1 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
..ale na co nerad (nebo nerad, to se takhle z odstupem dá těžko říct, protože ve finále to zase nebylo kdovíco) vzpomínám, tak na jednu soušku, která mě tahala za pejzy...kolikrát i bezdůvodně, stačil jí dojem, nebo že (si) myslela
Ale koukám, že nejvíc negativních vzpomínek je na jídlo :)))
1 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
Pravidelně jsem to ze sebe vyhodil hned za jídelnou.. a nebyl jsem rozhodně jediný.
Z kapusty se mi zvedá kufr ještě dnes.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
Mokrá_ricka píše: D-fens> ahoj...do skolky jsem nechodila a nebojim se, protoze sem hezka.
Hezká ................. chlap
1 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
JiriK84 píše: husq701> nestyď se, rozepiš se
Diky za nabidku, ale budes si na to muset prijit sam, cervenacku
1 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
Borntobewild píše: Btw mam moc rad cocku i qasnicovou pomazanku
Něco na tom bude, co píšou ostatní. Já od školy nenávidím zelňačku, to bych blil i teď
To byl prostě katastrofálně nepoživatelnej sajrajt, mě bylo mdlo už jen z toho smradu, co se táhnul od jídelny.
Já jsem třeba nesnášel "venčit" svého mladšího bratra, když jsem chtěl jít s klukama lítat ven..."jasně, běž si s klukama, ale nejdřív vem Martina na hodinu na pískoviště" ( (c) můj otec) ...nutno ovšem podotknout, že to na našem bratrském vztahu žádnou trvalou jizvu nezanechalo, jen jsem to (a ho) tehdy nenáviděl. Je mladší o osm let BTW.....
Ad) Žrádlo - obecně jsem neměl nikdy problém, asi jsem natrefil vždycky na instituci, kde se nevařilo až tak špatně...ať základka, střední, a pak různě kantýny v práci, nikdy jsem neměl problém. Jen teda neuznávám sladký jídlo jako hlavní...malá porce žemlovky nebo kousek jablečného štrůdlu jako zákusek OK, ale dát mi třeba rejžovej nápuk jako hlavní jídlo, tak to letí z okna i s talířem...
Naposledy editováno 24.01.2020 13:14:45
(reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
Mokrá_ricka píše: ......... Každá doba ma svoje. Do roku 89 bylo pro deti mnoho pekneho, to, o cem tady mluvime jsou spis perly, ktere nam utkvely v pameti. ....
Tak. Dětství jako takový bylo super. Sice politická normalizační totalita, ale to jsme nevnímali. Jsem venkovan, takže ve vsi parta kluků, imrvere jsme litali venku a dělali jsme co jsme chtěli. Zpravidla nějaký bejkárny, takže často pak doma litali facky i řemen, ale to vše beru jako nedílnou součást. Rodiče byli zdrávi, měl jsem babky a dědy, furt nám podstrojovali. Dnes už je dávno nemám, a z rodičů jsou nemocní stařečkové. Dělali všechno co mohli, aby nám splnili naše dětský přání - nesmysly. Pochopitelně to často nešlo, takže jsme byli zklamaný a frustrovaný. To chápu až teď. V tomto mám pozici vůči vlastním dětem x-násobně lehčí, než měli oni vůči nám. A za to si jich vážím a jsem jim vděčný, já bych v tom žít asi neuměl.
Inak ja som tiež vracal, furt mi vraveli, že ako môžem mať nerád uhorkový šalát, keď som ho neskúšal, čo ak mi budú uhorky chutiť? Tak som skúsil pár lyžičiek a potom ich vyblval do záchodu. Viac mi ho už nenútili.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
V_i_c_i píše: To jsem lepší, donesl jsem jídlo ze školky dál Já si do dnešního dne přesně pamatuji až ke kterému plotu se mi povedlo ten rýžový nákyp udržet uvnitř mého těla Odhadem to mohlo být i 500m od školky.
Prece se s tim nebudu tahat. Hodila jsem to obratem zpatky rovnou do talire a i s polivkou Ale ja soudruzku varovala, ze jatra proste nedam. Docela se divim, ze to nevyvolalo lavinovou reakci ostatnich deti u stolu
1 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
1 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
1 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
... jaký byl rozdíl mezi učitelkou co jsem měl do druhý a SS-frau od třetí
... flaksu plnou žil tady někdo zmiňoval, tak to si taky z jídelny pamatuju, a prostě jsem to do huby nevzal a seděl tam než úča musela fakt už jít domů, Gándhí hadr
... Jaký brácha dostal bití, když s partou podpálili kolektor s plynovým potrubím (s plnou parádou, hasiči, VB pohlavár u nás doma kázání...)
... plavecký kurz někdy ve 3. nebo 4. třídě, plavčice dozorkyně s bidlama na odstrkování
... A že jsme se nemohli vídat s bratránkama emigrantama
2 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
Ve 14 letech jako mutující skoropuberťák a hodina zpěvu. A zpívat, pěkně po jednom, vysvědčení se blíží. O nějakým synkovi co oral, pak zas neoral, protože idiot rozflákal kolečko, do toho holky, s třešničkama pod tričkem, samo nahoře bez. A já jako kretén před celou třídou musel "zpívat". Trapas, až ponížení, řekl bych, mám to před sebou, jako by to bylo včera.
Dost se v tématu probírá jídlo, přidám. Moji rodiče, bezpartijní dělníci měli vždycky houno, já ho po nich zdědil. Aby tenkrát měly děti (já a brácha) aspoň občas maso, nakoupilo se "něco", občas v "nucáku", libový se odřezalo a z tlustýho se uvařil segedínský guláš. Ale ku.va kopice, ten největší hrnec, na 3 dni žrádlo, 4 den největší "šťastlivec" ješte dojídal. S chlebem a každých 14 dní. Když mi dneska někdo řekne "segedín", vraždil bych.
Ale zas na druhou stranu, dcera mi od minulého roku občas fotí "jídlo" v základní škole. Musím říct: "Zlatej segedín".