Buni píše: Naopak. Přesně se trefil a mělo by to být ještě zvýrazněné! Lidi ze starších generací, obzvlášť z těch poválečných byli a jsou na tohle téma hodně citlivý a měli k tomu dobrý důvody. Dnes už to začíná být některým jedincům jedno a stále častěji zaznívají hlasy, jak jsme byli k Němcům krutý a jak jsme je poškodili. Proto je důležitý si vždycky připomenout, že českej národ byl obětí a Němci dělali zvěrstva daleko horší a v nesrovnatelně větším měřítku.

Mimo mísu to není už jen proto, jakej postoj k Benešovým dekretů zaujal před volbama Zeman a jakej Schwancenberk.

Opět, nejde to paušalizovat, vina nesmývá jinou vinu. Nezpochybnitelnost Benešových dekretů je určitě jeden z pilířů České svrchovanosti. Já si prostě jen myslím, že mnoho sudetských Němců byli i oběti celé války.
Představ si, že se prostě jen narodíš v Jeseníku, tedy vlastně Frývaldově. No a pak prostě dospěješ a za ženu si vezmeš Němku, tedy, pro Tebe třeba sousedku z vedlejšího baráku. Máš dvě děti syna, dceru...a pak přijde rok 38 a Mnichov. Prostě ti řeknou, že buď se můžeš vysídlit z pohraničí, s tím že tě budou nenávidět, protože Tvoje žena je Němka a tvé děti taky napůl Němci, tak prostě radši zůstaneš v Sudetech. Pak tvého syna povolají do Wermachtu...a už se to veze...zastřelí ho někde u Stalingradu, dceru následně znásilní nejprve postupující Sovětská armáda, poté České milice, pak ti seberou barák vyženou pochodem smrti do Německa a na cestě zemře ještě tvoje manželka. A v Německu tě zase budou nenávidět protože jsi Čech. A jediné co jsi chtěl je prostě normálně žít, HitIera jsi vždycky nesnášel stejně jako Tvoje žena..
Samozřejmě, podobné hrozné příběhy se děly i za protektorátu Čechům, stejně tak jako Čechům vysídleným ze Sudet...prostě zkurvená doba...
Ti kteří měli skutečnou vinu opravdu nečekali, až je vyprovodí dav...

Dr.Houba> S tím lze jen souhlasit. Obětí bylo určitě i spousta řadových němců, který radši šli s sfanatifovaným davem. Jen je třeba bejt opatrnej, když se vytahujou starý křivdy. Vždycky tím někdo něco sleduje.

Dr.Houba píše: Opět, nejde to paušalizovat, vina nesmývá jinou vinu. Nezpochybnitelnost Benešových dekretů je určitě jeden z pilířů České svrchovanosti. Já si prostě jen myslím, že mnoho sudetských Němců byli i oběti celé války.
Představ si, že se prostě jen narodíš v Jeseníku, tedy vlastně Frývaldově. No a pak prostě dospěješ a za ženu si vezmeš Němku, tedy, pro Tebe třeba sousedku z vedlejšího baráku. Máš dvě děti syna, dceru...a pak přijde rok 38 a Mnichov. Prostě ti řeknou, že buď se můžeš vysídlit z pohraničí, s tím že tě budou nenávidět, protože Tvoje žena je Němka a tvé děti taky napůl Němci, tak prostě radši zůstaneš v Sudetech. Pak tvého syna povolají do Wermachtu...a už se to veze...zastřelí ho někde u Stalingradu, dceru následně znásilní nejprve postupující Sovětská armáda, poté České milice, pak ti seberou barák vyženou pochodem smrti do Německa a na cestě zemře ještě tvoje manželka. A v Německu tě zase budou nenávidět protože jsi Čech. A jediné co jsi chtěl je prostě normálně žít, HitIera jsi vždycky nesnášel stejně jako Tvoje žena..
Samozřejmě, podobné hrozné příběhy se děly i za protektorátu Čechům, stejně tak jako Čechům vysídleným ze Sudet...prostě zkurvená doba...
Ti kteří měli skutečnou vinu opravdu nečekali, až je vyprovodí dav...

S tím se nedá než souhlasit, to je bohužel písnička každé války na obou stranách. Nicméně omluvu, případně odškodnění, by si zasloužil ten jeden konkrétní člověk/rodina. Což už se bohužel nepodaří. Řešit za to nějaké úlitby/omluvy němcům na národní úrovni, je naprosto nepřijatelné, protože jako národ mají daleko větší máslo na hlavě!

Dr.Houba píše: Opět, nejde to paušalizovat, vina nesmývá jinou vinu. Nezpochybnitelnost Benešových dekretů je určitě jeden z pilířů České svrchovanosti. Já si prostě jen myslím, že mnoho sudetských Němců byli i oběti celé války.
Představ si, že se prostě jen narodíš v Jeseníku, tedy vlastně Frývaldově. No a pak prostě dospěješ a za ženu si vezmeš Němku, tedy, pro Tebe třeba sousedku z vedlejšího baráku. Máš dvě děti syna, dceru...a pak přijde rok 38 a Mnichov. Prostě ti řeknou, že buď se můžeš vysídlit z pohraničí, s tím že tě budou nenávidět, protože Tvoje žena je Němka a tvé děti taky napůl Němci, tak prostě radši zůstaneš v Sudetech. Pak tvého syna povolají do Wermachtu...a už se to veze...zastřelí ho někde u Stalingradu, dceru následně znásilní nejprve postupující Sovětská armáda, poté České milice, pak ti seberou barák vyženou pochodem smrti do Německa a na cestě zemře ještě tvoje manželka. A v Německu tě zase budou nenávidět protože jsi Čech. A jediné co jsi chtěl je prostě normálně žít, HitIera jsi vždycky nesnášel stejně jako Tvoje žena..
Samozřejmě, podobné hrozné příběhy se děly i za protektorátu Čechům, stejně tak jako Čechům vysídleným ze Sudet...prostě zkurvená doba...
Ti kteří měli skutečnou vinu opravdu nečekali, až je vyprovodí dav...

Části němců bylo povoleno zůstav v ČR. Šlo o ty, kteří prokazatelně pracovali ve prospěch repubiky i za války atd. Jiak to jsou prostě smutné osudy lidí kteří využili svojí možnou příslušnost k říši (manželka němka atd) a pokoušeli se nejdřív jít s davem a nevyčnívat, přežívat a ono je to pak často semlelo, i nespravedlivě. Kdo mohl před ,,soudy,, se očitil kdo ne, šel.
Nezapoměň že část těchhle lidí obsazovala domy po odsunutých češích z pohraničí při obsazení němci po mnichovské zradě. Čech měl statek druhý den už ne. Na voze si odvezl část majetku, (když upaltil německého špeditéra s povozem aby ho vzal) Syn dělla četníka a zastřelili mu ho sudeťási při pohraničních provokacích. On s manželkou teda utek do Prahy k příbuzným. Jeho nasadili na nucené práce. Když se vrátil manželka byla v koncentráku protože se zjisitlo, že má židovské předky.

Nebo jiná. Narodil se v Užgorodu nikdy nevytáhl paty z vesnice a přitom procestoval
Slovensko, Československo, Německo, Sovětský svaz, Rusko a Ukrajinu.