Yura píše: Právě to co popisuješ, je zcela běžná hovorová čeština, takle se například u nás mluví naprosto všude. "Malý pes" je při normální rozmluvě prostě "malej pes", "šedé auto" je zkrátka "šedý auto", atp. Spisovnou češtinu umíme používat všichni, zrovna jako ty, akorát jí používáme tam, kde je to "společensky" nutný - třeba v nějakým oficiálním písemným styku, na úřadech, ve školách a tak. Ovšem sedni si u nás v pátek do hospody, začni mluvit normálně (spisovně) a vzbudíš přinejmenším pozornost Internetový fórum, kde vlastně plácáme mezi sebou, není zas tolik oficiální, aby se tady nutně trvalo na spisovnej češtině, si myslím. Mimochodem, česká forma hovorovýho jazyka má velmi starý kořeny, a třeba koncovka "-ej" byla před +-500 lety součástí spisovný oficiální češtiny (koukni třeba na Vlastní životopis Karla IV - ty původní pasáže tam občas jsou vloženy, nebo nápisy na mincích z doby 15. stol. - "Malej gross" - "š" neexistovalo, psali "ss", nebo Březanovu kroniku Života posledních Rožmberků z doby kolem r. 1610; ta řeč je zkrátka v nás).
A ještě k hovorovej cizí řeči - mám sestřenici, která už 18 let pracuje v Rakousku jako zdravotní sestra, německy umí naprosto perfektně, a ta říkala, že spisovná a nespisovná němčina existuje zrovna jako u nás a v celej škále dialektů. Detaily ti ale neřeknu, já německy neumím ani koukat.

Tak hovorová čeština je jasná ale tak nějak nepochopím proč bych při psaní měl někam napsat ve slově Y,když mě dvanáct let ve škole učili,že tam má být E,to tam může podle mě napsat jedině tatar Vím jak mluvíte v Čechách,čtyři roky jsem tam jezdil do školy.Při práci občas dělám korektury textu před tiskem,tak mi takové prznění češtiny vadí.Navíc v tiskárně taková chyba může vlézt kurevsky do peněz,když zákazník odmítne zakázku kvůli chybě v textu,i to se stalo,tisk nějakého prospektu,kde omylem vysadili E místo A a tisklo se to znovu.
Jo,víš co znamená u nás věta "Fajne nebo"?
Hezké nebe

maco> To je to, jak říkám: někdo prostě nedokáže rozlišit hovorovou češtinu (i psanou, protože při psaní tam ty "nepatřičný" písmena klepeš, ani tě to nenapadne) od oficiální. Pokud píšu příspěvek sem, nějak nad tím nepřemejšlím. Až budu psát, dejme tomu třeba adminovi např. zadání reklamy, kde bude text, dám si sakra majzla a budu psát spisovně a myslet na to. Takže nejde o prznění češtiny, ale o pouhej zvyk. Prznění je nikoliv "bílej pes", ale bý lej pes", čehož je tu bohužel až moc. Je to prostě jen o schopnosti si to uvědomit a včas přepnout. Pokud ti některej zaměstnanec předkládá text reklamy určený k tisku, psanej -byť zčásti- hovorově nebo slangově, nevím, co si něm myslet. Já osobně bych ho vykop a poslal znova do školy.

Yura píše: maco> To je to, jak říkám: někdo prostě nedokáže rozlišit hovorovou češtinu (i psanou, protože při psaní tam ty "nepatřičný" písmena klepeš, ani tě to nenapadne) od oficiální. Pokud píšu příspěvek sem, nějak nad tím nepřemejšlím. Až budu psát, dejme tomu třeba adminovi např. zadání reklamy, kde bude text, dám si sakra majzla a budu psát spisovně a myslet na to. Takže nejde o prznění češtiny, ale o pouhej zvyk. Prznění je nikoliv "bílej pes", ale bý lej pes", čehož je tu bohužel až moc. Je to prostě jen o schopnosti si to uvědomit a včas přepnout. Pokud ti některej zaměstnanec předkládá text reklamy určený k tisku, psanej -byť zčásti- hovorově nebo slangově, nevím, co si něm myslet. Já osobně bych ho vykop a poslal znova do školy.

viz. "omlékuj"

Yura> Souhlasím s tebou, že obecná čeština se nerovná prznění. Myslím, že 99% lidí, co napíšou "bílej pes" ví, že správně to je "bílý pes", jenže píšou tak, jak mluví, což je myslím v rámci internetový diskuze naprosto v pořádku.

