Den před závodem jsme vyrazili na 380km cestu z PV už před obědem, cestou probrali veškerou taktiku, nastavení a pomluvili známou konkurenci.
Cíl byl jasný, dojet bez havárie do 10místa a hlavně nechat za sebou konkurenční tým
z PV 999 PK READY :o)
Příjezd na drom kde zrovna probíhaly jízdy BikePromotion byl bez problému a po pozdravení se známejma se začalo v klídku vybalovat… žádná nervozita čí stres.. vždyt se jede až zítra tak co :o)
Ráno po probuzení milé překvapení v podobě vylepené nálepky technické přejímky,které zdobily naše motorky….
Zřejmě se vedení v noci nudilo a obcházelo boxy.
Po absolvování dvou tréninků pro každého, kdy jsem zajel nejlepší čas 1:57 se i Ríša začal seznamovat s tratí a od počátečních 2:25 se zlepšoval až na 1:58, což mě překvapilo a ujistilo, že jsem si kolegu do týmu vybral dobře.
Takticky jsem rozhodl, že ikdyž jsem zajel o něco lepší čas, je potřeba dát Rišovi prostor pro další možné seznámení se s tratí a tím pádem i možné dosažení lepších časů v závodě.
Richard v pohodě vyjel do kvalifikace a já spoře oděn do šortek a trička vyčkával na co nejlepší čas… to byla bohužel chyba :o(
Richard se po ujetí 4kol vrátil do boxu s rozjetým zipsem na jeho starší kombi (tímto bych chtěl oslovit případné sponzory :o) ) , kdybych byl připraven, mohl jsem naskočit na moto a zajet nějaký lepší čas a tím i vybojovat lepší pozici na startu, bohužel už bylo pozdě, proto kvalifikace nebyla nic moc.
Na start , který probíhá ve stylu LE MANS ,kdy se k odstaveným motocyklům běží asi 15m,jsem se postavil s velkou obavou, jak se do té ostré šikany naskládá všech 58týmů složených z jezdců a ze strojů různých kvalit a výkonů….
Zahřívací kolo mi dalo zapravdu, dalo se jet jen velmi opatrně a velmi pomalu zrychlovat.V závodě jsem se raději nesnažil vybojovat si co nejlepší pozici hned po startu s důvěrou, že si tuto získám pozdějším dojíždění pomalejších.
Tohle byla taky chyba, protože s pomalejšími jezdci bylo víc práce něž jsem čekal, nedalo se všude předjíždět a šlo to až kolo za kolem.Trvalo dost dlouho,než se celé pole roztrhalo a to už nás začali dojíždět první jezdci na špici, kterým v rychlé jízdě nikdo nebránil….
První střídaní proběhlo v pohodě a zatím jsem necítil ani únavu…na trať se dostává Riša a mechanik Dolík mě upozorňuje na chybu v našem rozpisu jízd, špatně jsem spočítal kolik kdo má jet minut, operativně a ještě plnej sil si najivně domlouvám výměnu až za hodinu…
V klídku si sedím ve sklácím křesle a psychicky se připravuji na hodinovej maratón ….
V tom se zničeho nic přiřítí do boxu Richard v domění, že jsem přichystanej na střídání… signalizoval totiž návrat do boxu, čehož si ale nikdo nevšiml… vyletěl jsem z pohody a začal rychle sundávat nahříváky a oblékat kombu… Riša naštěstí v čas zareagoval a hned se vydal zpět na trať … než objel kolo, byl jsem už plně nachystán a připraven vyjet na trat, výměna transponderu (měřič času) proběhla v rychle a v pohodě a já už letěl zpět na dráhu.
Důvodem dřívějšího návratu Richarda bylo nedolitý benzín po kvalifikaci… další chyba.
Na trati už je to celkem roztahaný, takže se vydávám na stíhací jízdu pomalejších kolegu a daří se mi rychle předjíždět… využívám super podvozku R6R a beru většinu soupeřů na brzdy a to i litry, které jsou o něco těžší a ne tak obratné… mám oblíbenou pasáž kde se cítím hodně jistě a která mi opravdu sedí… pokud mám s někým problém, čekám na tuto část tratě a tam si ho vychutnávám…. paráda… občas vidím jak na jezdce přede mnou mávají modrou vlakou a tím ho upozorňují na předjetí rychlejším jezdcem, což mi velmi lichotí :o) ,ale musím podotknout, že tuto vlaku jsem „obdržel“ párkrát i já … bylo tam hodně kvalitních jezdců s licencí a i mezi nelicen. jsou super střelci, takže snad jsem nikomu moc nezavazel.
Jsou to opravdu nezapomenutelné chvíle, kdy letíte v rychlé levé… v náklonu řadíte furt na horu a jen letmej pohled na budíku kde číslo 230 vám říká „kurvabrzdi“… jde se tvrdě na brzdy a všechny svaly v těle se perou s přetížením … snažím se to zlomit do zatáčky na pravou stranu za níž je další pravá, ale celé se to letí na jeden zátah a náklon… ještě v tom náklonu přejíždím drobné nerovnosti na trati… rychle rovnám do přímého směru na cílovku a čekám na pověstný hup (větší nerovnost před cílovkou), který vám přizvedne přední kolo… zálehem na nádrž se ho snažíte přemluvit k návratu na zem a dáváte plnej plyn spolu s rychlím řazením až na 6 … to už ale míjím ceduli 300m a na tachu odhaduji 260 (nevím,neměl jsem nikdy čas se podívat) na 200m následuje tvrdé brždění na druhej kvalt a velké přetížení vás táhne rovně… ze zornic rozšířených na max. by se dalo číst „jsem mrtvej“, šedivý mi poslední vlas a já to úspěšně lámu do šikany za cílem … a tak stále dál a pořád dokola celých 50min., za tu dobu jsem zestárnul jako za rok, stresem si zkrátil život min.o rok ,ale na závěr citíte obrovskou radost a únavu zároveň…. Jsou to neposatelné pocity , které asi prožívá každý provozovatel nějakého opravdu adrenalinového sportu…
Už před 40minutou na mě svítí hladové oko a já počítám zda to vyjde na těch 50min. Riskuju a vyšlo to.Pohled v boxu do prázdné nádrže a dolítí paliva zjištuji spotřebu 14L na 100km, je to celkem masakr na obsah 600, ale potřeba si uvědomit děsivé otáčky až 18 000ot/min, které tento motor dosahuje, otáčky jsou srovnatelné s monoposty F1.
Ale na spotřebu se nejezdí takže nic se neděje… pouze budeme muset benzín někde přikoupit.
Richard je v sedle čímdál tím jistější a zajíždíme stejné, stabilní časy….
Kolegové v boxu RUJ INVEST ,lonští trojnásobní vítězové měli drobný pád a jedou na jednom motocyklu… bohužel je zdržuje dolívání benzínu … každý se pere s problémy jak to jde.., na trati je hodně pádů a dokonce vyjíždí i sanitka.
Zažívám ještě jednu 50minutovku , kdy na konci mám silné křeče do ramen, díky neustálému brždění a praní se s řidítky…. modlím se at už to skončí a v boxu mám problém slézt z motorky, … v čase 17:30 min, tedy zhruba přesně půl hodiny před koncem předávám kolegovi naposledy pomyslnou štafetu a s heslem „HLAVNĚ NESPADNI“ ho posílám na závěrečnou jízdu… Dolík mi pomáhá sundat kombu… jsem fakt totálně vyčerpán.
Odcházím k průběžným výsledkům a nevěřím očím, na třetí místo ztrácíme 10sek.!!! To by mohlo vyjít na bednu!!
Utíkám k trati a spolu s Dolíkem měříme každé kolo… je to skvělé , některé jsou 1:58, nejhorší 2:01 to je super!! Poslední minuty se zdají nekonečné a já v každém kole Richarda vyhlížím jak můj syn ježíška.
Konec odmávnutí a v boxu se radujem z úspěchu… pokud to nebude třetí nevadí … i 4místo je úspěch !!!
Máme obrovskou radost děkuji všem za vše ….

