Sháněl jsem co nejpodobnější jehlová ložiska do přepákování..
Podařilo se mi najít SKF HK-20/30FBJ za 38kč kus
Ale mají o milimetr menší vnější průměr 20-26-30 místo 20-27-30
Za každou cenu to tam chci nabastlovat a ušetřit za sadu 1400kč
A potřebuju od vás poradit, jak nejlépe tu milimetrovou mezeru vymezit..
-Jestli to stačí nalepit na lepidlo(ale to už se mi zdá moc 1 mm)
-nebo zalapovat a vystružit
-nebo nějaká vložka
Za rady všem moc dky!
2 reakcí na tento příspěvek Je tu někdo strojař?
Naposledy editováno 23.02.2011 19:08:59
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Je tu někdo strojař?
Naposledy editováno 23.02.2011 19:42:25
1 reakcí na tento příspěvek Je tu někdo strojař?
Android.wr píše: JJ máš pravdu je to jepidlo co by mělo tu spáru 0,5mm zvládnout ale je to dosti peněz 50ml 1080Kč
Říka
l jsem si nějaký tekutý kov.. a pak to vystružit?
2 reakcí na tento příspěvek Je tu někdo strojař?
Udělat futro s 0,5 mm stěnou na soustruhu i s přislušnýma tolerancema není takovej problém, ale nakonec ho tam při montáži dostat v pořádku je větší oříšek
Dávat vůli 1 mm na lepidlo je dle mě úplný nesmysl...teď mě tu bude jistě mnoho lidí kamenovat, ale napsat to musim...když si uvědomíme tloušťku vnějšího kroužku pod jehlou, tak je velmi malá, proto je nutno tato ložiska pečlivě zalisovávat...vzhledem k velikosti Hertzových tlaků na dotykových přímkách jehličky a kroužku zjistíš, že pokud to dáš na lepidlo (které je v porovnání s kovem povrchově měkčí), tak se ti tam ten kroužek bude více deformovat v dotyku s jehlou, protože nebude podepřen poměrně tužším povrchem tvořeným dírou z přesahem, což povede k vyšším deformacím v oblasti dotyku jehly a kroužku a rychlému opotřebení ...podobná věc se nedávno řešila na rypadlech povrchových dolů na mostecku u ložisek točen těchto strojů na průměru 16,5m
Zkoušel jsi též specialistu na výrobu jehlových ložisek INA ???
INA...teď mě možná někdo z "pamětníků" poopraví...byl a je evropským specialistou na jehlová ložiska...v půmyslové praxi když řekneš po Evropě "jehlový ložisko" okamžitě se iniciuje v hlavně každého "INA". SKF v tomto směru hraje tak trochu "druhé housle"...
...ale abych se vrátil k dotazu: INA vyrábí krom jehliček taky speciální ložiska pro automobilový průmysl (napínací kladky rozvodových řemenů, ložiska vodních čerpadel aj.), ale protože jsem podobný problém zatím neřešil, nemohu poradit nic jiného, než se na ně obrátit...je možné že dělají ložiska se setjným určením do evropských moto...
...dále bych jen doplnil: toto složení s jehlama je i z hlediska tribologie strašně nevděčný, neb se jedná o reverzní pohyb v malých úhlech natočení, při rázech a stochastické sekvenci zatěžování hodně malými rychlostmi...tedy jednodušeji řečeno...ať toto ložisko namažeš sebelíp, tak pojede stejně částečně na sucho, protože z hlediska mechaniky tekutin tam nedonutíš mazivo vytvořit kompaktní kapalinný film a tedy opravdové kapalné tření...ale to už je zase jiná pohádka...
...co se týče stáčené vložky: už jsem na to myslel prve, protože se to tak průmyslově občas dělá v některých případech (snížení radiálních a tangenciálních napětí po zalisování a tím možnost ztenčení tloušťky lisované stěny...resp též pro optimalizaci deformací či stavu napjatosti spojovaých prvků při předpětí), ovšem technologie přípravy je následující: v prvé řadě musíš rozhodnout, zda to má být z "měkké" oceli, nebo zda je to nutno kalit nebo jinak zušlechťovat...
...pokud to má být bez kalení, tak se to dělá tak, že se "přesně" určí potřebná tloušťka stěny budoucího pouzdra (i s přídavkem na plastickou deformaci při stáčení) a potřebná délka polotovaru, tloušťka se "přesně" připraví na magnetce a následně se na přípravku dostatečně přesně stočí...
