jahhanah píše: JeckyllaHyde> no četla jsem co vyvádíš

aha, no už se to snad zlepší.... doufám.. pití si odpustím radši...

Zajímavé je že když jsem to vyválel tak jsem jel sám ve dvou se to naštěstí vyhýbá

jeden malý eskymáček
eskymačce na to sáh,
eskamačka hoří touhou,
milovat se chvíli pouhou,
ani si však nevrzli,
svlíkli se a umrzli!!!!

Dneska jsi ještě nebyl v servise ? Kokote

Pernikář píše: Dneska jsi ještě nebyl v servise ? Kokote

Ne motorka se nevrátila ze servisu....

Co mé oko zří,
během letních dní.
Tílko, sukně, bikiny,
jsou to samé čičiny.

Jednu jsem dnes uviděl,
kéž bych já ji neviděl.

Kdybych se měl rozpovídat,
jak krásná kost to byla.
Každý by ji chtěl hned vídat,
byla to fakt síla.

Spad' Šláfnberk do hajzlíku,
zaklap za ním deklík.
Ponořil se v moře sraček
a už ani nekvík.

Tady je basniku... taky pridam, ale tohle nas doufam jeste hodne dlouho nepotka...

Chumeli se chumeli,
vlocka stiha vlocku,
a nas kocour za kominem,
sousta cizi kocku...

Prší, prší,
jen se leje,
Frantík,
ten se z okna směje.

Venca zatím na dvorku.
Nastartoval motorku.
Motorka se rozjela
a pět slepic přejela!

Říkáš, že mě nechceš vidět,
však já ti nevěřím.
Až k vám zas já přijdu,
ty půjdeš ke dveřím.
Dovnitř mě už nepustíš
a já už netuším,
čím bych to napravil.
Však mi snad odpustíš,
až jednou dojezdím..

Dva takty či čtyři takty
emoce čí holé fakty ?
Tak na motce tačí dva
a plechovka ať čtyři má.

Prostě - držme se faktů
kolik kol tolik taktů.

TéEsEf dej do kejvačky,
jinak motor je na sračky.
Ne, jen staré dobré eMdvěTé s ní pořádně zamete,
a udělá rachejtli ze starého koštěte.

Slunce svítí, hrozně praží,
V kůži se tu každý/á smaží.
Místo aby, jasná věc,
Na sebe vzal/a Goretex !

Edit:zarovnani....

Naposledy editováno 01.08.2013 09:45:53

Jel jsem jednou šedesát,
Pionýr se třásl...
benzínu však bylo dost,
radostí se pásl.

Co se ale stalo pak? ...
Byl přede mnou les,
přední kolo zvrtlo se,
a pohřebák mě vez.

JaWitch>

V práci zaříznu to v půl pátý či lehce po půli
mně už teď jiný věci se honěj v kebuli.
Guma lepí, asfalt pálí,
já se svou kawou mizím v dáli.
Tam kde tichým lesem vine se asfaltu pruh
bude dneska k večeru značný ruch.
Parta čeká, žádný vytáčky -
jedem ztrestat roztocký zatáčky!
A až znaveni, hladoví budem zvečera,
v Hýskově u splavu nacpem si panděra.
Tohleto lidičky, byť zní to jak sen -
běžný je u nás motorkářův den

FiZzeR píše: V práci zaříznu to v půl pátý či lehce po půli
mně už teď jiný věci se honěj v kebuli.
Guma lepí, asfalt pálí,
já se svou kawou mizím v dáli.
Tam kde tichým lesem vine se asfaltu pruh
bude dneska k večeru značný ruch.
Parta čeká, žádný vytáčky -
jedem ztrestat roztocký zatáčky!
A až znaveni, hladoví budem zvečera,
v Hýskově u splavu nacpem si panděra.
Tohleto lidičky, byť zní to jak sen -
běžný je u nás motorkářův den

dost dobry

FiZzeR> a pak že neumí

Nádhera... jak se to rozrostlo

Byl pozdní večer,
Žravec spal.
Jelikož se už zas přežral.
A vlci vyli divnou věc,
že nablízku
je přežralec.

Než padne rosa do trávy,
snad přežralec zas vytráví.
A sotva začne jitra kvas,
tak na žrádlo
se vrhne zas.

Neb na talíři dobrota,
jest smyslem jeho života.
Celou husu slupne v klusu,
ani se nezastaví.
Pecen chleba? Není třeba!
Soudek píva to spraví.

A když spláchne husu pivem,
sežere zas králíka,
zasměje se na kastroly
a k lednici utíká.
Co v ní najde, to sežere,
div se z toho neposere.

Když vybílí lednici,
vrhne se na krabici
v které zbyly sušenky
od tetičky Mařenky.

A když zbouchne ty dobroty
vhrne se zas na kompoty,
na podestě u skříně,
převalí se tam líně.

Jenže je tu kuchař hlad
a Žrout má chuť
zas obědvat.

Velký, snědý, nenažraný,
k lednici se plíží zas.
Mozek tíží velká touha -
zase bude hodokvas!

