Tak jak jinak,pátek a obloha zatažená….a to má být hezky podle počasí…..šarlatáni,pomyslím si,ale už jsem domluven s Vaškem že se sejdem u dalnice na Brno a tak musím vyrazit.Jedem spolu do Jinřichova Hradce a já se docela těším,tohle město jsem si chtěl už dávno prohlédnout.Byl jsem tam sice minulý rok na akci „Česká Kanada“ ale to jsme hned vyjeli z města a hurá do lesů.No a zámek který jsem zahledl mi nějak unikl.Tak jsem si říkal,že ted se to už nestane.

Cestou jsme se stavili na pohádkové usedlosti,kam rád Vašek jezdí.Je to penzion,kde se dá dělat spousty výletů na kole a pod. Taky pro děti je to vhodné,mají tam malý zvěřinec a děcka mužou krmit různou zvěř bez problémů.Vašek zná majitele a tak jsme dali kafe a on pokecal… a za chvili vyrážíme směr Jindřichův Hradec.Cesta uběhla jak se říká než bys řekl švec a my parkujem u zámku.No jdeme se projít zámeckým parkem a na nádvoří.Zámek je to opravdu impozantní….škoda že byl zavřený ale jinak jsme byli spokojeni.No hlad se začal hlasit a tak hurá někam na oběd,hned naproti bráně vidíme restauraci u bíle paní.Byla to dobrá volba,vynikající jídlo za super ceny.Tak a pomalu pojedem.Bereme to směr Praha a mě se ještě domů nechce a tak navrhuji Vaškovi,že mu ukážu krásné zakoutí Lužnice v Taboře.Jedem.Opravdu….slunce se zrcadlilo na hladině řeky,která jako by ještě spala.Ospalé pramínky vody se převalovaly přes kameny a prázdné ticho rušily jen naše motory projíždějicích skútrů.Dojeli jsme k restauraci a dáváme si kavu.Slunce dokresluje tu krásu a paprsky i ted v pokročilý čas mají sílu hřát.No je na čase jet domů.Pohledem se rozloučím s řekou kterou mám moc rád,nasedám a pomalu vyjíždíme.Jedem pomalu a já si vychutnávám každý metr téhle krásné cesty.No ale vše má svůj konec a tak se dostáváme do Tabora a už nabíráme směr Praha.Před Prahou odbočím na Říčany a už to mažu do Poděbrad…. a Vašek Pražák to pálí po dálnici dál….je poslední ahoj….zazní v eteru intercomu…zase příště…..