Ahoj vsem,
mam tri notasy, vsechny Lenovo ThinkPad, na dvou frci Mint, na jednom mam Devuan (frakce Debianu, ovsem BEZ systemd paskvilu!). Vsechny jedou jak z praku, instalace na prvni pokus, cca 15min, ovladace Nvidia bez problemu, desktop Xfce4 + CairoDock, stabilni konektivita, usb porty vidi vse, BT krysa, BT sluchatka, vse okamzite funkcni, za me spokojenost. K Linuxu me pritahl kamos, ajtak, nekdy na prelomu tisicileti. Od te doby jedu jen v Linuxu.

mili@notas:~$ inxi -F
System: Host: notas Kernel: 5.4.0-40-generic x86_64 bits: 64 Desktop: Xfce 4.14.1 Distro: Linux Mint 19.3 Tricia
Machine: Type: Laptop System: LENOVO product: 41716VG v: ThinkPad T420s serial: R9HK4V2
Mobo: LENOVO model: 41716VG serial: 1ZKAS1AP1W1 UEFI [Legacy]: LENOVO v: 8CET54WW (1.34 ) date: 07/11/2012
CPU: Topology: Dual Core model: Intel Core i7-2620M bits: 64 type: MT MCP L2 cache: 4096 KiB
Speed: 796 MHz min/max: 800/3400 MHz Core speeds (MHz): 1: 798 2: 797 3: 797 4: 797
Graphics: Device-1: Intel 2nd Generation Core Processor Family Integrated Graphics driver: i915 v: kernel
Device-2: NVIDIA GF119M [NVS 4200M] driver: nouveau v: kernel
Display: server: X.Org 1.20.8 driver: modesetting unloaded: fbdev,vesa resolution: 1600x900~60Hz
OpenGL: renderer: Mesa DRI Intel HD Graphics 3000 (SNB GT2) v: 3.3 Mesa 20.0.8
Audio: Device-1: Intel 6 Series/C200 Series Family High Definition Audio driver: snd_hda_intel
Device-2: NVIDIA GF119 HDMI Audio driver: snd_hda_intel
Sound Server: ALSA v: k5.4.0-40-generic
Network: Device-1: Intel 82579LM Gigabit Network driver: e1000e
IF: enp0s25 state: down mac: f0:de:f1:a1:6b:d8
Device-2: Intel Centrino Advanced-N 6205 [Taylor Peak] driver: iwlwifi
IF: wlp3s0 state: up mac: 08:11:96:9a:f3:7c
Drives: Local Storage: total: 480.49 GiB used: 47.55 GiB (9.9%)
ID-1: /dev/mmcblk0 model: SD16G size: 14.73 GiB
ID-2: /dev/sda vendor: Western Digital model: WD5000LPLX-00ZNTT0 size: 465.76 GiB
Partition: ID-1: / size: 28.04 GiB used: 18.28 GiB (65.2%) fs: ext4 dev: /dev/sda5
ID-2: /home size: 273.58 GiB used: 29.27 GiB (10.7%) fs: ext4 dev: /dev/sda7
ID-3: swap-1 size: 7.63 GiB used: 0 KiB (0.0%) fs: swap dev: /dev/sda6
Sensors: System Temperatures: cpu: 54.0 C mobo: N/A gpu: nouveau temp: 40 C
Fan Speeds (RPM): cpu: 3589
Info: Processes: 214 Uptime: 9h 29m Memory: 7.56 GiB used: 4.04 GiB (53.5%) Shell: bash inxi: 3.0.32

Když přišla doba, kdy mi začalo bejt blbý mít cracnutý windows, tak jsem koketoval s Linuxem. Vybral jsem si mint, protože mi windows připomínal nejvíc, prostě zvyk.
Takže pc jen na net, filmy atd. Bylo by to ok, ale časem se mi stávalo, že jsem pustil počítač a aniž bych to čímkoli vědomě způsobil, napsalo to nějakou hlášku grub bla, bla. A musel jsem přeinstalovávat. A opravdu několikrát a na různým hardware. Během let, aby to nevypadalo. Nicméně tohle se mi s windows nestávalo. A když, tak z nějaký logiky. Výpadek proudu atd. Takže nakonec jsem začal za windows platit, mám desítky a ok.