...pokud má být kalené, tak stačí stočit plech s přídavkama na obrobení, zakalit a následně oba povrchy obrousit...jenže toto nelze aplikovat na pouzdra o tloušťce stěn kolem 0,5 mm, protože když vemeš velikost potřebné prokalitelnosti, přidáš prokalení přídavku na výsledné obroušení a zahrneš do této úvahy fluktuaci materiálových vlastností povolené normou, tak se zcela určitě i po popouštění dostaneš do stavu, kde bude celá ta piditloušťka stěny prokalená skrz, bez houževnatého jádra...což bude sice strašně krásné v tom, že to bude úžasně tvrdé, ale zároveň by Ti stačilo se na to z dálky křivě podívat a okamžitě to praskne, neb to bude strašlivě křehké
...a pozn. k montáži: pokud se rozhodneš nakonec pro variantu stáčeného futra, tak montáž se provádí tak, že se ta spára natočí o 90 deg vůči majoritnímu vektoru namáhání.
...z toho co jsem právě uved je nejspíš patrno, proč jsem toto prve neuved, neb je to nejen technologicky, ale též konstruktérsky náročné řešení
Přeji hodně úspěchů při řešení a doufám, že se s námi nakonec podělíš o výsledky a zkušenosti.
ma take rozmery 20x27x30
Naposledy editováno 24.02.2011 12:35:46
1 reakcí na tento příspěvek Je tu někdo strojař?
...když to vemem jako modelovou situaci, tak vemeš plech 0,4, což po stočení může udělat až vůli 0,2 mm v díře...což znamená že to může být až 0,1 mimo osu, pokud se to zrovna nepovede...
...pokud budeš točit to pouzdro z plechu bez velmi sofistikovaných jednoúčeláků, tak zcela bez diskuze ty okraje u spáry rozhodně nebudou rádiusové tak, jak mají být...takže sice tam třeba násilím to pouzdro s tim ložiskem dostaneš, zalepíš, ale už celkěm nemáš šanci zajistit, že bude to ložisko v ose, kde má být...bohužel nevím jak je to u tohoto moto ani která ta ložiska tam měníš, ale všeobecně je tam vždy nějaká vidlice (nebo dvě separátní táhla typu "ojnice"), u které v každé větvi je jedno ložisko, ovšem objema tima ložiskama má procházet společný čep, a proto musí být striktně souosá...doufám že jsem byl pochopen
...tedy variantu s plechem 0,4 bych taky rychle opustil a vyrazil na nákup do IKO
Ted přesně nechápu co tim chtěl autor říci ...máš pravdu, že 2 setiny tedy 0,02 mm tomu lepidlu stačí nebo dokonce ho některá lepidla přímo vyžadují, ovšem pokud dáš plech 0,4 mm a potřebuješ vystavit 0,5 mm , pak se nejedná o setinu, ale o desetinu mm tedy 0,1 mm ...a to už je na nesouosost sakra dost...(5 setin na plochu pouzdra + stranu)
...jen pro zajímavost, když potřebuju přivařit nějaká pouzdra, matice nebo typická aplikace dveřních pantů do osy, tak jima protáhnu vhodný nástroj jako vodící prvek (hladkou tyč, trubku nebo závitovku) s minimálníma vůlem, jenže jak se to občas při svařování pokroutí, nejde tento přípravek už standartně vyndat nebo opatrně vyklepat a musím ho například rozříznout mezi těma přivařenejma prvkama a demontovat ho po kouskách (pracuju na kusové výrobě) ...po přeměření před následným obrobením je ta úchylka běžně v oblasti 0,1 až 0,2 mm a je to hodně znát...
...takže abych neplácal jen kraviny, tak katalog ložisek FAG starší provenience udává mezní toleranci souososti pro Tvůj konkrétní případ cca na 0,01 až 0,02 mm dle zvolené přesnosti a vůle v ložisku...což je v překladu jedna až dvě setiny ...úzce to souvisí s pojmem "naklopitelnost" ložiska, která je zrovna u jehel strašně malá, díky podélné kontaktní přímce valivého elementu a kroužku...
...a když se ještě vrátím k už uzavržené variantě s lepidlem...při vůli 1 mm si už vůbec nedokážu při lepení představit polohování na souosost...
...nic, to už plácám...šupajdi do IKO pro ložiska a ať se zadaří
Naposledy editováno 26.02.2011 19:07:17