Téma: Strach ?
 
29.10.2007 v 12:53
Kdyz jsem začínal s motorkama nikdy jsem si nepřipoštěl že by se mě kdy mohlo něco stát... byl jsem prostě nezničitelnej , nejvetší tvrďák co kdy na motorce seďel... ale jak šel čas a ja jsem poprví upadl v trosku vetší rychlosti začínalo mě pár věcí docházet. Nebylo to nic hroznýho , byla to "jen" 125ccm takže žádná zavratná rychlost , ale bolelo to... Po tom co jsem presedlal na 636ku jsem si zas prisel jak superman... o 100% lepsi brzdy , podvozek... proste jistota na silnici. Ale potom jsem zas upadl a to uz jsem utekl zubatý z lopaty doslova o metr... chybelo málo a prepulil jsem se o lampu. Ale stále mě to nic neřeklo... motorku jsem opravil a byla to jen další "veselá" přihoda která se vypravela po 4 pivu v hospode. Se staršíma kamaradama co mě zasvecovali do sveta motorek a učili mě jsme se tomu vzdycky jen zasmáli... Ale bylo to stale ve vzduchu , každý to vidí v televizi na netu... nekdo se každou chvili zabil na motorce. Ale Stále jsme si v kruhu lidí říkali , že jak to není mezi náma tak je to porad v pohode... Ale tenlhe rok se toho dost zmenilo... Můj vzor o kterym jsem si myslel že je polobůh se vyboural v takovim stylu že nemel nejmensi sanci na to přežít. Součtová rychlost něco pod 400km/h. Další kamarad co me dovedl na Hořice , garážoval jsem s ním moto kdo ví jak dlouho , učil mě jak "mám" jezdit , co delat a co nedelat , jezdil vzdycky hrozne na jistotu , nebyl horká hlava a jezdil opravdu s rozumem... Taky mrtvej. Kopil si novou motorku a jediná vteřina zaváhání ho stála to nejcenější. A bylo toho mnohem víc z lidí co jsem znal , ale tohle mě ranilo nejvíc. A teď k tomu na co se chci zeptat... Nikdy jsem nemel strach o sebe , nebo snad to že se zabiju... Jediný co mě desilo a desi je predstava ze by ze me byl invalida i kdyz vim ze i stím se dá žít plnohodnotný život , ba možná člověk přehodnotí celý svuj život. Ale když sem stál v černým a všichni kolem brečeli a ja vedel ze ty kamarady proste uz nikdy neuvidim tak jsem se ptal sám sebe jestli to stojí za to, aby kamaradi a rodina museli zažít to samí... Tím spiš že jsme v rodine už zažili nejedno umrtí mladého člena rodiny. A tak se ptám stojí mě to za to ? Strach to asi není... spiš se bojim o ostatní a predevsim o rodice ze by to asi neunesli. Bohuzel vím jak jezdím a když sednu na motorku tak to nedokážu moc korigovat , necham se hrozne rychle strhnout , machorováni me neni cizi... Mladý a neklidný. A co s tím ? Dát si pauzu ? Na rok ? Na dva než dostanu rozum ? Ale ono to asi tím nebude... kamaradi byly znatelne starsi nez já takze vekem to asi nebude ? Ale motorky se nechci vzdát... když jsem to prohodil mezi přateli jen na mě koukali jestli me preskocilo.. Každej říkal " dyt je to kus tebe , ty tim prece zijes... my si te nedokazem predstavit bez motorky"

Asi podzimní deprese... :(

Edit: ( na gramatiku fakt nemám naldu... takže sry )

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Strach ?

31.10.2007 v 14:24 | Nahoru | #1
Fr3em4n>
Četl jsem svůj článek celej ale u ostatních jsem hodně přeskakoval a vybíral si jen něco podle první věty ..tak nevím jestli náhodou něbudu někoho opakovat.Ale můj názor je asi takový to:
"jednonačně se stotožňuji s tím co tu padlo a to, že když se s tím narodíš v krvi ..tak je to hotové, prostě se tomu nehnuš.
Já jsem osobně aby jsi nemyslel ,že tady jen plkám do větru kvůli moto pohádal doma s rodičema kteří mě defakto vyhodily z domu se slovy "buď moto nebo dům". A když to máš v krvi .. nejde to .. v jedné ruce máš klíčky od moto a v té druhé od domu jedny položíš na stůl ..a od zapalování to nebudou.
Proto mi možná ani nevadí myšlenka jak by se cítily doma kdyby došlo na hodně špatné ...
A to, že se tu a tam někdo zabije, to k tomu patří... silnice jsou nebezečné ..a zabít se můžeš i na 3-kolce když ti někdo nedá přednost. Když tomu samozdřejmě ještě napomůžeš 200hm/h tak to procento rapidne zvyšuješ , o tom ždáná :marod:

