Hmm, takže já tomu nerozumím. Ok, tak já budu trošku konkrétnější (výpočty). Jsem 80ti kilovej chlap v plné síle a mám v ruce 1kg kladivo. Jsem opatrnej, a nepoužívám plnou sílu. Statnej chlap vyvine sílu okolo 600 N rukama, já používám sílu cca. 200 N. Newtonův zákon říká že F = m * a => a = F/m. a = 200/1 = 200 m*s^(-2). Já jen do kotouče ťukám, tudíž dráha s bude okolo 15cm = 0,15m. Na této dráze vyvinu rychlost 15 m/s (trojčlenku zde vysvětlovat nebudu). Tato rychlost se anuluje při bouchnutí do kotouče z empirických vzorečků a hookeova zákona (Sigma = E * Epsilon) za cca. setinu sekundy při použití středně legované oceli odolné na otěr (tř. 14 např, ideální na kotouče). Tudíž opět z Newtonova zákona F = m * a, kde a = v / s, => F = m * v / s, tj. F = 1 * 15 / 0,01 1500N.
Logicky je jasný, že tak malá síla na zpětnou deformaci nestačí, ale protože na tebe chci být hodnej a ukázat ti jak moc mám pravdu (protože jsi kotouč naorvmnal, musel jsi používat větší sílu, odvození pevnosti kotouče bude níž), budu dál počítat s touto silou. Teď si zkontrolujeme nýtky na axiální otlačení. Předpokládejme, že v soustavě kladivo - kotouč - nýtek - ložisko je vše dokonale tuhé kromě nýtků. Materiál nýtků 11 373 (vcelku normální materiál), tudíž Sigmapt = 370 MPA, Mez kluzu = 370 * 0,6 (pokud seš takovej kádr, jak říkáš, všimni si, že v empirických vzorečcích volím pro tebe tu lepší hodnotu ;)). Mez kluzu = 222 MPa. Mám kotouč uložený na 6ti nýtcích, vzhledem k tomu, že se impulz síly kladiva neroznese rovnoměrně na všech 6, budu počítat se dvěma (Opět + pro tebe, pokud ti něco říká kruhový nosník o 6ti podporách, tak víš, že jedna vždycky vyjde nejvíc z těch dvou, já to beru, že vyjdou obě stejně a sečtu je). Mám kotouč, který má nýtky na roztečné kružnici d = 250mm, a buším do bodu na roztečné kružnici d = 350mm (okraj kotouče). Tlouštka kotouče je 6mm. Máme totiž nový nesjetý kotouč. Z momentové věty vyplývá (soustava tří nýtů, kdy dva jsou vedle sebe a jeden naproti a ten spodní naproti slouží jako otočný bod). Suma všech momentů = 0. Tudíž: Fkladiva * (droztečné + ((D celkové - d roztečné)/2)) - F reakční od nýtku * d roztečná = 0. My, kdož umíme upravovat rovnice o jedné neznáme dostaneme F reakční od nýtku = Fkl * (droz + ((Dcelk - droz)/2))/droz. Máme nýtky dva, takže výsledek ještě podělíme dvěma. Fr = 1500 * (250 + ((350-250)/2)/250 = 1800 N. Na jeden nýtek tudíž 900 N. Nýtek má malý průměr 14mm, velký průměr hlavy 16mm (uložení na hornetovi 600). Tj. S mezikruží = pí * (Dv^2 - Dm^2)/4 = 3,141 * (16^2 - 14^2)/4 = 47,123mm^2. Pdovolený na otlačení je 1/3 sigmy dovolené, tudíž dovolený tlak ve skluzu bude třetina napětí ve skluzu, tj. 370*0,6/3 = 74MPa. Sigma = F/S, tj Sigma = 900/47,123 = 19,09. Tudíž nýtky na otlačení vyšly!. Budeme tedy pokračovat dále. V naší soustavě je teď jediná netuhá součást ložisko. Opět budu vycházet z horneta, kde je ložisko 0 průměru 20mm, rozměrové