Místo okamžitého přivolání záchranky ale Šebesta navrhl, že přinese z domu druhý šíp, aby porovnal, jak hluboko je střela v hlavě zabodnuta.
"Šel jsem znovu do domu. Oblékl jsem se a vzal jsem si rohlík. S druhým šípem jsem pak vyšel na ulici."
Romové už mezitím zastavili jedno z projíždějících aut a čekali na příjezd záchranářů. Šebesta poměřením šípů zjistil, že střelu má muž zabodnutu asi 15 centimetrů v hlavě . "Pak už nebylo nic. Čekal jsem v povzdálí, až přijedou záchranáři," řekl Jaromír Šebesta.
Naposledy editováno 17.01.2014 09:54:23
1 reakcí na tento příspěvek Cikán s šípem v hlavě
1 reakcí na tento příspěvek Cikán s šípem v hlavě
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Cikán s šípem v hlavě
TOP 09 navrhuje, aby se romské děti vzdělávaly částečně i v jazyce, kterým mluví v rodině
„Já bych se romštině jako mateřskému jazyku Romů nebránil. Problém by byl v dohledné době s počtem kvalifikovaných vyučujících,“ upozorňuje Zlatuška. (ANO)
Podobně smýšlí i předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.
Podle KDU-ČSL by se romština měla na základních školách vyučovat v rámci nepovinného předmětu. Debatě o romštině na školách se nebrání ani komunisté.
Doporučuju si všimnout z kterých stran jsou tito vlastizrádci a u následujících voleb se dle toho zachovat.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Cikán s šípem v hlavě
Číkus píše: honza_>
Doporučuju si všimnout z kterých stran jsou tito vlastizrádci a u následujících voleb se dle toho zachovat.
To už bych se raději učil Klingonsky
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Cikán s šípem v hlavě
Hlad často tišil lup z polí a kurníků. "Já musela krást slepice a brambory, protože jsme neměli co jíst. Když jsme přijížděli do vesnic, lidé říkali: Cikáni jedou, dávejte si pozor na slepice," směje se Lakatošová.
Lakatošovy zastihla předběžná razie v lesíku u Poděbrad, v místě, kterému zdejší lidé říkají Bažantnice. "Tam na nás ráno přišla SNB, vzali nám občanské průkazy a papíry od koňů. Bylo nás asi deset až dvacet vozů," vzpomíná Lakatoš. Úřady jeho rodinu přemístily do nedalekých Peček.
Lepší z pěti jejich koní zamířili do JZD, ti starší na jatka. Kočovníkům zabavili i vozy a maringotky. "Jako provizorní bydlení nám dali železniční vagony, jak se tam dávají prasata a dobytek. Nezůstalo nám nic. Byli jsme lidi do světa, cestovali jsme. Sebrali nám život," dodává Lakatošová a často řeč stáčí na neprávem zabavený majetek.