Mám takový malý problém při jízdě ve tmě. Jelikož jezdím často přes léto na motce do práce a vyjíždím v pět hod. ráno (nebo z noční v pět ráno), tak už teď jedu v regulérní tmě. Problém mám v tom, že než se dostanu do města jedu mezi těma polema jak posranej. Prostě se bojím, že mi tam něco z toho pole vběhne - když tam nevidím. Vím, že nejde nic poradit , jen se ptám, jestli to máte taky tak. V plechovce se nebojím, 25 let jsem se živil volantem, na skůtru mi to taky tak nepřišlo, ale co jezdím od loňska na motorce, tak se prostě ve tmě bojím jet třeba na rovince i to kilčo. Přitom světla mi svítí dostatečně, ale přesto jedu jako šnek. Neříkám, že jsem ve dne nějakej závodník, už jsem se trochu zlepšil , ale jak se setmí, jedu opravdu mkrokem. Jenom jestli to je normální, nebo mám zbytečný strach a nějakej blok...
Naposledy editováno 09.09.2013 22:44:52
mfence píše: No jo woe jsi zapomel ze zde nesmis bejt posranej :)
Zde to kazdej vali i v desti a mlze 200km/h :) Rozmeta i kance a no stress
tos mi pripomnel jak sme jeli v mlze v noci nekdy v prosinci 2006 s kamosem z Prahy do Karlovych Varu, jeli sme tak 110 a pak nas predjelo auto a valilo 140 (po okresce) a my za nim, videli sme jen matne jeho zadni svetla, jinak nic, videt bylo na 3m, ale aspon sme videli kde zataci a brzdi, to byl fakt hukot
pak sem jel autem asi 220 v mlze po dalnici v levym pruhu (po D5) a spolehal na to ze uvidim mlhovky/zadni svetla a bylo to v klidu, je to videt vcas, i kdyz sem spolehal ze nikdo v levym nepojede 80
Yura píše: rybíz5>jojo, po nocích to je specifický. Já mám 2 srny (jednu sme sežrali potom). Iveko vydrželo, jenom upadla tabulka pod SPZ.
Já dávám na zvířata bacha, ale jsou situace, kdy to připomíná doslova zvířecí sebevraždu - skok přímo pod auto ve zlomku sekundy z roští nebo z obilí či kukuřice - bez šance na včasnou reakci. Na motorce jedu potmě taky jako podělanej, kdyby mi tam hupsnul 40ti kilovej srnec, dopadnu hůř než on.
S tou sebevraždou je to pravda. Jeden ze synů našeho psa skončil podobně... Pár let si spokojeně žil u jednoho chlapa v sousední vesnici... A jednoho dne se rozhodl, že už se může na všechno vysrat... Tak skočil pod vlak .