skupiny 03, kuličkové, tj LOŽISKO 6304 dle ČSN, které ma radiální dynamickou únosnost na 1 milion otáček 12200N. Vzhledem k tomu, že kolo je uloženo na ložiskách dvou, a naložená motorka neváží s oběma jezdci více než 500kg, na zadní kolo jde teoreticky půlka (nehodlám polemizovat), ložiska jsou dvě, tak je to 1250N radiálního zatížení, tudíž ložisko by mělo vydržet 9,76 milionů otáček. To je při průměru kola 60cm (z hlavy) 18 397km. Při plně naložené motorce. Jenže pozor- Když do toho mrdáš kladivem, vyvíjíš na ložisko axiální zatížení. Z empirického vzorečku lze s jistotou tvrdit, že axiální zatížení kuličkové jednořadého ložiska bez kosoúhlého styku je cca. 1/10 radiálního zatížení. Takže pokud jsi udeřil na kotouč silou 1500N, a kotouč se neprohl a nýtek taky vydržel, logicky to celý odneslo ložisko. Pokud je axiální únosnost 1220N, pak jsi solidně v prdeli, protože jsi o 300 N překročil dovolené zatížení ložiska. By´t krátkodobě, ale překročil. Takže výpočty jsme zjistili, že jsi kretén, kterýmu se práší od držky jen co promluví a neví co říká. To, že se kotouč neohne je všem doufám jasný, na požádání odvodím, ale myslím, že toto stačí. Všechny zde použité údaje jsou z MFCH tabulek pro střední školy, nakladatelství prometheus 1998, a ze Strojnických tabulek Jiří LEINVEBER a Pavel VÁVRA.
Doufám, že ti tento drobný výklad stačí k tomu, aby jsi pochopil, že sis poslal ložiska do věčných lovišť.
P.S.: Tak to vypadá, když strojařovi řekneš, že tomu nerozumí

Tombik píše: Hmm, takže já tomu nerozumím. tabulek Jiří LEINVEBER a Pavel VÁVRA.
Doufám, že ti tento drobný výklad stačí k tomu, aby jsi pochopil, že sis poslal ložiska do věčných lovišť.
P.S.: Tak to vypadá, když strojařovi řekneš, že tomu nerozumí

No, dobrý okozevozeizmus , pokud se už něco rovná tak jinak a jako skvělý strojař jistě víš jak, takže diskuse o kladivu je k ničemu, pokud chce někdo bušit a ť buší, a vůbec si nemyslím, že by to nefungovalo (otázka je spíš jak dlouho). Pokud bys už rovnal - úhloval jsi někdy ojnice? Meritum věci je poněkud jinde. Pokud se už kotouč zvlní, rovnat jej je k ničemu, buď je z materiálu, který je náchylný (levnější), nebo byl kotouč tak zatížen, že i přes jeho kvalitu ke zvlnění došlo. Dál je třeba uvažovat s něčím tak jednoduchým jako je tvarová paměť a změny ve struktuře materiálu, takže pokud dojde k narovnání, je pravděpodobné, že se po dalším větším tepelném zatížení kotouč opět zvlní. Tohle je klasický příklad použití teorie bez zkušennosti
Chce to něco udělat rukama, než tady začneš házet momenty, mimochodem i úvahy o zatížení jsou tak zjednodušené, že bych si to takhle ani nedovolil jako strojař interpretovat - je to jak v tankovém praporu. Pokud by se mi konstruktér pokoušel takhle přistoupit k orientačnímu výpočtu, asi by to při výplatě nerozdýchal. Přesněji se to dá namodelovat třeba ve 3D včetně sil.
Závěr: kotouče nerovnat ale kupovat , je to věc, na které visí náš život.