Tuhle myšlenku určtitě řešil každej (jak to tujiž padlo) a zase se vrátím k tomu základnímu "<strong>když to máš v krvi.. dává ti to něco co nic jinného na světě nedokáže</strong>, Mě to dává pocit svobody a uvolnění. Nemyslím při jízdě na nějaké hádky v práci nebo problémy s lidma... "jsem to jen já ,motorka a příští zatáčka. Těch pár minut jízdy jsem prostě volnej od tohodle zajebaného světa"
A to mi kompenzuje to riziko které je s tím spojené ohledně mrzáctví a pod. Každej píšeme vlastní knihu osudu a okolí to může jen sledovat...
celé ti to shrnu jednou větou chlape :
<i>" Pokud tu věc miluješ ,hoď tyhle myšlenky za hlavu a jezdi s rozumem. A až budeš mít z moto strach nebo naopak klídek tak ji prodej páč to je první krok do zadnice"</i>

(reakce na) Strach ?

31.10.2007 v 23:33 | Nahoru | #2

BoB_33246 píše: Fr3em4n>
Četl jsem svůj článek celej ale u ostatních jsem hodně přeskakoval a vybíral si jen něco podle první věty ..tak nevím jestli náhodou něbudu někoho opakovat.Ale můj názor je asi takový to:
"jednonačně se stotožňuji s tím co tu padlo a to, že když se s tím narodíš v krvi ..tak je to hotové, prostě se tomu nehnuš.
Já jsem osobně aby jsi nemyslel ,že tady jen plkám do větru kvůli moto pohádal doma s rodičema kteří mě defakto vyhodily z domu se slovy "buď moto nebo dům". A když to máš v krvi .. nejde to .. v jedné ruce máš klíčky od moto a v té druhé od domu jedny položíš na stůl ..a od zapalování to nebudou.
Proto mi možná ani nevadí myšlenka jak by se cítily doma kdyby došlo na hodně špatné ...
A to, že se tu a tam někdo zabije, to k tomu patří... silnice jsou nebezečné ..a zabít se můžeš i na 3-kolce když ti někdo nedá přednost. Když tomu samozdřejmě ještě napomůžeš 200hm/h tak to procento rapidne zvyšuješ , o tom ždáná :marod:

Tuhle myšlenku určtitě řešil každej (jak to tujiž padlo) a zase se vrátím k tomu základnímu "<strong>když to máš v krvi.. dává ti to něco co nic jinného na světě nedokáže</strong>, Mě to dává pocit svobody a uvolnění. Nemyslím při jízdě na nějaké hádky v práci nebo problémy s lidma... "jsem to jen já ,motorka a příští zatáčka. Těch pár minut jízdy jsem prostě volnej od tohodle zajebaného světa"
A to mi kompenzuje to riziko které je s tím spojené ohledně mrzáctví a pod. Každej píšeme vlastní knihu osudu a okolí to může jen sledovat...
celé ti to shrnu jednou větou chlape :
<i>" Pokud tu věc miluješ ,hoď tyhle myšlenky za hlavu a jezdi s rozumem. A až budeš mít z moto strach nebo naopak klídek tak ji prodej páč to je první krok do zadnice"</i>


napsal jsi to moc hezky... ja si proste neumim zivot bez motorky dost dobre predstavit. Každýmu porád říkam že je to lepší jak 1000 psychologů. Když "jedu" tak jsem jen já , motorka a cesta... A to je asi to proč jezdim. Ale krajinkář bohužel nejsem :rolleyes: Doma mě díky bohu podporujou ve všem co chci dělat ačkoliv mě na motrce nikdo rád nevidí...
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit nebo registrovat.


TOPlist