Jde o to, kdo má cit pro jazyk, dokáže rozlišit různý úrovně češtiny a mezi něma přepínat adekvátně situaci a pořád to nebude text s hrubkama. To co píše maco je trochu hyperkorektnost, to by moh taky např. po Vlastíkovi Plamínkovi chtít, ať se přejmenuje správně na "Plaménka" ... nebo třeba slovo "lítat" je vzhledem ke slovu "létat" úplně stejně špatně jako "bílej" k "bílý"

VlastíkPlamínek> O tom mi ani nemluv. Jsem jakž takž smířen s "čenglickými" novotvary, sice anglicky umím, ale když na mě někdo pořád mele, jak je "bizi", potřebuje "helfnout", "čeknout" tohleto a támhleto... tak má reakce bývá "Hele mluv česky, já Ti nerozumím!"
Ale tyto patvary, jako ten Tebou zmíněmý z té ujeté reklamy, mně přijdou až úchylné. Nevím, jak ostatní, ale já nikdy neslyšel, že by někdo psacostrojoval dopis, autoval na chatu, motorkoval na sraz, supermarketoval apod.

Jinak k původnímu tématu... Také bych se pozastavil nad užíváním slova "dyk" ve smyslu "vždyť. Je to blbost, "dyk" znamená "koukej, podívej".

J.M.K.> a spojením "dyk jo" se nemyslí "vždyť jo"?

případně ještě "gik jo"

ZuzukiB> S "dyk jo" se běžně setkávám, ale správně to také není. To už spíše spojení "šak jo" ve smylu "však ano" popř. "šak, co to děláš?", kde "šak" je ve smyslu "jáj, jejej, proboha". Ale také leckdo používá spojení "dyk more" coby citoslovce úžasu. Rovněž to není přesné, znamená to "koukej, chlape", nebo "kámo, čum!"

J.M.K.> tak že to není správně, o tom není pochyb Nicméně nevím, co je špatnýho na slovním spojení "vždyť jo", to se normálně říká ("však jo" a další odvozeniny je spíš moravština) a to "dyk" je jen zkrácenina či zkomolenina, stejně jako "dyť"

Dyk ve smyslu "dyk more" je snad odkaz na cikánštinu, teda aspoň doufám

ZuzukiB> Neřekl jsem, že na spojení "však jo" je něco špatného, to jsme si asi neporozuměli. Cikánštinu typuješ dobře. Říkám, že "dyk more" znamená něco jako "koukej, chlape", ale i samotné slovo "dyk" znamená správně "koukej, podívej", i když skutečně je často používáno ve smyslu "vždyť". Stejně tak třeba "kaj džas, more?" se překládá jako "kam jdeš, člověče?", ale pozor, platí to jen v mužském rodě. Pokud dotaz míří na ženu, muselo být "kaj džas, čhaje"? Připomnělo mi to, jak na mě kdysi chtěl nějaký puberťák zamachrovat prohlášením "džandrminč". "Dža andre mindž, Te dilino kar!!!", zněla má odpověď a chlapeček už ani nepípl. Mimochodem, znamená to "Pakuj do py*i, Ty blbej ču*áku!".

To mně připomíná, jak jsem jednou vyhrabala jedinou větu ve Španělštině, kterou jsem v ty době byla schopná si vybavit, samozrejme bez toho, abych znala její vyznam. Tak jsem překvapené skupince Španělů se smíchem řekla "vyhul si, buzerante"

Njn, tak občas člověk dokonce používá slova, jejichž význam ani nezná, i ve svojí mateřštině

To jeden můj kolega pochází z Hané, nevím přesně od kud, ale jeho mluva.....to by jste se pokochali Pokladní na nádraží je "bába jízdenkářka" uklízečka je "zametací bába" plnoštíhlá žena je "kulatá bábovka" štíhlá žena je "placatá bábovka" a podobně. Je toho strašně moc a teď si na všecko nevzpomenu, ale už jsme v práci přemýšleli, že to sepíšem a uděláme mu slovník.

prackarr píše: Přsně jak píšeš. Dialekty,pokud nejsou samá hrubka,mě baví,neuráží. Občas se i zasměju,když to čtu. Nejvíce miluju právě akcent Ostravska.
Ano,plato vajec. Trefil jsi to přesně.
Ještě mě pobavila hláška mé matky- prej má šampón "héden šóódrs".