Naposledy editováno 25.10.2014 22:11:39

Tombik píše: Hmm, takže já tomu nerozumím. Ok, tak já budu trošku konkrétnější (výpočty). Jsem 80ti kilovej chlap v plné síle a mám v ruce 1kg kladivo. Jsem opatrnej, a nepoužívám plnou sílu. Statnej chlap vyvine sílu okolo 600 N rukama, já používám sílu cca. 200 N. Newtonův zákon říká že F = m * a => a = F/m. a = 200/1 = 200 m*s^(-2). Já jen do kotouče ťukám, tudíž dráha s bude okolo 15cm = 0,15m. Na této dráze vyvinu rychlost 15 m/s (trojčlenku zde vysvětlovat nebudu). Tato rychlost se anuluje při bouchnutí do kotouče z empirických vzorečků a hookeova zákona (Sigma = E * Epsilon) za cca. setinu sekundy při použití středně legované oceli odolné na otěr (tř. 14 např, ideální na kotouče). Tudíž opět z Newtonova zákona F = m * a, kde a = v / s, => F = m * v / s, tj. F = 1 * 15 / 0,01 1500N.
Logicky je jasný, že tak malá síla na zpětnou deformaci nestačí, ale protože na tebe chci být hodnej a ukázat ti jak moc mám pravdu (protože jsi kotouč naorvmnal, musel jsi používat větší sílu, odvození pevnosti kotouče bude níž), budu dál počítat s touto silou. Teď si zkontrolujeme nýtky na axiální otlačení. Předpokládejme, že v soustavě kladivo - kotouč - nýtek - ložisko je vše dokonale tuhé kromě nýtků. Materiál nýtků 11 373 (vcelku normální materiál), tudíž Sigmapt = 370 MPA, Mez kluzu = 370 * 0,6 (pokud seš takovej kádr, jak říkáš, všimni si, že v empirických vzorečcích volím pro tebe tu lepší hodnotu ;)). Mez kluzu = 222 MPa. Mám kotouč uložený na 6ti nýtcích, vzhledem k tomu, že se impulz síly kladiva neroznese rovnoměrně na všech 6, budu počítat se dvěma (Opět + pro tebe, pokud ti něco říká kruhový nosník o 6ti podporách, tak víš, že jedna vždycky vyjde nejvíc z těch dvou, já to beru, že vyjdou obě stejně a sečtu je). Mám kotouč, který má nýtky na roztečné kružnici d = 250mm, a buším do bodu na roztečné kružnici d = 350mm (okraj kotouče). Tlouštka kotouče je 6mm. Máme totiž nový nesjetý kotouč. Z momentové věty vyplývá (soustava tří nýtů, kdy dva jsou vedle sebe a jeden naproti a ten spodní naproti slouží jako otočný bod). Suma všech momentů = 0. Tudíž: Fkladiva * (droztečné + ((D celkové - d roztečné)/2)) - F reakční od nýtku * d roztečná = 0. My, kdož umíme upravovat rovnice o jedné neznáme dostaneme F reakční od nýtku = Fkl * (droz + ((Dcelk - droz)/2))/droz. Máme nýtky dva, takže výsledek ještě podělíme dvěma. Fr = 1500 * (250 + ((350-250)/2)/250 = 1800 N. Na jeden nýtek tudíž 900 N. Nýtek má malý průměr 14mm, velký průměr hlavy 16mm (uložení na hornetovi 600). Tj. S mezikruží = pí * (Dv^2 - Dm^2)/4 = 3,141 * (16^2 - 14^2)/4 = 47,123mm^2. Pdovolený na otlačení je 1/3 sigmy