Dave81 píše: že se na to radši nevyse.eš

Někteří lidé prostě nejsou schopní pochopit, že další lží se ze lží fakt nevyhrabou...

Tak a já teď nevím komu mám věřit....

Hustokrutej píše: Tak a já teď nevím komu mám věřit....

Určitě těm novejm registracím s prvním příspěvkem. O té firmě tu slyším prvně a už vim, že tam nekoupím ani svíčku.

Dave81> myslíš, když já furt nevím.....

JardelT píše: Jenick> tak já pokaždé jedu s mechanikem nebo aspoň člověkem znalým, jelikož toto není můj obor, u AAA kupovat švagr auto, všechno v pořádku, motor, karoserie, až při STK(dával si plyn do auta) zjistili, že nesedí číslo motoru( jeho blbost byla, že nepožadoval velký TP při koupi), ale je to už pár let nazpátek, nakonec jim to auto vrátil, ale až při vyhrožování a navíc za poškození auta instalací plynu(malá dírka v nárazníku) by strhli z ceny asi 10 tis Kč a bylo toho více v okolí ohledně problémů s AAA Auto, navíc tento test tomu moc nepřidává + bonus

Ahoj; zajímavý články .

No, a jinak souhlasím s příspěvkem č. 56 :

Krouta píše: Vzhledem k tomu, že tento prodejce inzeruje i zde na serveru, docela by mě zajímalo i jeho vyjádření.

Tak jsem se dočkal. Musím se přiznat, že do doby, než se tady objevilo vyjádření onoho prodejce, jsem tak trochu podezíral zakladatele vlákna (potenciálního kupujícího), že tak trochu přehání. Teď už mu věřím každé slovo, co zde napsal.

...a teď jsem zmaten jako pes Goro před Tokiem

Lubos92 píše: No, a jinak souhlasím s příspěvkem č. 56 :

I já souhlasím s příspěvkem č. 56

Krouta píše: Tak jsem se dočkal. Musím se přiznat, že do doby, než se tady objevilo vyjádření onoho prodejce, jsem tak trochu podezíral zakladatele vlákna (potenciálního kupujícího), že tak trochu přehání. Teď už mu věřím každé slovo, co zde napsal.

To si mi vzal z huby. Nejdřív jsem se chtěl prodejce zastat i po přečtění jeho prvního příspěvku, ale to co psal dál ... No prostě to zabil

Nemělo by se ale zapomínat ani na "spokojenýho zákazníka", kterej se skrývá pod uživatelským jménem STA. V příspěvku č. 54 přece všem dost jasně objasnil, že ve skutečnosti je všechno jinak ...

STA píše: jen tak čtu ,tyhle fora mě nebaví.Mám moto koupené v acmoto a jsem spokojen

Tak a teď tu o perníkové chaloupce.

J.M.K. píše: Tak a teď tu o perníkové chaloupce.

Byl jeden chudobný otec a měl dvě děti, Honzíček a Marušku. On chodíval do lesa dřevo porážet a nemohl na děti pozor dávat; proto když jim, malým dětem, matka umřela, oženil se, aby měly děti zase matku. Ale ta druhá matka nebyla hodná, neměla ráda otce, ani děti, a otec měl proč naříkat.

Jednou se té maceše ty děti tak zprotivily, že muži poručila, aby je zavedl a více aby domů se nevracely; darmo se tomu muž protivil děti svoje zavést, ale žena pokoje nedala, on se jí bál, a proto se smutným srdce jednoho dne dětem řekl: "Vezměte si džbánečky, půjdete dnes se mnou do lesa na jahody."

Děti radostí skákaly, vzaly hned džbánečky a s otcem do lesa se ubíraly. Když přišli hluboko do lesa, zavedl je otec na velkou mýtinu jahod, kde se vše jen červenalo, a řekl jim: "No, milé moje děti, tuto sbírejte si jahody, a já tamto půjdu dříví porážet, dokud mě budete slyšet tlouci, budete vědět, že jsem na tom místě." Děti dychtivě padly na jahody a otec odešel opodál, přivázal mezi stromoví palici, která větrem pohazována do stromů tloukla, jako když dříví poráží. Když tak děti ošálil, vrátil se domů a děti v lese nechal.

Když měly děti plné již džbánky a dosyta se najedly, začaly myslit, aby se k otci podívaly. - I šly tam, odkud se po chvílích udeření palice ozývalo, ale nenašly tátu, jen jeho palice visela na stromě.