Na starým střepu v dílně mám Ubuntu, 4 GB RAM, dvoujádro 1.8 GHZ. Je to cca 12 let starý Lenovo. W7 jelo, ale pomalu. W10 to je tragédie - pomalý, problém s ovladači na zvuk. S Ubuntu žádnej problém, jede slušně, instalace na ťuk. Suse to samý. Instalace tiskárny Samsung (laser) trochen horší, ale šlo to. Scanner Epson se nezadařilo, pouze s ovladači za prachy. Co ale považuju za TOP, je FreeBSD. Geniální systém portů, každou aplikaci si zkompiluji dle potřeby a jsou jich snad tisíce odladěný pro BSD, navíc diskový pole je HW. Má už nějaký distro pole HW a ne jen SW emulaci? Na suse na jednom serveru na firmě mě teda jela, ale neměl jsem z toho dobrej pocit. Technicky se mě to nelíbí. Navíc na páteřním serveru jsme měli uptime 780 dní (FreeBSD) a to včetně změny verzí. Jelo to tuším od v. 5.xx až po v. 6.xx. Jedinej problém je, že není uživatelsky dotažený jako např. Ubuntu apod. pro použití jako desktop. Jde to, ale chce to čas, kterej nemám. Na serveru ale špička.

Naposledy editováno 30.08.2020 09:53:26

Já kdysi Ubuntu na domácím, Edubuntu na pracovním a TAILS ze zvědavosti.

EDIT: Ubuntu na domácím mě sralo, Edubuntu na pracovním - geniální. TAILS je samozřejmě zajímavej počin, do budoucna možná skoro nutnost. V poslední době hodně zvažuju přesednout na puri.sm linux.

Naposledy editováno 31.08.2020 10:38:52

tralala_pyco> Tails mi spis prijde jako zoufalej pocin. Nejak nemam duveru k vecem, ktere se tvari jako dokonale ... a kdyz si jeste daji nalepku "os pro aktivisty s kapuci na hlave, ktery chvali Snowden", vim ze to pouzivat nechci .

A technicky: nikdo, kdo chce budit zdani serioznosti, nepojede na latest main verzi jadra ... coz Tails dela. A nikdo, kdo to mysli vazne s bezpecnosti nepojede na opensource jadru - to je jako postavit si barak se stenama z pulmetroveho pancire a dat si tam okna, zalepena igelitem.

Shrnuto: je to zuzo dobrodruzo pro pubertaky ... nikdo je nevystopuje! Staci si natahnout kapuci, chlastat celou noc kafe a redbul a budto si nechat prifouknout pysky silikonem jako Sandra anebo si nechat do ksichtu nastrilet tri kila zeleza jako Salanderova - a je ze mne hAck3r!

Medved> ale notak co mas proti OSS jadru ?

Já tomu sice vůbec nerozumím, ale co je na opensource jádru méně bezpečného? Nebo že tomu chybí security through obscurity?

gugo píše: Medved> ale notak co mas proti OSS jadru ?

ja vubec nic, to jsi to spatne pochopil.

Číkus píše: Já tomu sice vůbec nerozumím, ale co je na opensource jádru méně bezpečného? Nebo že tomu chybí security through obscurity?

na open source jadru je mene bezpecne to, ze je open source .
Nebezpecnost opensource je jednak v tom, ze tam muze kdokoli cokoli pridat/opravit, druhak v tom, ze potencialni utocnik ma v ruce source, ve kterem se mu daleko lepe hleda vhodne misto pro utok nez kdyz to musi zkouset naslepo.
U jadra sice ta prvni uroven nebezpeci - tedy ze se do jadra dostane cilene skodlivy kod - je minimalizovana tim, ze to Linus nedava z ruky a vsechny zmeny musi napred nekdo (ne uplne jen tak nekdo) schvalit. Ale s tou druhou urovni se z definice nic delat neda.

Medved> To je vcelku obšírny spôsob, ako povedať áno.

Na druhej strane je plus, že vďaka tomu, že to je otvorené, tak sa menej často stáva, že tam niekto niečo okašle, pretože sa mu nechce písať bezpečnejší kód a kto mu na to príde? Plus je ďaľšia otázka, koľko z toho open source kódu sa využíva v closed source systémoch - nie teda z Linuxu, ale BSD systémy možno využiť ako základ OS aj bez toho, aby si potom musel zverejniť zdrojáky.

