Dej sem foto, pak se uvidí. Můžeš mít vagónek hodnoty menší než poštovné a nebo úplně naopak.
Tady se můžeš mrknout kolik stojí nový: www.modeltrain.cz

Modelarska fóra některé mašiny stojí fest jamam TT
Pohony soukolí koupíš kastle budeš muset opravit spíše sám .....

Naposledy editováno 11.01.2011 23:03:03

Pjercak píše: Modelarska fóra některé mašiny stojí fest dámám TT

Já také

Jo menci je hezčí hehehe

Naposledy editováno 11.01.2011 23:06:33

taky TTcka 6 lokomotiv + 2 ve vystavbe , krive koleje a dost vagonku to je ale sbirka

odpoledne jsem prdnu fotky

Vyfotil jsem to i s kocourem

[img]

šmudla> Tak vypadají velice k světu. Kdyby to byly TT, tak je beru z fleku. Určitě je prodáš, pokud chceš. Mrkni třeba jen na blbý Aukro pro inspiraci. Ten dvoupatrák půjde rychle. Ty dva zelený jsou ze základní sady, takže ty zas tak nic moc. Stejně tak ten červeno-bílej motorák. Ostatní dle trhu a nálady.
Já bych to neprodával, ale to záleží na Tobě

Pár hezkejch kousků od firmy Piko. Neprodával bych to. Už pro to, že se to hodí vystavit třeba jen někam do vitríny. Jinak ty páry jsou hezký, i když jedna je pouze vrak, šlo by to ale opravit. Za zmínku stojí ta zelená, je to nákladní stroj Říškých drah BR50, jezdila hodně ve druhý půli 30-tých let v Germánii a při troše štěstí je ji možno při nostalgických jízdách tamtéž občas potkat ještě dnes. Poznámka: na snímku má tendr obráceně
Tendrovka nad ní je podobná legendárnímu stroji "Pětikolák" určený pro místní dráhy a osobní vlaky tamtéž. Jeho malou mutaci na rozchod 1000mm můžeme dnes vidět jak tahá osobáky až o deseti vozech v 30‰ krpálech na Brocken. Do roku 1945 zajížděla i z německé strany /z Reichenau/ i do Heřnanic /železnice zde byla zrušena v roce 1974/ v severních Čechách. Jako německá BR 99 702. Zde také zůstala po válce jako součást reparací. Byla přeznačena na českou řadu U 58 001 ČSD a její osud je pak již neznámý; nějakou dobu byla vedena v Osoblaze, asi pět let jako zrušená sloužila k vytápění v nějaké továrně, pak skončila ve šrotu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vzácný kus na raritní "Saský" rozchod 750mm, její sešrotování bylo neskutečné technické barbarsví. Ale co bychom chtěli v Čechách...

Cenový relace modelů jsou dnes úplně jiný. Například v roce 1975 jsem koupil krásný oldtime čtyřosý rychlíkový jídelní vůz vyráběný v létech 1910-1915 německou továrnou Wagonwerke Görlitz /tedy jeho skutečnou přelohu/. U nás tyto vozy jezdily i na některých rychlících asi do roku 1958. Model tohoto vozu /opět od firmy Piko/ měl hrotové uložení kol, vynikající jízdní vlastnosti a okna z pravého skla/!!/, kdy v kuchyňské části a na na toaletách byla okna matová a za každým oknem byl vidět stolek s vázou, tak ten byl za 15,- Kčs. Dnes by takovýto vůz přišel tak na 1200,- Kč.
Zmíněnou BR50 jsem koupil v témže roce za 135,-Kč. Dnes by ale stála tak od 4000,- výše. Ovšem je třeba brát v potaz, že dnešní modely všech lokomotiv jsou úplně jinde, tedy jsou vybaveny digitálními kodéry ovládání pojezdu /na stejné trakci může jezdit až 10 lokomotiv různými směry/ a generárotem zvuku /parní lokomotivy i kouře/.
Model německé tendrovky BR 99 702 se nechá pochopitelně koupit ale ta cena: 699.- €!
Tu BR50 bych doporučil opravit /ojnice a rozvod/ a vystavit za sklo. Byla by to hezká věc na pokoukání.

Naposledy editováno 16.01.2011 00:14:02

Měl jsem několik lokomotiv a desítky vagonů na TT,elektrické ovládání vyhýbek,atd.,pak jsem šel na vojnu a pár let po tom co jsem z ním přišel tak jsem to začal hledat a máma to někomu porozdávala když jsem byl pryč...Chtěl jsem ji tehda zabít

taky máme pár TTček

[img]

[img]

[img]

[img]

vagony stály 12-20 Kčs, lokomotivy kolem 120 Kčs

táta z modelů bere cokoliv

[img]

[img]

[img]

[img]

[img]

papírovejch hodně při stěhování vyhodil, měl i pár hradů atd.

[img]

nad PC v pracovně má:

[img]





Naposledy editováno 16.01.2011 00:55:19

Johann> Tak alespon jsem moudrejsi, alespon s tou digitalizaci.