Jenže ouha - vitřek lednice
zeje prázdnotou.
Co s tím?
Vezme prachy
a běží za Jednotou!

Co nakoupí, to sežere
dříve, než to zaplatí,
tento "obchod" tedy vlastně,
velmi se mu vyplatí.

Přivalí se ztěžka domů:
"Slouho, cos mi uvařil?
Cestou jsem se sotva valil,
div že jsem se nespařil..."

"Spař se na čaj!", praví sluha,
"už toho mám právě dost!
V jednom kuse pořád žereš,
psovi necháš jenom kost!
A to ještě ohryzanou,
všechna legrace jde stranou!
Kašlu Ti na slitování,
okamžitě nechej žraní!!!
Nebo si sbal raneček,
cpeš se jako blbeček."

A tak Žravec sbalil ranec,
nastartoval letadlo,
které se s ním sotva vzneslo,
div, že chudák nespadlo.
Naštěstí to byl Tupolev,
a tak Žravec letěl, jako lev.

Když přistál na pustém ostrově,
nezmocnil se jej stesk po domově.
Ostrov je to tajemný,
voda kolem průzračná,
a příběh též dojemný,
moc ostrova zázračná.

Jak mu káže tradice,
všude plné lednice,
žrádla velká hromada
a Žravcova nálada...
stále dobrá, spokojená -
takto se prý nikdo nemá.

A tím končí má epopej,
snad byl tu mocný čaroděj.
Jak se Žravcem to bylo dále,
nikdo dodnes neví stále.
A dříve, než se sešeří,
děcka - pojďte k večeři!

Máme doma kohouta,
ten nám sere do kouta,
ja mu řikam TY VOLE,
bež se vysrat na pole,
na poli se blbě sere,
vitr fouka do prdele.

Na hajzlíku sedím,
zadumaně hledím.
Přišlo mně tak na mysl...
Jak to dělal Přemysl?

"Přemysl, Ty vole,
sral na vlastní pole!"

Cízí pole nebyly,
o ta okrad' debily.

Hučí větrák,
z repráčků se country line.
Dřu nad svěrákem,
Pot ze mě jen leje.
Termíny hoří jak prach střelný,
hodiny letí jak tryskáč,
Nikdo mě nedonese ani lahváč,
já abych tu vedrem pad.

Motorka v koutě stojí,
sedá na ní prach,
jak rád bych na ní šách,
a ještě radši osedlal.
Dovču teď však nedostanu,
nejdříve jak v prosinci.
uvažuji jednu stopu prodat,
a zakoupit kol čtveřici.

Hmm, tak tady všem fakt hráblo...

Políbila mě můza,

zase píši veselé i smutné verše.

Oslovila mě poezie

proč mám psát jen jí,

pusť se do prózy a přestaň jen snít,

vždyť dostal jsi do vínku fantiazii od sudiček.

Nezvedej jen sklenku ke truňku,

pozvedni sklenku absintu,

vyndej brk a pergamen,

přidej se zástupu slavných jmen.

Co čítanky školáků zdobí jejich verše,

piluj svůj cit pro lásku v kapkách deště.

Jak Karel Kryl piš rťěnkou

na zrcadlo své můze verše.

Kdy odejdeš
a jestli se vrátíš.
Ozvěna klapnutí dveří,
line se k uším mým.
Kdy odejdeš
a jestli se vrátíš,
jen slůvka: "Dej mi čas."
stále v mých uších zní.

jede Dasa na svem skutru
hledat kluky nezny
v podpazi ma kamasutru
ken skutr je snezny

odvazne se riti z kopce
casto ztraci hlavu
tak to skonci budto v hrobce
nebo v jinym stavu

edit: zkusim doma vyhrabat, co sem pozsbiral na netu, rikam tomu "sbirka basni Nemysla Mrdace"

Naposledy editováno 07.08.2013 02:14:20

Ahoj; přidám svou nejoblíbenější: Kouřil děda, kouřil fajfku, když v posteli ležel, chytlo peří, chytla postel, děda taky hořel.

A ještě mně to připomnělo jednu SMS, která mně přišla někdy minulej rok: "Krásko, jebal bych tě od rána do večera." Sice se to nerýmuje, ale překvapilo mě to víc než kdejaká básnička ...

J.M.K. píše: Na hajzlíku sedím,
zadumaně hledím.
Přišlo mně tak na mysl...
Jak to dělal Přemysl?

"Přemysl, Ty vole,
sral na vlastní pole!"

Cízí pole nebyly,
o ta okrad' debily.

Sviť, měsíčku, sviť, opaluj mně řiť.

Naposledy editováno 07.08.2013 13:40:21

Byla jedna mutter matka,
prodávala äpfel jabka.
Měla garten zahrádku,
bei der Schlosse, u zámku.

Přišla na ní ziege koza,
sežrala jí zelí kraut.
Bába vzala kudlu messer,
propíchla jí břicho bauch!

pustil jsem si žilou
motorovou pilou

A ta pila, celá divá,
paži mou mně rozrasila.

Máš malé péro?
Nezoufej
Strč ho do úlu...
Zabouchej

Naposledy editováno 07.08.2013 15:37:16