se kotvení do zdiva pomocí dodatečných kotev, je jedno, jestli chemických nebo mechanických, tak když z to toho vyčaruješ 1,0 kN, tak budeš rád. A může si výrobce kotev psát klidně 2,8 kN, nikdy to v praxi nedocílí. A tady si myslím, že už nerozhoduje jestli jde o Heluz nebo Vapis. Protože kotvíš li přímo do cihly, je jasný, že plná má výrazně lepší vlastnosti než dutá. Ale vždy rozhoduje zdivo jako celek, tedy zdící materiál + spojovací materiál. Ale jak říkám, to už je úplně jiný rozsah diskuse.
Když se to shrne, tak opravdu neexistuje lepší materiál, než klasická cihla plná pálená, ale aby vyšla akustika a tepelná pohoda, budou to metrové zdi. Za cihlu pálenou se klidně dá dát vápenopísková, je to vlastně její obdoba. Jen se používají velkoformátové cihly a často strojní zdění. A pak je prostě cokoliv keramického. A až pak následují všechny ostatní typy zdících materiálů.
Železobeton je kapitola samo o sobě, dřevostavby a ocelové stavby taky.

Ale na prvním místě je pořád to, že dům je nutné kvalitně vyřešit dispozičně, od čehož se odvíjí návrh nosné konstrukce a pak se teprve řeší co a jak. Jde o to, jak velké rozpony stropů budou, jak velká okna, atd. A pak se začne vybírat materiál. Když se to obrátí a řekne se, chci Vapis 200 mm, musí se jít od jeho možností po výslednou dispozici. Což si myslím, že nikdo moc nedělá, protože prvně to musí být obyvatelné, pak hezké a pak je vlastně jedno, z čeho to je .

A k těm čtyřpatrákům, ano dělají. Dělají se různé věci a díky koeficientům a mocné matce přírodě hodně objektů stojí, i když jsou teoreticky špatně. Příkladem je 12 bytových domů Metrostavu, co se začaly prohýbat 8 let po dostavění, Prag Marina, která se prohnula myslím 3 roky od dostavění, atd... Jak se říká mezi statiky, klenba snese vše, kromě statického výpočtu.
Včera jsem byl na dřevostavbě u Brna, která není ještě ani obydlená a má už problémy.
Stavebnictví je prostě u nás celkově na špatné úrovni.

V_i_c_i píše: Cetl jsi blbe. Me 175mm nevyslo. Ja musel pouzit 200mm. Ale vim ze z tech 175mm delaji i ctyrpatraky s plochou strechou.

Nezbývá než doufat, že za pár let při rekonstrukci rozvodů to nějaký šikula namísto podlahou nově nepovede stěnou
U tenkých ŽB stěn je tohle riziko eliminováno pracností, u zdiva ale ne

Soused vedle přistavuje část RD z Porothermu, odhadem tak 30 až 40 cm. Když se firma dostala až k zateplení a měla už komplet nalepenou vatu, tak si buďto majitel nově vymyslel nebo zhotovitel zapomněl umístit klimu nad okno úplně nahoře ve štítu. Takže naběhnul Vasil s nožem a skoro od vrcholovu štítu až k základům vyříznul až na cihlu půlmetrový pruh vaty. Za ním pokračoval Aljoša se sbíječkou, který tam vyrubal šlic tak 10 cm hloubka a 20- 30 cm šířka. Jak v místě překladu okna v podroví, tak i o patro níž mu to sbíječkou ale moc nešlo. Začal se vztekat, proč je v těchto dvou cihlách nalito tolik malty a co tam dělá to železo. Tak mu pomohl Andrej s flexou. Následně do "drážky" (asi si umíte představit, jak ty cihly i překlady vypadaly) vložili 50 HT na odvod kondenzátu, všechno zaplácli vatou a konečně se mohli pustit do perlinky.