"Kdepak jen náš tatínek bude, snad šel domů a nás tu nechal," řekl Honzíček.

"Ale copak si to myslíš, však on tatínek někde bude a přijde zajisté pro nás, jen tu buďme," řekla Maruška.

A tedy čekaly a z dlouhé chvíle jedly zase jahody ze džbánku, až byly džbánky prázdné, musely je tedy zase naplnit, a tak jim ušla chvíle. Než začalo se stmívat, přestal tlukot palice a dětem bylo úzko, i vzaly džbánky a šly hledat otce.

"Slunéčko se níží, k večeru se blíží, táto, pojďte domů!" volaly lesem; ale žádného ohlasu neslyšely.

"To jsme už, milý Honzíčku, zabloudili a tatínka nenajdeme; musíme tu zůstat přes noc," řekla Maruška; ona byla starší a moudřejší.

"Ale já se bojím," Honzíček na to.

"No tedy počkej, já vylezu na strom, jestli uvidím nějaké světlo a vtu stranu bychom se potom dali," těšila ho Mařenka a hned taky na strom lezla. - Ze stromu dívala se kolem dokola, když viděla zdaleka světýlko, zavolala Honzíčka, aby se už nebál, slezla dolů, a v tu stranu, kde světlo viděla, se dali. I přišli z lesa ven, na zelenou louku; na té louce viděli hezkou chaloupku a ta chaloupka byla perníková. Šli až k okénku, koukli dovnitř a viděli tam sedět starou bábu a dědka.

"Počkej," řekl Honzíček, "já vlezu na střechu, ulomím kus perníčku a budem se mít dobře."

"A jestli na nás přijdou," Maruška se strachovala - ale Honzíček byl už na střeše a loupal perníček a Marušce dolů házel.

I poslala bába dědka, aby se šel podívat, že se jí zdá, jako by někdo loupal perníček. Šel dědek ven a ptá se: "Kdopak to na mé střeše loupá perníček?"

"I ne, dědečku, to větříček," tenkým hláskem odpověděla Maruška pod oknem - a dědek se spokojil. Děti se byly najedly a pod oknem se uhnízdily k spánku.

Ráno si vlezl zase Honzíček na střechu, aby si uloupnul kus perníčku, a bába zase poslala dědka se podívat. - Maruška chtěla zase dědečka odbýt, ale on ji viděl a šel to bábě povědít.

"Chutě, Honzíčku, musíme utéct, sice bude s námi zle," volala Maruška na Honzíčka, neboť slyšela, jak bába dědka posílá, aby jí ty děti přivedl, že si je upeče.

Honzíček skočil ze střechy, Maruška ho chytila za ruku, a utíkali, co mohli a kam je oči vedly, a dědek hnal se za nimi, ale že byl tlustý a nemotorný, nemohl jim přece stačit. Než nebyly by mu ty dětičky utekly, kdyby se tu byla pojednou žena nevyskytla na lenném poli.

"Prosím vás, panímámo, povězte nám, kudy bychom se dali; zlý dědek z perníkové chaloupky nás honí, chtějí nás upéct, že jsme jim kousek střechy uloupli."

"Tuto se dejte do lesa, tou cestičkou, však já dědka zdržím," řekla plečka a ukazovala dětem do lesa.

Děti utíkaly dále, a za chvíli přiběhl dědek silně si odfukoval.

"Osobo," ptal se plečky, "neviděla jste tudy jít dvě děti?"

"Pleju len," odpověděla žena, jako by mu nerozuměla.

"Osobo, já se vás ptám, jestli jste tudy viděla jít děti."

"Až vypleju a uzraje, budem trhat."

"Osobo, rozumějte pak, ptám se vás, jestli jste viděla tudy jít děti."

"Až vytrháme, budem drhnout semeno a pak len močit."

"Osobo, cožpak nerozumíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"Po vymočení prostírat a v peci sušit."

"Osobo, vy jste snad hluchá, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"Nu, a po vysušení budem třít a po vytření vochlovat."

"Osobo, neslyšíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"Tak; nu, a po vochlování budem nadívat na kužele a příst."

"Osobo, co mi do toho, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"Až napředem pěkných tenkých přadýnek, budem soukat."

"Osobo, osobo, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"Až nasoukáme, budem tkát pěkné tenké plátno."

"Osobo, co je mi do plátna, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"až utkáme, budem bílit, až vybílíme, budem stříhat a šít košile, košilky, šátky a stužky, sukně a zástěrky."