Najednou Riša : Kde mám TRANSPONDÉR ???
Polil mě studený pot : COŽE???
JAK KDE MÁM ?? KDE JE ?? KDO HO VZAL?? PROČ??? PROČ TAM NENÍ??? CO JE TO ZA BLBOST???¨
Měl jsem na mále, abych nešel do kolen … snad to znáte ,zlej sen ze kterého se nemůžete probudit… šok ,bezmoc, beznaděj… jdu k pořadateli:
Volá na věž: „ano , zaznamenal jsem ztrátu poslední kola vám trans. nenaměřil čas“…
V hlavě mám zmatek, myslím na diskvalifikaci a na zbytečnou snahu a všechno kolem, chce se mi fakt brečet.
Ondra(pořadatel) mě uklidňuje , neboj doměřili vás ručně … nějak nechápu jak, ale trošku mě to uklidnilo, problém je ve ztraceném trans. , pokud ho nenajdem platíme 350eur (10.000,-)
Nevím co dělát… jít hledat dokud je světlo nebo čekat na výsledky??
Touha po výsledku je silnější … čekám na vyhlášení, čekání je nekonečné.
Pak to přišlo, tým MORAVAMOTORS co byl před poslední půl hodinou před náma 10sekund je třetí.. vím že jsme ho tedy asi nedojeli… odcházíme s polu s kamarády hledat krabičku…
Věděl jsem, že po výměně nám nezměřili ani kolo, takže došlo k chybné výměně u Dolíka, který špatně zajistil závlačku a pustil Rišu na trat.
Transpondér jsme naštěstí našli hned za cílovou zatáčkou… je to částečná úleva , i tak přetvrvá smutek…. Jdeme zjistit konečné pořadí… očekávám 4místo… ale najednou šok!!!
Jste 6. !!!! Před náma ještě dva týmy co na nás měli velkou ztrátu..
JAK JE TO MOŽNÉ??? NECHÁPU … špatně nás doměřili… to je jediné vysvětlení, zpáteční cesta byla hodně smutná… téměř beze slov.
Po uveřejnění kompletních časů mi to je jasné…
100 kolo cas 17:30:11, cas výměny ,do konce závodu necelých 30min.
věděl jsem, že podle pruběžných výsledků je to 4.místo
jdu k trati a poctivě měříme každé kolo... modlím se aby dojel .. všechny kola měl 1:58 , 2:00,nejvíc 2:02
RUČNÍ DOMĚŘENÍ :
101 kolo cas 2:32 ! no budiž, je potřeba se dostat do rytmu,kolo to trvá.
102 kolo cas 6:03 !!!!! JAK TO?? NESMYSL ,ZA TUTO DOBU UJEL KOLA TŘI!!!
103 kolo cas 1:59 - ANO TO BYLO SPRAVNĚ
104 kolo cas 2:00 - ANO TO JE SPRAVNĚ!!!
105 kolo cas 4:03 !!! -JAK JE TO MOŽNÉ???, ZASE DVĚ KOLA V JEDNOM ČASE
106 kolo cas 6:04 !!! - PANE BOŽE KDE??? TŘI KOLA V JEDNOM!!!
107-110 cas průmerně 2:00 - ANO TO JE SPRAVNĚ!!!

