martinbike> Ty údaje jsou blbost, rád bych věděl, který diletant ten článek psal. "Vyzkratovaný obvod" znamená proraženou diodu a měřák by v obou směrech pískal a žádné napětí by neukázal. A 0.35V je pro přechod křemíkové diody dost málo - pohybuje se mezi 0.6 - 0.7V (může tento rozsah i o pár desetin voltu přesáhnout). 0.3V může mít někdy germaniová dioda. Tedy měřák musí v propustném směru ukázat cca 0.7V a v závěrném musí ukazovat rozpojený obvod.
"Vyšší napětí než 0.75V indikuje vyzkratovaný obvod v regulátoru" je nesmysl.

Regler principielně vypadá takto:



Samotný řídicí obvod pro spouštění tyristorů se může mírně lišit, ale to zde není podstatné, důležitý je třífázový můstek.
Tedy zapnout měřák na diodový test a:

1. Test "kladných" diod (D1, D2, D3): Černý "fous" na červený drát od regleru (+ výstup vpravo na obrázku) a červený postupně na všechny tři přívody od alternátoru (žluté, někdy bílé dráty). Měřák musí vždy ukázat oněch cca 0.7V. Potom fousy měřáku prohodit, měření opakovat a měřák musí ukázat nekonečný odpor. Bude-li někde ukazovat v obou směrech přerušený obvod, je dioda v dané fázi přerušená, bude-li v některé fázi pískat, dioda je tam proražená.
2. Test "záporných" diod (D4, D5, D6): Červený fous na černý drát regleru (- výstup vpravo), černý postupně na přívody fází a opět musí měřák ukázat všude 0.7V. Ukáže-li někde přerušený obvod, je v dané fázi přerušená, bude-li v některé fázi pískat, je v ní proražená buď dioda, nebo tyristor. Následně fousy měřáku prohodit a opět ve všech třech případech musí ukázat nekonečný odpor, jinak je opět vadná dioda, nebo tyristor.

3. Ukáží-li se předchozími testy můstek a tyristory v pořádku, následuje test regulovaného napětí, to ovšem vyžaduje přesně regulovatelný (laboratorní) zdroj napětí a žárovku (pro omezení proudu a indikaci sepnutí tyristoru, stačí 12V/5W).
(-) pól zdroje se napojí na (-) vývod regleru a na kladný (+) pól zdroje se napojí žárovka a ze žárovky drát na jednu z fází regleru. Pomalu se zvyšuje napětí zdroje a měří se napětí na výstupu regleru (mezi červeným a černým drátem, měřák zapnutý na "20V DC"). V momentě, kdy se žárovka rozsvítí a měřák spadne na (téměř) nulu, naposled nastavené napětí jest napětím, při kterém tyristor sepnul. Toto se musí pohybovat mezi 15 - 16V (regulované napětí za provozu, měřené na baterce, je vždy trochu nižší vzhledem k efektivní hodnotě). Tyristor následně musí držet sepnutý i při snížení napětí zdroje téměř k nule.
Pak se drát od žárovky přepojí na další fázi vstupu regleru a zkouška se opakuje, totéž s třetí fází. Ve všech třech fázích musí tyristor sepnout při stejném napětí (tolerance +- pár desetin V). Pokud se v některé fázi žárovka rozsvítí hned po připojení, je daný tyristor proražený, nerozsvítí-li se vůbec (ani při napětí přes 20V), je daný tyristor přerušený.
Nesepne-li tyristor v žádné z fází, jsou buď všechny vadné, nebo spíš je vadný řídicí obvod. V takovém případě regler není zcela na vyhození... má-li v pořádku diodový můstek, je možné jej použít coby usměrňovač u vozidel s buzeným alternátorem, která mají oddělený usměrňovač a regler. Má to tak třeba MZ.