"Osobo, cožpak si na uších sedíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"A tak, co s tím budem dělat? - Nu, budem se do toho odívat a nosit se čistě bíle."

"Osobo, prosím vás, neviděla jste tudy jít děti?"

"Až to roztrháme? - Nu, pak to podpálíme, uděláme z toho troud. Nu, do troudu budem pak křesat tak dlouho, dokud vydá živou jiskřičku a boží ohníček ho nestráví. Boží ohníček rozejde se v dým, dým pak v povětří, a to je konec mojí řeči."

Osobo, já se vás na to neptal, ptám se vás, neviděla-li jste tudy jít děti."

"Děti, nu, to jste měl hned říct, bodejť neviděla, ba viděla, šly tamtudy tou cestičkou po polích, a přímo k tomu potoku, co ty vrby jsou. Ale už je nedohoníte, skákaly jako poštolky," při těch slovech ukázala žena dědkovi na opačnou stranu, než byla dříve děti poslala. Dědek to poznal, zlostí odplivnul a zpátky domů šel, a když odešel, i žena z pole zmizela a děti přišly domů.

přišla mi nová PM od uživatele jirkahuska dávám ctrl+c a ctrl+v - "četl jsem tvé forum,měl bys začít u sebe,ty tvoje sliby
vždy s tebe vypadne kravina,,už se zamysli nad sebou. Na závodech to řeknu klukům,
a spolu si vyřídíme ty staré věci"

ac-moto píše: jěšte jsem chtěl ,,baterie byla koupena 6.9.2013 včetně záručního listu,,moto prohlížel snad 2 hodiny,na motu byli oděrky,to asi ví každý že budou na 6 letém skůtru, ostatní prodejci mi dají za pravdu že se statovým prudičem setkali,,že by chtěli aby byl skůtr nový,za minimální cenu...na takové zakazníky asi každý mít náladu nebude,,,tak jsem skutr uklidil..

Na žádného odborníka jsem si nehrál, koukl jsem na běžné věci a u skouknutí servisní knížky jsem se trochu pozastavil, protože byla evidentně přepisovaná/falšovaná!
uznávám, u baterie jsem se možná zmýlil, ale 2 hodiny jsem tam určitě nebyl a k oděrkám jsem neměl jedinou připomínku! A když tedy víte, že je to rv 2006, proč jste mi to neřekl a tvrdil že je to 07 se vstřikem? A proč byla v serv knížce první prohlídka v roce 07? Já prudič ani fouňa nejsem, jen si kontroluju co kupuju...

nelžu a v ničem jsem nelhal [img]

Naposledy editováno 13.09.2013 19:59:50

[quote=Vojtmar]nelžu a v ničem jsem nelhal [img] na něho, myslím, že každý rozumný člověk si tady o něm udělal obrázek, takhle se opravdu seriozní obchodník nechová .

bushman7> "AC moto" může rovnou zavřít krám. Vzhledem k pravidlu špičky ledovce a tomu, jak se díky IT informace bleskově šíří, si tady kope vlastní hrob.

_monty píše: Byl jeden chudobný otec a měl dvě děti, Honzíček a Marušku. On chodíval do lesa dřevo porážet a nemohl na děti pozor dávat; proto když jim, malým dětem, matka umřela, oženil se, aby měly děti zase matku. Ale ta druhá matka nebyla hodná, neměla ráda otce, ani děti, a otec měl proč naříkat.

Jednou se té maceše ty děti tak zprotivily, že muži poručila, aby je zavedl a více aby domů se nevracely; darmo se tomu muž protivil děti svoje zavést, ale žena pokoje nedala, on se jí bál, a proto se smutným srdce jednoho dne dětem řekl: "Vezměte si džbánečky, půjdete dnes se mnou do lesa na jahody."

Děti radostí skákaly, vzaly hned džbánečky a s otcem do lesa se ubíraly. Když přišli hluboko do lesa, zavedl je otec na velkou mýtinu jahod, kde se vše jen červenalo, a řekl jim: "No, milé moje děti, tuto sbírejte si jahody, a já tamto půjdu dříví porážet, dokud mě budete slyšet tlouci, budete vědět, že jsem na tom místě." Děti dychtivě padly na jahody a otec odešel opodál, přivázal mezi stromoví palici, která větrem pohazována do stromů tloukla, jako když dříví poráží. Když tak děti ošálil, vrátil se domů a děti v lese nechal.

