...schválnost osudu?

Když jeden den někomu pomůžete a hned za dva dny na to, nikdo nepomůže vám.
Dneska jsem na posledním kopci před Žďárem (od Stržanova)začala předjíždět 2 auta. Oproti nic nejelo, krásně jsem viděla, tak si tak jedu a jedu a najednou periferně vidím, jak auto, který jsem začala předjíždět jako první, míří k mýmu boku a pak už je bum! prásk! hlavou do auta a rukou do jeho zrcátka, nějak jsem to ustála, dojela z kopce dolů a tam si lehla vedle motorky.
Ležela jsem tam tak 15 minut, nebyla jsem schopná ani zvednout telefon a zavolat někomu, co se stalo a že je mi na hovno, motala se mi hlava a naposledy jsem takhle bulela, když jsem v pěti letech spadla na štěrku z kola...
Pak se tam objevili ženská s chlapem, který si mě všimli, zavolali mi rychlou a za chvíli už jsem jela směr hospitál.
Tímto děkuju tomu páru, co si mě všimnul a nejel dál jako ostatní, Dědkovi a Honzovi, že mi odvezli motorku a přijeli pro mě do špitálu a doktorům ze sanity, který na mě byli moc hodný.

Jak jsem v pátek psala, že nečekám, aby mi za dobrý skutky někdo děkoval, tak dneska chci napsat, že ignorace lidí fakt nezná mezí. Nebyla jsem schopná se zvedout a mávnout na někoho, aby zastavil, válela jsem se u motorky jako vorvaň a čekala, jestli si mě někdo všimne. OK, beru to, že jsem byla hlavně v šoku a nic vážnýho se mi nestalo, ale jak to mohli vědět i ty lidi co jezdili kolem? Pochopila bych, kdyby to bylo na dálnici nebo rychlostní silnici, kde jsou lidi moc rozjetý než aby brzdili, ale já jsem ležela 2 metry před značkou Žďár nad Sázavou!

Lidi, lidi, ach jo

ed. Dneska jsem byla místě činu a zjistila jsem, že na místě, kde jsem předjížděla je přerušovaná čára a normálně devadesátka.