Medved píše: ja vubec nic, to jsi to spatne pochopil.

no nevim jak se da chapat tohle :

kdo to mysli vazne s bezpecnosti nepojede na opensource jadru - to je jako postavit si barak se stenama z pulmetroveho pancire a dat si tam okna, zalepena igelitem.

bych rekl ze s timto hodnocenim jsi krapet vedle. Nehlede na to, uplne nevim jeslti to myslis na stanice nebo na servery , ale nez se me nekdo na app serveru dopracuje k jadru bude mu to dost trvat

gugo> "...uplne nevim jeslti to myslis na stanice nebo na servery... " to je prave to, ze ani ty ani Metric nectete to, na co reaguju.

Medved> Skôr to bude tým, že ja s Tebou až tak úplne nesúhlasím.

Trošku zovšeobecním: Security through obscurity je pochopiteľne plus - lenže ako jedna z vrstiev. Treba sa postarať o to, aby ten koncept (nemusí to byť len OS alebo počítačový systém) bol bezpečný aj bez obscurity a potom ju tam pridať ako ďaľšiu vrstvu. Spoliehať sa na security through obscurity ako jedinú ochranu a zanedbávať ostatné opatrenia, čo je bohužiaľ príliš časté - upresnenie: spoliehať sa na čokoľvek ako jedinú ochranu a zanedbávať ostatné opatrenia, čo je bohužiaľ príliš časté, je nerozum. Jedine v prípade, že fakt nemáš rozpočet.

gugo píše: nez se me nekdo na app serveru dopracuje k jadru bude mu to dost trvat

Musím Ťa opraviť, ale čo Ti príde po sieti, ide zhruba po trase NIC -> driver -> TCP/IP stack -> aplikácia, takže to v tom jadre je hneď.

Je pravda, že je to len obmedzená časť jadra a keď je chyba inde, neprejaví sa to, ale stále je to jadro.

Vubec netusim, o cem tady pisete, asi o bezpecnosti. Na Mint a iPhone jsem z woken a Androida presel proto, protoze se nam v sirsi rodine vyskytnul takovy zaskodnicek, ktery to s pocotaci “trochu” umi - a zacaly se nam dit podivne veci. Co jsem zmenil platformy, tak je zatim klid. Predpokladam proto, ze skodit pod Linuxem a iOS je budto trochu tezsi nebo se tomu lide tolik nevenuji.

Naposledy editováno 01.09.2020 19:46:54

Metric píše: Musím Ťa opraviť, ale čo Ti príde po sieti, ide zhruba po trase NIC -> driver -> TCP/IP stack -> aplikácia, takže to v tom jadre je hneď.

Je pravda, že je to len obmedzená časť jadra a keď je chyba inde, neprejaví sa to, ale stále je to jadro.

no tak to asi jo, ale nejak si nemuzu vzpomenout ze bych nekde nasel takovouhle zranitelnost na urovni driveru k sitovy karte. A prakticky jiny fw nez nejakej vorezanej linux nepouzivam. A mozna kdybych proflaknul verze jader, tak se nekdo zacne snazit

vilemx píše: Vubec netusim, o cem tady pisete, asi o bezpecnosti. Na Mint a iPhone jsem z woken a Androida presel proto, protoze se nam v sirsi rodine vyskytnul takovy zaskodnicek, ktery to s pocotaci “trochu” umi - a zacaly se nam dit podivne veci. Co jsem zmenil platformy, tak je zatim klid. Predpokladam proto, ze skodit pod Linuxem a iOS je budto trochu tezsi nebo se tomu lide tolik nevenuji.

No pujde o ty spravny verze systemu i na mintu se da slusne zaskodit, kdyz je majitel duverivy Ale pokud bude tvuj rodinny skodic widlar, tak mas asi nejakou chvili klid. To se me vzdycky libi kdyz windoze zaskodnici nakonec stejne musi skoncit u kali a pak tam v radce tukaj pismenka jak kdyby je poprve posadili k psacimu stroji

Medved> ale jo ja to cetl, ale stejne nechapu

gugo> No v driveroch je toho celkom dosť, ale väčšie riziko je TCP/IP stack - drivery sú pochopiteľne špecifické a väčšinou je dosť netriviálne, často nemožné zistiť, akú používaš. TCP/IP používa každý, našťastie tých chýb je tam v posledných rokoch dosť málo.