Když měly děti plné již džbánky a dosyta se najedly, začaly myslit, aby se k otci podívaly. - I šly tam, odkud se po chvílích udeření palice ozývalo, ale nenašly tátu, jen jeho palice visela na stromě.

"Kdepak jen náš tatínek bude, snad šel domů a nás tu nechal," řekl Honzíček.

"Ale copak si to myslíš, však on tatínek někde bude a přijde zajisté pro nás, jen tu buďme," řekla Maruška.

A tedy čekaly a z dlouhé chvíle jedly zase jahody ze džbánku, až byly džbánky prázdné, musely je tedy zase naplnit, a tak jim ušla chvíle. Než začalo se stmívat, přestal tlukot palice a dětem bylo úzko, i vzaly džbánky a šly hledat otce.

"Slunéčko se níží, k večeru se blíží, táto, pojďte domů!" volaly lesem; ale žádného ohlasu neslyšely.

"To jsme už, milý Honzíčku, zabloudili a tatínka nenajdeme; musíme tu zůstat přes noc," řekla Maruška; ona byla starší a moudřejší.

"Ale já se bojím," Honzíček na to.

"No tedy počkej, já vylezu na strom, jestli uvidím nějaké světlo a vtu stranu bychom se potom dali," těšila ho Mařenka a hned taky na strom lezla. - Ze stromu dívala se kolem dokola, když viděla zdaleka světýlko, zavolala Honzíčka, aby se už nebál, slezla dolů, a v tu stranu, kde světlo viděla, se dali. I přišli z lesa ven, na zelenou louku; na té louce viděli hezkou chaloupku a ta chaloupka byla perníková. Šli až k okénku, koukli dovnitř a viděli tam sedět starou bábu a dědka.

"Počkej," řekl Honzíček, "já vlezu na střechu, ulomím kus perníčku a budem se mít dobře."

"A jestli na nás přijdou," Maruška se strachovala - ale Honzíček byl už na střeše a loupal perníček a Marušce dolů házel.

I poslala bába dědka, aby se šel podívat, že se jí zdá, jako by někdo loupal perníček. Šel dědek ven a ptá se: "Kdopak to na mé střeše loupá perníček?"

"I ne, dědečku, to větříček," tenkým hláskem odpověděla Maruška pod oknem - a dědek se spokojil. Děti se byly najedly a pod oknem se uhnízdily k spánku.

Ráno si vlezl zase Honzíček na střechu, aby si uloupnul kus perníčku, a bába zase poslala dědka se podívat. - Maruška chtěla zase dědečka odbýt, ale on ji viděl a šel to bábě povědít.

"Chutě, Honzíčku, musíme utéct, sice bude s námi zle," volala Maruška na Honzíčka, neboť slyšela, jak bába dědka posílá, aby jí ty děti přivedl, že si je upeče.

Honzíček skočil ze střechy, Maruška ho chytila za ruku, a utíkali, co mohli a kam je oči vedly, a dědek hnal se za nimi, ale že byl tlustý a nemotorný, nemohl jim přece stačit. Než nebyly by mu ty dětičky utekly, kdyby se tu byla pojednou žena nevyskytla na lenném poli.

"Prosím vás, panímámo, povězte nám, kudy bychom se dali; zlý dědek z perníkové chaloupky nás honí, chtějí nás upéct, že jsme jim kousek střechy uloupli."

"Tuto se dejte do lesa, tou cestičkou, však já dědka zdržím," řekla plečka a ukazovala dětem do lesa.

Děti utíkaly dále, a za chvíli přiběhl dědek silně si odfukoval.

"Osobo," ptal se plečky, "neviděla jste tudy jít dvě děti?"

"Pleju len," odpověděla žena, jako by mu nerozuměla.

"Osobo, já se vás ptám, jestli jste tudy viděla jít děti."

"Až vypleju a uzraje, budem trhat."

"Osobo, rozumějte pak, ptám se vás, jestli jste viděla tudy jít děti."

"Až vytrháme, budem drhnout semeno a pak len močit."

"Osobo, cožpak nerozumíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"Po vymočení prostírat a v peci sušit."

"Osobo, vy jste snad hluchá, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"Nu, a po vysušení budem třít a po vytření vochlovat."

"Osobo, neslyšíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"Tak; nu, a po vochlování budem nadívat na kužele a příst."

