JUPP67 píše: No a kde ten někdo vzal tolik půdy, jakto že měl někdo víc a někdo míň a někdo nic. Jde o to, že takhle by ses mohl dovolávat spravedlnosti až do středověku, nebo ještě dál. Spravedlnost prostě neexistuje.
Moje babička mě vyprávěla, jak chodily dělat k sedlákovi na pole jako děti. Za kus chleba a mlíko. Sedlákův dobytek měl pro něj větší cenu, než ty děti co pro něj makali na poli.
Když mu komouši sebrali statky, viděla v tom spravedlnost. Když viděla jak to komunisti vedou bylo ji z toho taky zle. Nevím co by řekla na nynější vládu, ale asi by byla ráda že se toho nedožila.

Z pozice posluchače vyprávění toho sedláka (taky sem míval babku a dědka, jako ty) Ti mohu říct jediné: v normálně fungujících statcích - za nějž ten náš považuju - se pracovalo za peníze ("výslužné" ,pracovní dohoda uzavíraná vždy na počátku sezony určovala jejich vyplácení buď jednou ročně po ukončení polních prací, nebo častěji, v té době to bývalo většinou týdně - jak kdo potřeboval), dále za ubytování (pohádkový kecy o spaní na půdě nebo v chlívě jsou dementní bolševickou propagandou, měli světničky, nebo čeledník) a samozřejmě za stravu. Pochopitelně se žilo skromně, ale to platí i na sedláky - ani oni nežrali jitrnice bez chleba, jako v debilní komunistických bracích typu "Dařbuján a Pandrhola", a maso se žralo pouze v neděli. Krom toho - došlo-li mezi čeledí např. ke svatbě, nebo narození dítěte, dávala babka (chceš-li, tak selka) výbavu. Sice ne novou drahou, ale funkční, v pořádku a použitelnou, např. prádlo, povlečení, drobné nádobí, věci pro domácnost, atp. Jako bonus. Takže kecy typu "dělali sme za chleba" beru s velkou rezervou
Dále - proč někdo má, někdo nemá? To vážně nechápeš? Jak to, že někteří moji kolegové v práci, jenž mají stejný plat, jsou věčně bez prachů a zadlužení? No protože já prostě nesedím denodenně po práci v putyce, místo toho chodím makat na živnost. Na dovolenou jezdím, až když na to mám, ne na dluh A když se mi povede nasyslit, nervu to do píčovin, ale do věcí, který mi vydělají další prachy (stroje, náčiní, atd - seču lidem trávu a dělám s motorovou pilou). A pomalu to jde.... moji soukmenovci už občas závidí, pomlouvají, ale dělat nezačnou - a tím to vše začíná. Přitom jsme všichni stáli na jednom startu, se stejně holejma prdelema a stejnejma možnostma Každej může! A že nechce - jeho boj.
A s těma zemědělcema je to totéž. Několik set let trvalo, než moji předci věčným přikupováním po kousíčkách a opatrným leč moudrým hospodařením rozšířili statek do podoby, kterou zpustošila levicová chátra. Nikomu nic nikdy neukradli, vše byl jen obyčejnej, ale poctivej obchod.
Ano, dnešní doba je blbá. Milionářem za půl roku snadno a rychle - taky je mi na blití. Bez výhrad souhlasím.
Ale navzdory tomu - obyčejnej člověk když chce, tak se nemá špatně (mimochodem, mám za sebou několikanásobnou zkušenost z úřadu práce, sociální podporu, i krach živnosti - abys nežil v představě, že mám nějaký tatínkovy nebo strýčkovy zdroje - ani náhodou, kéž by nějaký byli )

PS: a na závěr ještě jednu věc z vyprávění: čeládka se pravidelně vracela, rok po roce. Konkrétně u nás došlo k tomu, že sloužící, které si děda s babkou pochvalovali a velmi dobře s nimi vycházeli, zažili po bolševickým převratu peklo. A měli jsme tu dva lidi, který byli líný jako vši, a na práci div děd nemusel vzít karabáč. Vyrazit je na hodinu nešlo - to nebylo jako dnes. Z těch se stali rudý teroristi, co decimovali celou ves. Jeden z nich se poté uchlastal (už to o lecčems svědčí) a ta ženská, resp. její potomci, dnes žijí spokojený život v novém domě s třemi auty, dvěma motorkama a měsíčním příjmem dvakrát vyšším, než je můj. ......Že bych jim to sebral?

Howg. Víc se k tomu nehodlám vyjadřovat. Čau.

Yura> Souhlas a potlesk, líp bych to nenapsal.
Ale levičácká etatistická svoloč bude pištět pořád.
Čau, Tom