Kámošuv otec do toho trochu dělá

http://www.kolejiste-zdar.cz/

http://www.mkzdar.cz/

Lion> Tak to je pořádná sbírka. Polovinu z těch TTček mám doma taky, část z nich si koupil tatík když chodil na základku.

hiffson> ty TTčka jsou všechny taky zhruba z takové doby když bylo tátovi tak 8-15... čili 30 let budou mít určitě i tak do toho musej na tu dobu zahučet neskutečnej ranec peněz... nový jsou v podstatě jen ty velký letadla,ta letadlovka a ten Hektor

Naposledy editováno 16.01.2011 13:13:50

Lion> Právě proto jsem si toho všiml, stejný kusy.

Když jsme u těch mašinek chlapci, užijte si. Ekologové se asi poserou, ale to je jich problém. Viz:



Jinak největší "Malettka"*1) na světě, přezdívaná Big Boy. Délka 40 metrů, provozní přetlak až 21 Kpa, výkon v tahu 614,6 kN, rychlost 130 km/h zdela v pohodě. Vyobrazený stroj #3985 /určený pro těžkou nákladní dopravu/ byl vyroben v roce 1943, dnes je to muzejní kus, určený pro nostagické jízdy. A to houkání, to je symfonie...

*1) Malettův systém pojezdu používá dva zcela oddělené nezávislé parní stroje na oddělených podvozcích. Toto řešení se používá jak pro snadnou průchodnost lokomotivy v obloucích, tak pro náročné, většinou horské trati.

Naposledy editováno 16.01.2011 21:45:03

Tak tomu se říká mašina - podle mě vyprodukuje ale ještě pořád méně exhalací než letadlo

šmudla>
Velkej hoch většinou tak moc nehulí, pokud není v tahu, navíc nejezdí na uhlí, ale na topný olej. A to obzvláště zde by hulit neměla, sice to na videu není vidět, ale místo nákladního vlaku veze salónní expres po VIP hosty. Amíci si na tyhle výročí dost potrpí. Ale na videu je vidět jak vlak míjí skupinku nejakech železničních fans, co mávají a fotí. Strojvedoucí to viděl a aby jim udělal radost, přivřel vzduch a otevřel hořáky. Je to prasárna, ale je to hezký.

Johann> aha - no tak koukal jsem te je to bigboy,ale myslel jsem že jezdí na uhlí , tzn: jestli to chápu dobře ten topný olej ohřívá vodu v kotli ?

což je asi blbost viď - to má klasický písty jako vznětovej motor?

johanne píšou na wikipedii že jezdí na uhlí

šmudla>
Ano, mazutový hořáky ohřívají kotel. Ostatně i u nás jezdily "mazutky" v nákladní dopravě. Jednalo se většinou o těžký nákladní německý lokomotivy z reparací a pak populární "Štokry", na olej je předělávali většinou Rusové. Neuměli to /oheň šel vysoko nad čelo kotle/ a tak se u nás stalo několik ošklivejch průserů. Tedy snížení pevnosti kotelní stěny žárem a explozivní roztržení kotle.
Big Boy má písty normální + šoupátka jako každá pára s kulisovým rozvodem. Na videu je slyšet charakteristický zvuk Malettovy lokomotivy, takový jako kulhání. Je to tím, že oba parní stroje nejsou nijak synchronizovány /není to třeba/. A zvuk mašiny záleží na tom v jakým postavení jsou zrovna proti sobě úhly klik obou parních strojů.

Za povšimnutí ještě stojí to, že americké železniční společnosti používaly u parní trakce laděné píšťaly. Každá společnost v jiném ladění. Toho si ostatně povšiml už A. Dvořák při svém pobytu v Americe, psal o tom domů.
Strojvedoucí přivíráním píštaly dokáží hezky modulovat její tón, na citovaném videu je to slyšet. A každý strojvedoucí houká trochu jinak. Dokonce se traduje historka z Divokého západu, asi z roku 1890, kdy v kostele jakéhosi městečka v prérii přerušil kněz mši, když do nedalekého nádraží právě vjížděl vlak, jehož strojvedoucí zrovna hrál na lokomotivní píšťalu píseň "Jak miluji Ježíše". Kněz se otočil k zástupu věřících v kostele a pravil: "Jen svatý muž může tak krásně pískat"...

Naposledy editováno 16.01.2011 22:55:32

šmudla píše: johanne píšou na wikipedii že jezdí na uhlí

Jak který. Řada Big Boy má několik typů, mazutový vytápení se použivalo velmi často, hlavně při nákladní vozbě. Bylo to jednodušší. Topič by hlavně v kopci nestačil přikládat, spotřeba uhlí u této lokomotivy je v tunách za hodinu. Mazutové topení je jednodušší, spalují se zde vyloženě odpadní oleje a není třeba automatický přikladač, pokud by se topilo uhlím. Na videu je lehčí typ lokomotivy řady Big Boy /2x tři hnané osy/. Silnější stroje měly uspořádání většinou 2x čtyři hnané osy a byly o něco pomalejší.

Ještě poznámka:
Uhlehný vytápění se dělalo hlavně v dříve /tendr měl kapacitu 32,5 tun uhlí/ + automatický nakladač. Mazutový přestavby pocházejí většinou z padesátých let. Mazutový verze byly nasazovány hlavně na náročných horských tratích, byly ekonomičtější.

Naposledy editováno 16.01.2011 23:20:17