S tímto názorem nemohu souhlasit ale přiznávám, že jsme nebyli u moře ale ve vnitrozemí. Hory tam maj krásný, ceny ultra nízké (v něčem jako fast food se švédskými stoly jsme se najedli ve dvou i s pitim jsme platili na naše 120 KČ

- sice se nám podařilo taky najít obsluhu v jedné restauraci, která neuměla nebo spíš nechtěla se domluvit ale to jen jednou - jinak pohodoví lidé a hlavně ta příroda...

Video z cesty na jih
video z cesty zpátky

Romário.CBR> No, není to úplně procházka parčíkem, ale dá se to Obvykle člověk chcípá první den, než nastoupá vejšku. Od Rilskýho kláštera na vrch Baučer, kde jsme bivakovali u ovčáka, je to na cca osmi kilometrech 1100 výškových metrů. Prostě krpál jsk svině. Pak se mrskáš kolem 2400 - 2600 metrů prakticky furt. Nejvyšší hora, Musala, má bez pár metrů 3000. Jsou to přece jen velehory, takže se musí počítat s vrtochy počasí, občasné pomníčky nešťastných bivakujících působí dost varovně. Vlci i medvědi jsou plachý, hlavně méďové nejsou jako ti z Tater, oprsklí vybírači kontejnerů. Na Rile je přece jen hodně prostoru a málo lidí. Nejúžasnější jsou ta stáda divokých koní, to je úžasnej majestát. Ne, že bych to zkoušel, ale takovej kůň se určitě řídí dost podobně jako motorka

K Bulharsku jako takovýmu - že je tam pro našince levno je známá věc, ale překvápko je, že i v těch pitomejch Kauflandech a spol. je spousta zboží pro nás neznámýho - různý bulharský salámky, sušený masa atd a taky vynikající rakije, sýry jako kaškaval a spousta jiných zajímavostí. Levno je i v hospodách, dát si v takový vesnický špeluňce třeba škembe čorbu, bulharskou verzi držkovky, která s tou naší nemá moc společnýho, ale je skvělá, to je hotová nirvána

Velký města jsou na pytel, nádraží a parkoviště obvykle okupujou somráci a podivný spolky, tam bych se o mašinu bál. O Sofii ani nemluvím, a to tam mám hafo příbuznejch . Věnoval bych se spíš venkovu, tam je situace o dost jiná.

Pár tipů na vejlet - když jsme u tý Rily, tak vyjet se dá od Blagojevgradu přes Kočerinovo, Barakovo a Stob do obce Rila, odtud k samotnému monastýru. Ten je nádhernej, když bylo Bulharsko pod Turkama, zůstal klášter svobodný, nedokázali ho dobýt a fungoval jako centrum odboje. Od kláštera vede ještě silnice na Kyrilovu poljanu, tam cesta končí. Dá se tam pěkně zakempovat, přespat vedle motorek a popít v knajpě u Božidara, je to mimochodem můj vzdálenej příbuznej a Čechy má rád, prej nikdo jinej nedokáže tak mocně zachlastat .

Od Blagojevgradu vede slušná silnice, magistrála na Soluň, dá se dojet do města Sandanski, nevelké městečko, rodiště známého Spartaka. Za návštěvu stojí i Ďábelské hrdlo, místo, kudy se měl Orfeus dostat do podsvětí, když šel pro Eurydiku.

Z vnitrozemí je ještě zajímavé pohoří Stará Planina, nevysoké, ale rozlehlé pohoří, poměrně řídce osídlené. V okolí bejvalo hodně Turků, ale co je ještě Todor Živkov povyháněl, zbylo dost liduprázdných vesnic a měst, kde zbylo pár lidí. Sevlijevo, Rjachovcite... No samozřejmě profláklý průsmyk Šipka, dějiště obří bitvy v rusko-osmanské válce.

...nebo