Plato véc... úplně vidim Izera

J.M.K. píše: Yura> Však ano, prkač je prdítko typu pincek a tak. "Tož ja syce su Hradečak ta jak cyp", jak by pravili v protilehlém koutě republiky, ale v hovorové řeči někdy motám různé hantece, i když pochopitelně záleží na situaci. Při psaní příspěvků na veřejném fóru, kde jde o vážně míněné diskuse, se však držím spisovné češtiny a rovněž nepoužívam všelijaké ty zkratky. Ty mají význam třeba při psaní SMS mezi lidmi, kteří se dobře znají, ostatně většina těchto zkratek vznikla právě díky psaní na mobilech, kde jde o to psát rychle a ušetřit znaky. Následkem toho upadá i používání diakritiky.

A hrubky jsou kapitolou samou o sobě, bohužel se objevují všude možně čím dál více.

Ty SMS taky někdy pobaví... Zrovna dneska ráno mně jedna taková přišla: "Luboši. musiš. Do ZBRASLAVI M CHATA.GULAŠ.CENY LIDOVÉ PEPA L.JANM.BOB D.FrantaL ,.sobota odp."

Minulej rok jsme seděli ve Vendryni na srazu a bavili se o bramborách.Já tvrdil,že hranolky jsou z brambor.Brňáci říkali že jsou ze zemáků,trutnováci tvrdili,že hranolky jsou z kartoflí,plzeňáci že jsou z erteplí a místní těšíňáci říkali,že hranolky dělaj z žimjoků.Pak si vyber.Jo,a v Holomóci se řekne orgasmus: OŽ SO. To jsme byli za Olomoucí u kamaráda na chatě a jeho děda nám řek,že vědro leží: ho pompe (u pumpy). Tak malej národ a taková rozmanitost.Není to krása?

Naposledy editováno 12.07.2012 17:53:48

dnes - reklama na Yo - "nejovocnější ovoce" luxus

Darwi píše: dnes - reklama na Yo - "nejovocnější ovoce" luxus

To jsou pořád reklamy na samý vložky nebo jogurty... Ale pořádnou reklamu na pivo nebo další podobnou medicínu jsem ještě neviděl .

Lubos92> já jo, ale jen zahraničí dělá dobrý

e. a jistě tahle se bude valné většině líbit

Naposledy editováno 12.07.2012 19:49:36

Darwi píše: Lubos92> já jo, ale jen zahraničí dělá dobrý

e. a jistě tahle se bude valné většině líbit

Dobrý . Úplně mě to navnadilo (hlavně ta první ), že snad ještě dneska sednu na kolo a na pár točenejch zajedu ...

...bo mas rad tchiBO:)..;

Zajímavá debata jaká je ČJ, a nebo ta hovorová Angličtina,tak ta jde do kytek,ČJ je krasná a je ji jazykolam je co se nedá jen tak naučit.Než Pražak řekne, pada cihla Franto, tak je po Frantovi

lubobek píše: Zajímavá debata jaká je ČJ, a nebo ta hovorová Angličtina,tak ta jde do kytek,ČJ je krasná a je ji jazykolam je co se nedá jen tak naučit.Než Pražak řekne, pada cihla Franto, tak je po Frantovi

Jsi skutečný?

_Giraffe_> Duch

lubobek píše: Zajímavá debata jaká je ČJ, a nebo ta hovorová Angličtina,tak ta jde do kytek,ČJ je krasná a je ji jazykolam je co se nedá jen tak naučit.Než Pražak řekne, pada cihla Franto, tak je po Frantovi

pyčo je kratší no