No tak já se dám taky svůj trapas.Přivezla sem si čerstvě motorku domu Kawu ER-5. Říkám bráchovi :"Pojeď se mnou, pojedu natankovat". Moje první jízda a proto sem nechtěla jet sama, kdyby náhodou něco. Všechno bylo v pohodě, natankovala sem a měla sem radost, že mi to tak jde, že sme si dali ještě malou zajížďku do jedné vísky tak 10 km tam a 10 zpět. No a v té vísce sem se otáčela do kopce, takže mi motorka zastavila, zmáčkla sem spojku a že se rozjedu do kopce, a nějak sem jí pustila asik moc rychle, trhlo mi to řidítkami, já pustila leknutím i brzdu, motorka mi i s bráchou podjela. Tak na něj křičím ať ji chytá. No drželi sme jí nad zemí tak 20 cm oba dva tak půl minuty.Vedle nás si to vykecávala nějaká pani s druhou pani a koukali na nás a asi si říkali co to tam ty dva dělají. No asi po půl minutě sem si uvědomila, že to nezvednem z takový blbý pozice. Oba sme měli motorku mezi nohama a drželi sme ji v náklonu. Tak sem zavolala na tu pani, jestli by nám ji nepomohla zvednout. No byla to sranda. Byla jsem štastná jako blecha, že mi nespadla. :)

<strong>Harmony></strong>

*yes* :D :D

Harmony> to mi připomnělo mého prvního simsona, kterého mi brácha koupil v žilině a dotáhl ho k sobě na intr. já si pro něj měla přijet a jet na něm i s bráchou do ostravy. sehnala jsem si nějaké hadry - lyžařské + přilbu - jakousi hrůzu se svářečským plexi a vyrazila autobusem. když jsme simsona z jeho pokoje ve čtvrtém patře dostali před intr a brácha viděl, jak mi jde rozjezd po zadním kole, tak se sebral a šel na vlak :lol: já dojela nakonec těch sto kiláků domů asi za 4 hodiny, po cestě jsem si dělala pauzy, protože byla kosa jak sviň a sníh u cesty a v těch pauzách jsem si četla návod :lol:
ale dojela jsem bez pádu a hrdá na svůj úžasný výkon - do té doby jsem jela jen dvakrát na fichtlu :)