Celkově je to mínus 5kol ...
Konečný čas je nám naměřen správně,to bez pochyb, ale nesedí počet kol, správně to má být:
115kol cas 18:00:58.849 velmi ,velmi těsný výsledek s Moravamotors 115kol cas 18:01:07.299
TŘETÍ MÍSTO S ROZDÍLEM TÉMĚŘ 7SEKUND ,BY TAK BYLO NAŠE !!!!

CO TED ??
DÁ SE PROTESTOVAT???
MÁ TO SMYSL??
PRO MĚ ASPON MOLÁRNÍ ANO, ALE POCHUJI O VÝSLEDKU… ZATÍM NIKDO NEREAGOVAL…

Co bych chtěl:
Nečekám, že mi ted někdo dá pohár... to už nemá smysl, ta atmosféra na konci závodu a stát na stupních vítězů... to je ta odměna a to se vrátit nedá...
Chtěl bych aspoň uznat , že to tak bylo ... a třeba přidat i nějaký body, které nám můžou vrátit chuť zase závodit.... vždyť díky této chybě jsou před náma týmy,ktreré sice měly také nějaké problémy s pády nebo tak něco... ale prostě prokazatelně víc kol než měli na konci závodu nenajeli... my bohužel ano...neměřil je mechanik nebo já.... to totiž není vůbec potřeba.
Jde to zcela jednoduše spočítat:
čas kdy se měnil transpondér je jasný..... mínus čas kdy projel cílem, ten je také jasný.... děleno průměrných 2:01 na kolo a vyjde ti že se ujelo celkem 115kol a né 110.
Jak už jsem psal ... kolega nikde po cestě nevyjel z tratě, nikde nehavaroval,nestál v boxu... všechno tohle se dá zjistit.... neměl důvod jet dvakrát kolo za 6min. nebo jednou za 4min.
Je to prostě evidentní nesmysl.... chce se jen nad tím zamyslet a klidně i něco ověřit ...
Tohle nám opravdu vzalo sílu závodit, cítíme to jako velkou nespravedlnost…
Dál se k tomu nechci vyjadřovat …. Je mi z toho zle.

Omlouvám se za případné chyby, snad to není zmatené .... nechce se mi to po sobě ani číst