nimmic>

Mně to dělali tím kostěným štěpem - je to sice náročnější, ale pro mladého sportujícího člověka asi jediná možnost. Toto jsem ti našel na netu:

Je vypracováno několik technik náhrady zkříženého vazu. Nejužívanější a námi používaná je metoda, která využívá jako náhradní materiál část šlachy mezi čéškou a drsnatinou holenní kosti odebraný včetně kostního bločku na každém z konců šlachy. K náhradě předního zkříženého vazu můžeme použit buď štěp vlastní (autologní – odebraný během jedné operace z vlastního kolene) nebo od předem pečlivě vyšetřeného dárce orgánů (allogenní štěp). Odběr vlastního štěpu vyžaduje delší operační ránu, delší operační čas a je spojen s intenzivnější bolestí a větší krevní ztrátou v průběhu operace a po ní. Současně je spojen s rizikem rozlomení čéšky nebo přetržením odběrové šlachy při operaci (viz. komplikace). Použití štěpu od dárce je spojeno s pouze teoretický rizikem přenosu některých infekčních chorob, které nejsou doposud známy. Na známé krví přenosné choroby jako virového zánětu jater, získané poruchy imunity, příjice apod. jsou všichni dárci testováni. Z našich zkušeností z pětiletého souboru jsou dlouhodobé výsledky obou metod srovnatelné. Vhojení štěpu z dárce netrvá déle a nehrozí nepřijetí štěpu (nedochází zde k HLA inkompatibilitě). V případě použití vlastního štěpu začíná operace odběrem štěpu ze stejné dolní končetiny, další průběh je již pro oba typy štěpů společný. Vlastní náhradu vazu provádíme pomocí
artroskopu. Artroskopie je operační metoda nepřímá, vyžadující pouze malé operační ranky, jimiž se do kloubuzavádí roztok proplachové tekutiny, optika a zvláštní malé operační nástroje. Výkon sleduje operatér na obrazovce televizního přístroje. Aby se omezilo krvácení, které zhoršuje viditelnost, používá se při operaci pneumatické škrtidlo. Doba jeho použití je limitovaná a pozorně se sleduje. Principem náhrady zkříženého vazu je vytvořit lůžko v místě původního úponu zkříženého vazu na kosti stehenní a kanál v kosti holenní, jímiž se následně štěp protáhne. Jeho kostěná část se v lůžku stehenní kosti upevňuje pomocí zvláštního šroubu z titanové slitiny. Po ověření pevnosti se náhrada napne a v kanálu kosti holenní se její druhý kostěný bloček upevní pomocí dalšího šroubu. Poté se do kolenního kloubu zavede podtlakový drén, jímž se bude odvádět krev z operovaného kloubu. Operace končí sešitím ran, jejich zakrytím obvazem, pružnou bandáží končetiny od prstců po tříslo a znehybněním dolní končetiny pomocí vysoké kolenní dlahy. Operace je prováděna ve cloně antibiotik podávaných nitrožilně. Po operaci je podáván nízkomolekulární heparin podkožně, čímž se předchází trombóze žilní a případné embolii plic a dále léky tišící bolest. Končetina je uložena v mírně zvýšené poloze. Léčebná rehabilitace se zahajuje první pooperační den, spočívá v procvičování svalstva a kloubů, v nácviku stoje a chůze o berlích s minimální zátěží operované končetiny váhou těla.

Při nekomplikovaném pooperačním průběhu je délka hospitalizace 5-7 dnů. Během hospitalizace je končetina fi xována neohebnou ortézou, operační rána je opakovaně převazována, drén z kolenního kloubu je odstraněn 2. - 4. den, je zahájena rehabilitace spočívající zejména v posilování svalových skupin a nácviku chůze o berlích. Současně je zahájen převod z injekční prevence trombembolické nemoci na tabletovou formu. Před propuštěním je pacient vybaven ortézou s vymezeným rozsahem ohybu. Ortézu je nutno zejména během prvního měsíce nosit neustále i během spánku a snímat pouze na rehabilitaci. První měsíc je rozsah v rozmezí 10°- 60°, poté se postupně zvyšuje od prvního měsíce na 0°-90° a ve třetím měsíci je většinou již možný plný rozsah pohybu. Zátěž končetiny je také limitována. 4-6 týden je povolena zátěž na l/3 váhy , která se postupně zvyšuje. Během třetího měsíce je možná již plná zátěž, ale vždy jen s přiloženou ortézou. Po třetím měsíci je již možná běžná zátěž (chůzí) bez ortézy a bez berlí, je však dále nutná rehabilitace zaměřené zejména na posilování svalů stehna. Po dosažení normální stavu svalů je možný předpis sportovní ortézy se kterou lze zahájit postupnou zátěž sportem. Pro začátek doporučujeme plavání, jízdu na kole a běh po rovném terénu. Plné vhojení štěpu trvá asi rok. Po tuto dobu doporučujeme při sportu fi xaci ortézou. Po roce je možné zkoušet sportovní zatížení i bez ortézy a je nutno si uvědomit, že i nahrazený vaz je možné poškodit stejně jako vlastní. Je proto vhodné i po roce ortézu používat zejména na rizikové sporty jako jsou míčové hry, lyžování a kontaktní sporty obecně. Dlouhodobá prognóza závisí na stavu kolenního kloubu před operací, celkovém zdravotním stavu a na dodržovaní léčebného režimu. Našich výsledků za období pěti let můžeme uvést, že 92% pacientů je zcela nebo jen s minimálními obtížemi. Jen 3% pacientů má problémy stejné jako před operací, které jsou dány nefunkčností náhrady z různých příčin. 5% má dobrou stabilitu, ale přetrvávající bolesti dané špatným stavem chrupavky již před operací.

Petr-RSV> díky, zní to zajímavě a jak to vidím tak z léta asi nic moc mít nebudu...
jinak musím zjistit proč mi chtějí brat štěp ze šlachy koleno-kyčel a ne z čéšky