"Osobo, co mi do toho, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"Až napředem pěkných tenkých přadýnek, budem soukat."

"Osobo, osobo, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"Až nasoukáme, budem tkát pěkné tenké plátno."

"Osobo, co je mi do plátna, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"až utkáme, budem bílit, až vybílíme, budem stříhat a šít košile, košilky, šátky a stužky, sukně a zástěrky."

"Osobo, cožpak si na uších sedíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."

"A tak, co s tím budem dělat? - Nu, budem se do toho odívat a nosit se čistě bíle."

"Osobo, prosím vás, neviděla jste tudy jít děti?"

"Až to roztrháme? - Nu, pak to podpálíme, uděláme z toho troud. Nu, do troudu budem pak křesat tak dlouho, dokud vydá živou jiskřičku a boží ohníček ho nestráví. Boží ohníček rozejde se v dým, dým pak v povětří, a to je konec mojí řeči."

Osobo, já se vás na to neptal, ptám se vás, neviděla-li jste tudy jít děti."

"Děti, nu, to jste měl hned říct, bodejť neviděla, ba viděla, šly tamtudy tou cestičkou po polích, a přímo k tomu potoku, co ty vrby jsou. Ale už je nedohoníte, skákaly jako poštolky," při těch slovech ukázala žena dědkovi na opačnou stranu, než byla dříve děti poslala. Dědek to poznal, zlostí odplivnul a zpátky domů šel, a když odešel, i žena z pole zmizela a děti přišly domů.

Ahoj; hezký . Úplně jsem zavzpomínal, jak jsme to jednou hráli na pohádkovým lese... A celý odpoledne jsme chlemtali teplý lahváče .

J.M.K. píše: bushman7> "AC moto" může rovnou zavřít krám. Vzhledem k pravidlu špičky ledovce a tomu, jak se díky IT informace bleskově šíří, si tady kope vlastní hrob.

Správně :

Vojtmar píše: přišla mi nová PM od uživatele jirkahuska dávám ctrl+c a ctrl+v - "četl jsem tvé forum,měl bys začít u sebe,ty tvoje sliby
vždy s tebe vypadne kravina,,už se zamysli nad sebou. Na závodech to řeknu klukům,
a spolu si vyřídíme ty staré věci"

Jeste vetsi magor nez sme doufali..

Lubos92 píše: Ahoj; hezký . Úplně jsem zavzpomínal, jak jsme to jednou hráli na pohádkovým lese... A celý odpoledne jsme chlemtali teplý lahváče .

Uz sem se lek, ze ste si davali pernicek..

Tyvole, to je možná ještě horší než Humoto Brno.

edit: Ti to také tehdy zkoušeli si vylepšit reputaci (zde).

Naposledy editováno 14.09.2013 17:39:30

Číkus> Pročetl jsem oba odkazy a skoro to vypadá, že maník v "AC moto" bude snad "odchovancem" těch exotů ve Štádlu. Zakladatel tématu v tom druhém odkazu musel být někdo z oné firmy, když zahnán pravdou do kouta začne kolem sebe kopat. Mimochodem jsem před pár dny projížděl bástrem a dal jsem si oraz u výpadu na žabál, jdu na špacír a co nevidím... na louce před lesem v pravidelných rozestupech dřepí v trávě několik exotů, očividně sjetých "lysinami". Že by snad někdo z "HUmota"? Normální člověk se tak chovat nedovede.

J.M.K.> To mohli být klidně místní fízlové ve svém volném čase. Ve službě klidně kouří trávu, takže bych se nedivil.

Číkus> To netuším, ale znám od vidění (přes kamarádku) jednoho plešatého, brejlatého cypa ze zábrdek, co dělá všude možně "sekuriťáka" a přitom je to vyhulenec "místo mozku z trávy kostku". Nechápu, proč při náboru na takto zodpovědné pozice nejsou povinně vyžadovány podrobné zdravotní prohlídky včetně testů na drogy.

J.M.K.> Sekuriťák je zodpovědná pozice?

Číkus píše: J.M.K.> Sekuriťák je zodpovědná pozice?

Pokud jsi ten dotyčnej sekuriťák, tak samosebou ta nejzodpovědnější na celým světě a jseš velkej agent

FiZzeR> Nemám pleš, nemám brýle a nedělám sekuriťáka

Číkus> Já to myslel tak, že jedinej, kdo si myslí že je to zodpovědná pozice jsou právě jen ti sekuriťáci, ostatním jsou pro prdel