dovolené, tudíž dovolený tlak ve skluzu bude třetina napětí ve skluzu, tj. 370*0,6/3 = 74MPa. Sigma = F/S, tj Sigma = 900/47,123 = 19,09. Tudíž nýtky na otlačení vyšly!. Budeme tedy pokračovat dále. V naší soustavě je teď jediná netuhá součást ložisko. Opět budu vycházet z horneta, kde je ložisko 0 průměru 20mm, rozměrové skupiny 03, kuličkové, tj LOŽISKO 6304 dle ČSN, které ma radiální dynamickou únosnost na 1 milion otáček 12200N. Vzhledem k tomu, že kolo je uloženo na ložiskách dvou, a naložená motorka neváží s oběma jezdci více než 500kg, na zadní kolo jde teoreticky půlka (nehodlám polemizovat), ložiska jsou dvě, tak je to 1250N radiálního zatížení, tudíž ložisko by mělo vydržet 9,76 milionů otáček. To je při průměru kola 60cm (z hlavy) 18 397km. Při plně naložené motorce. Jenže pozor- Když do toho mrdáš kladivem, vyvíjíš na ložisko axiální zatížení. Z empirického vzorečku lze s jistotou tvrdit, že axiální zatížení kuličkové jednořadého ložiska bez kosoúhlého styku je cca. 1/10 radiálního zatížení. Takže pokud jsi udeřil na kotouč silou 1500N, a kotouč se neprohl a nýtek taky vydržel, logicky to celý odneslo ložisko. Pokud je axiální únosnost 1220N, pak jsi solidně v prdeli, protože jsi o 300 N překročil dovolené zatížení ložiska. By´t krátkodobě, ale překročil. Takže výpočty jsme zjistili, že jsi kretén, kterýmu se práší od držky jen co promluví a neví co říká. To, že se kotouč neohne je všem doufám jasný, na požádání odvodím, ale myslím, že toto stačí. Všechny zde použité údaje jsou z MFCH tabulek pro střední školy, nakladatelství prometheus 1998, a ze Strojnických tabulek Jiří LEINVEBER a Pavel VÁVRA.
Doufám, že ti tento drobný výklad stačí k tomu, aby jsi pochopil, že sis poslal ložiska do věčných lovišť.
P.S.: Tak to vypadá, když strojařovi řekneš, že tomu nerozumí

To je ale vůůůůůl.
Není to jen tak jebnout kladivem......

Tombik píše: Hmm, takže já tomu nerozumím. Ok, tak já budu trošku konkrétnější (výpočty). Jsem 80ti kilovej chlap v plné síle a mám v ruce 1kg kladivo. Jsem opatrnej, a nepoužívám plnou sílu. Statnej chlap vyvine sílu okolo 600 N rukama, já používám sílu cca. 200 N. Newtonův zákon říká že F = m * a => a = F/m. a = 200/1 = 200 m*s^(-2). Já jen do kotouče ťukám, tudíž dráha s bude okolo 15cm = 0,15m. Na této dráze vyvinu rychlost 15 m/s (trojčlenku zde vysvětlovat nebudu). Tato rychlost se anuluje při bouchnutí do kotouče z empirických vzorečků a hookeova zákona (Sigma = E * Epsilon) za cca. setinu sekundy při použití středně legované oceli odolné na otěr (tř. 14 např, ideální na kotouče). Tudíž opět z Newtonova zákona F = m * a, kde a = v / s, => F = m * v / s, tj. F = 1 * 15 / 0,01 1500N.
