V žádném případě nesvařovat švajcem, zhrubne struktura.
Nejlepší je balená elektroda na tenké plechy , rutilka, tuším, že má označení E 42 16 a STŘÍDAVÝM PROUDEM! , průměr elektrody 2mm (relativně malý proud, to znamená i malý energetický vnos a tím i menší pnutí materiálu).
Je to vyzkoušené na všech možných materiálech, jejich kombinacích (CrMo + uhlíková konstrukční 11 523 a pod.) a na hodně značkách motorek (ČZ, Jawa, Honda, Suzuki atd.).
Jinak doporučuju se též zamyslet se nad tím, proč to zrovna tam praská a zvolit konstrukční úpravu.
Pukud by se vařilo u misky ložiska, ložisko se dá ven, zalisuje se tam nějaké se shodným vnějším průměrem, svaří se to a po vychladnutí se ložisko vyklepne.
Deformace tam sů, ale je to snesitelné.
Pokud praskne svar třeba u nějakého plechového úchytu, je dobré jej o půl i centimetr přetáhnout přes jeho okraj, v ose trubky.
Svar nechat dokonale vychladnout (dá se na něm udržet ruka) a až pak oklepnout strusku.
Pokud to ruplo pod krkem, jediné srávné řešení výztuhy je toto:





Trojka plech s pevností min. 50 kilo (11 523 a pod.), půlkruh okolo misky ložiska a protažení asi 20-30 cm po spodní trubce či profilu rámu.
Svaří se to okolo misky, uprostřed a na konci výztuhy.
Nahoře tímto řešením získáš dostatečnou délku svaru (pevnost) a namáhání se roznese dál do konstrukce rámu, nebude tam špička.
Při poruše rámu u krku řízení je potřeba hlídat souosost kol (nejlíp přípravkem) a ze začátku heftovat střídavě z obou stran symetricky.
Jinak si vyrobíš štafle.

Naposledy editováno 24.09.2015 10:06:17

Zdenalbenal> A chceš tvrdit, že po elektrodě struktura nezhrubne?? A navíc vnášet vnitřní pnutí u krku rámu, ještě když s tím bude lítat po poli...
Jo i tou elektrodou to jde a drží to, ale já osobně tomu moc nevěřím, zvlášť u krku rámu. Hlavně u toho jawího - co to dělá když přejíždíš obyčejné záplaty na silnici, když trefíš díru atd...On je to takový malý zázrak, že ty šavle neultínou po průjezdu první dírou...

Ještě bych doporučil spíš než autogen TIG, ale to asi doma nemáš.