Ono je to zasa tak, že čím menej sa daná funkcia používa, tým menej často sa v nej nájdu chyby, na druhej strane tým menšia šanca, že vybraná obeť bude zraniteľná... často asi býva jednoduchšie ísť cez nejakú aplikáciu a využiť potom obmedzený prístup, ktorý si získal v predchádzajúcom kroku.

Metric> nechci stady z toho delat odborny vlakno, bo to asi nikoho nezajima, jsem se sel podivat na chyby tcpcip stacku na linuxu co jsem kdy patchoval a vetsina z tech chyb se da vyuzit max k dos attacku .

Medved, ja to sice chapu, i kdyz proti tobe a gugovi jsem ucho docela, ale ten open source je proste dvousecna zbran. Pro tebe to je pruhledny sklo, pro me ne. Ale oni k tomu navic lifrujou nejakej stick, kterej zamezi modifikacim v nepritomnosti. Kazdopadne pro me to neni z duvodu osobni bezpecnosti, pro me je to z duvodu prostyho. Nechci, aby na me fasisticky korporace vydelavaly monetizaci penize a vtiraly se mi do soukromi. Zacina me to desne srat a cim vic servisu delam, tim vic mi dochazi, jak moc je to zkurvenej system. Asi bych to castecne mohl osetrit jinak, ale obecne ma ten Pure oS par vyhod, ktery jinde nejsou, aniz bys musel cosi dodelat. Phone a laptop v synchru, i kdyz ten vyvoj neni nejpokrocilejsi, funguje to, pokud tomu udelaji cage, tak si tam budu moct dohrat appky z androidu. Cela ta myslenka mi prijde podpory hodna. I kdyz je to asi trochu hipster...

tralala_pyco> pripominas mi me tak pred 10-15ti lety, kdy jsem vsechny svoje stanice jel v linuxu a z pracovni nutnosti mel xpcka ve virtualu, obcas to trochu skripalo, ale jako jo slo to pouzivat. Ale kdyz clovek dospeje do stavu ze si obcas chce zahrat nejakou smazenku, nastrihat video v nastrojich pod win - kterejch je proste vic nez pro linux a jsou lepsi, tak holt musis nakonec to utrpeni otocit, takze dneska jedu na w10 a linux na kterym obvykle programuju jedu ve virtualizaci. Chca nechca musim uznat, ze tu integraci okolniho sveta ma microsoft zvladnutou dneska dobre...tedy na muj vkus se spolu vsechno spojuje az nejak moc , ale stim asi nic nenadelam.

Ja LInux moc nemusim, pouzivam to kvuli Embeded vyvoji. A tak jsem si trochu nerozvazne upgradoval Ubuntu 18.04 na 20.04 LTS. A rozhodil si tim nejaky balicky, pak mi zabralo nez jsem to zase dal do funkcniho stavu . Vyhoda je ze na ubuntu je hodne navodu a rad. Jinak bych se navztekal

Naposledy editováno 02.09.2020 20:23:55

gugo> Jako na desktopu je to vicemene jasny, to mam taky tak, ale jsou veci, kde me to maximalne sere.

SVSkritek píše: Ja LInux moc nemusim, pouzivam to kvuli Embeded vyvoji. A tak jsem si trochu nerozvazne upgradoval Ubuntu 18.04 na 20.04 LTS. A rozhodil si tim nejaky balicky, pak mi zabralo nez jsem to zase dal do funkcniho stavu . Vyhoda je ze na ubuntu je hodne navodu a rad. Jinak bych se navztekal

s tema navodama pro lamy je to pravda, obecne jak hledam neco na linuxu kdyz nevim jak to udelat tak pridavam do vyhledavace ubuntu bo to tam bude popsany pro lamy. Az na to ze tedy nechapu proc zacal vymejslet navody a davat je na utube. To bych vrazdil .

Jinak jsem tedy nepochopil zrovna u ubuntu nekde na rozmezi 18,04-20,04 tu zmenu konfigurace site na netplan , u desktopu se to asi dela primarne pres nejaky gui, ale nastavovat to ve vi . Nez me doslo ze ten konfiruak je haklivej na pocet mezer ....kde jenom soudruzi udelali chybu.

Prihral bych si tu polivcicku/.... neni tu nahodou nekdo kdo by se vic zabejval asteriskem ?