Logicky je jasný, že tak malá síla na zpětnou deformaci nestačí, ale protože na tebe chci být hodnej a ukázat ti jak moc mám pravdu (protože jsi kotouč naorvmnal, musel jsi používat větší sílu, odvození pevnosti kotouče bude níž), budu dál počítat s touto silou. Teď si zkontrolujeme nýtky na axiální otlačení. Předpokládejme, že v soustavě kladivo - kotouč - nýtek - ložisko je vše dokonale tuhé kromě nýtků. Materiál nýtků 11 373 (vcelku normální materiál), tudíž Sigmapt = 370 MPA, Mez kluzu = 370 * 0,6 (pokud seš takovej kádr, jak říkáš, všimni si, že v empirických vzorečcích volím pro tebe tu lepší hodnotu ;)). Mez kluzu = 222 MPa. Mám kotouč uložený na 6ti nýtcích, vzhledem k tomu, že se impulz síly kladiva neroznese rovnoměrně na všech 6, budu počítat se dvěma (Opět + pro tebe, pokud ti něco říká kruhový nosník o 6ti podporách, tak víš, že jedna vždycky vyjde nejvíc z těch dvou, já to beru, že vyjdou obě stejně a sečtu je). Mám kotouč, který má nýtky na roztečné kružnici d = 250mm, a buším do bodu na roztečné kružnici d = 350mm (okraj kotouče). Tlouštka kotouče je 6mm. Máme totiž nový nesjetý kotouč. Z momentové věty vyplývá (soustava tří nýtů, kdy dva jsou vedle sebe a jeden naproti a ten spodní naproti slouží jako otočný bod). Suma všech momentů = 0. Tudíž: Fkladiva * (droztečné + ((D celkové - d roztečné)/2)) - F reakční od nýtku * d roztečná = 0. My, kdož umíme upravovat rovnice o jedné neznáme dostaneme F reakční od nýtku = Fkl * (droz + ((Dcelk - droz)/2))/droz. Máme nýtky dva, takže výsledek ještě podělíme dvěma. Fr = 1500 * (250 + ((350-250)/2)/250 = 1800 N. Na jeden nýtek tudíž 900 N. Nýtek má malý průměr 14mm, velký průměr hlavy 16mm (uložení na hornetovi 600). Tj. S mezikruží = pí * (Dv^2 - Dm^2)/4 = 3,141 * (16^2 - 14^2)/4 = 47,123mm^2. Pdovolený na otlačení je 1/3 sigmy dovolené, tudíž dovolený tlak ve skluzu bude třetina napětí ve skluzu, tj. 370*0,6/3 = 74MPa. Sigma = F/S, tj Sigma = 900/47,123 = 19,09. Tudíž nýtky na otlačení vyšly!. Budeme tedy pokračovat dále. V naší soustavě je teď jediná netuhá součást ložisko. Opět budu vycházet z horneta, kde je ložisko 0 průměru 20mm, rozměrové skupiny 03, kuličkové, tj LOŽISKO 6304 dle ČSN, které ma radiální dynamickou únosnost na 1 milion otáček 12200N. Vzhledem k tomu, že kolo je uloženo na ložiskách dvou, a naložená motorka neváží s oběma jezdci více než 500kg, na zadní kolo jde teoreticky půlka (nehodlám polemizovat), ložiska jsou dvě, tak je to 1250N radiálního zatížení, tudíž ložisko by mělo vydržet 9,76 milionů otáček. To je při průměru kola 60cm (z hlavy) 18 397km. Při plně naložené motorce. Jenže pozor- Když do toho mrdáš kladivem, vyvíjíš na ložisko axiální zatížení. Z empirického vzorečku lze s jistotou tvrdit, že axiální zatížení kuličkové jednořadého ložiska bez kosoúhlého styku je cca. 1/10 radiálního zatížení. Takže pokud jsi udeřil na kotouč silou 1500N, a kotouč se neprohl a nýtek taky vydržel, logicky to celý odneslo ložisko. Pokud je axiální únosnost 1220N, pak jsi solidně v prdeli, protože jsi o 300 N překročil dovolené zatížení ložiska. By´t krátkodobě, ale překročil. Takže výpočty jsme zjistili, že jsi kretén, kterýmu se práší od držky jen co promluví a neví co říká. To, že se kotouč neohne je všem doufám jasný, na požádání odvodím, ale myslím, že toto stačí. Všechny zde použité údaje jsou z MFCH tabulek pro střední školy, nakladatelství prometheus 1998, a ze Strojnických tabulek Jiří LEINVEBER a Pavel VÁVRA.
Doufám, že ti tento drobný výklad stačí k tomu, aby jsi pochopil, že sis poslal ložiska do věčných lovišť.
P.S.: Tak to vypadá, když strojařovi řekneš, že tomu nerozumí

Ty vole to je materiál tohleto :)