Roubi_R1 píše: Tlaky nejsou asi ten důvod, to je v hlavě. Když jsme poprvé jel na okruh, tak jsem na oblíbených silnicích tahal kolena po zemi, gumy na hranu a myslel jsem si, jaký jsem frajer. Pak jsem přijel na motoškolu a prvních 10 kol jsem jezdil jak idiot a nedosáhl ani toho, co na silnici. Pak jsem si to srovnal v hlavě, pořádně kouknul na ostaní, uvolnil se a už se dřely slidery, následně jiskry od stupaček. Po pár dalších kolech jsem musel koleno už od asfaltu odlepovat. Na okruhu zjistíš, že efekt škrtajícího kolene je pro kontrolu, není nutné celou zatáčku ho brousit do maxima. Jde jen o to nebát se a trénovat. Pak si sáhneš na hranici svých možností a počase zjistíš, že ta hranice jde stále víc a víc posunovat. Z toho, že první jizdy ti to nešlo si nic nedělej a nenech se tím vydeptat. Chce to uvolnit se, nejezdit v křeči, nemyslet na to, co když spadnu a hlavně do každé zatáčky nejezdit s obavou, že za tebou je nějaký střelec. Pak zmatkuješ a jízdu si vůbec neužiješ. Okruh je velkej, vejdou se na něj všichni a když tam není zrovna nějaký kretén, co si myslí, že je jen jeho, tak tě nikdo neohrozí.

Jedi.... píše: Přesně Akorát já to měl naopak, rozjezdil jsem se na celodenním ježděním s Creptusem na Sosně a pak jsem byl klidnější i na okresce.