pech.> To se neboj, že bych si nenechal poradit.

Tak já zjistím, co přesně je za jistič v baráku, ze kterýho jde ta pětižíla a vy co do toho děláte mi poradíte konkrétní komponenty?

Tak jistič 16A, do garáže 5 žil. Budu rád za jednoduchý návod.
půjde udělat zásuvka extra spínaná na světla? Ty chci mít s vidlicema kvůli variabilitě.


Naposledy editováno 22.01.2018 17:48:38

Takže do toho malýho rozvaděče si dáš jisitič 3x13A-B-C pro 3F zásuvku a pak podle počtu zásuvkovejch okruhů 1-3ks 1x13A-B na ty 230V zásuvky a k tomu 1x 6A-B , může být i 10A-B na to osvětlení... že jako výstup okruhu osvětlení použiješ vidlici se dá akceptovat, protože bude jištěná pod svoji dimenzaci a tudíž to není problém...

Pokud ten jistič 3x16A-B v HV nahradíš vhodně dimenzovaným spínačem na din-lištu (vypadá jako jistič, ale je to spínač) můžeš potom zásuvkové okruhy v boudě jistit 3x16A-B-C a 1x16A-B

pech.> díky. Tak promyslím, co bude lepší, případně jestli někdo doplní nějakej postřeh a pak to nakoupim.

jednoduchý, malou rozvodnici stačila by ti 6M, ale líp dělat se ti to bude v 8M ujistit se zda obsahuje Pe a N můstky, k tomu hrst pégéček nebo membrán, případně koupit rozvodnici mírně dražší rovnou s membránama (vyplatí se, dělá je např. ELS ) spínač do hlavního rozvaděče a k tomu jističe co jsem popsal v alternativě 2, popřípadě 3Fa 1F jističe pro variantu 1, k tomu propojovací 3F lištu abys to nemusel drátovat (tam dochází k chybám u laiků obzvlášť... tu lištu třeba zbytek od elektrikáře, celá se prodává po metru....) atd...

Nejzákladnější provedení rozvodnice je za 3-400.-, pěkné provedení za dvojnásobek, 1F jističe po 200,-, 3f za pětikilo a k tomu tu bižuterii...

Jasný, to už je fuk jestli to bude za dvojku nebo trojku. Spíš bádu potřebovat konkrátní odkazy na ty součástky pro tu lepší variantu. Kdyby ses někdy nudil a chtělo by se ti hledat.

Jinak mám za rohem ELZED
Tak kdyby tam měli vše co je potřeba mohl bych to nakoupit tam.

Naposledy editováno 22.01.2018 20:39:47

Pánové díky všem kdo se mým dotazem zabýval. O elektrice vím jen že je to svinˇa není vidět a kope. Ono těch věcí na elektriku co člověk používá v garáži či domě je čím dál víc. Když jsem si vlastnoručně dělal elektriku ve starém baráku- (za zdatného dohledu pana Lorence-mistra odbor. výcviku v důchodu) byla doba radikálně odlišná.
Za pár let narostl počet spotřebičů v domě čtyřnásobně a předělávalo se znovu.
Zatím mám v garáži v provozu jen dvě zářivky sem tam malou brusku. Používám k tomu prodlužku a za stovku určitě nebyla. Po odchodu z garáže to vytahuju.
Elektriku v novém mě dělá strýc od manželky-starosta a revizák v jednom . Tak nebude problém něco spáchat.
Myslím že elektriku jako v americe tady nikdo nemá . Tam jsou předpisy jen po přípojku dál to má každý podle vlastního uvážení. O místních zvěrstvech mě kolega vyprávěl romány.

Zdravím pánové, chci se zeptat místních zkušených odborníků na sváření - v současnosti mám svářečku ZU 315.22, kterou chci prodat a nahradit ji invertorem. Důvod je že je na moje účely zbytečně velká, nepřenosná, sice mám u ní dlouhé kabely s kterými je dosah kolem baráku v podstatě všude, větrák který běží pořád a víří prach v dílně. Co jsem zatím tak nějak pochytil jsem rozhodnutý pro stroj od Kuhtreibera, který by měl být kvalitní výrobce. Nejvíc se přikláním k invertoru MMA/TIG, který by byl asi na potřeby domácího sváření nejvhodnější. Cóčko je sice pro nesvářeče jako já asi na obsluhu nejsnažší, ale asi méně univerzální. Vybavení na TIG bych příp. dokupoval časem, nikdy jsem s ním nevařil - údajně je to na zručnost svářeče nejnáročnější metoda. Naposledy jsem se se svářečkou trápil minulý víkend, když jsem svářel opěry pro postavení vozíku na zadní čelo - asi byly navlhlé bazické elektrody, protože jsem nebyl schopný udržet oblouk, nejsem sice profi svářeč, ale tohle se mi nikdy nestalo. Nakonec jsem to nějak "poslepoval" . Zkusím je ještě přesušit v troubě a udělat zkoušku jestli to bude lepší + mi bráchy kluk dal na zkoušku asi tři typy různých elektrod. Ten má Kuhtreibra Kitin 150 a je s ním spokojený, pořídil si k tomu i TIG s láhví, ale už to prodal moc mu to s tím prý nešlo, na konci sváru mu to vypalovalo díru.
Kdo máte zkušenosti tak prosím o rady a doporučení.

A co přesně chceš vědět? Tig je super hlavně když máš střídavej kvůli neželezným kovům. Ale je to nejmíň produktivní metoda.
MMA na to domácí lepení vařím rutilkama. Pro mě asi nejlepší z hlediska univerzálnosti a nenutnosti vysoušet eldy.

Jirka_S> Taky mám dva obroně na sváření.
Používám WLSP15 (COčko) a KS350 (na elektrody).
Místo nich bych mohl mít místo tak na čtyři Jawy. ;)
Vaří pěkně, ale jsou to mastodonti. Budu se zájmem sledovat, co ti kdo doporučí, já v tom také úplně nehledal,
jelikož oba tyto profi stroje mi fungují a fungují dobře. Jen to jsou dost neskladné obludy. Inu něco za něco.

Na svarforu jsou dobrý recenze. Já když kupoval čínskej střídavej tig, tak sem trošku šlapal do neznáma a byl to risk, ale pokud jde o značkový inertor, je tam toho o tom spustu napsáno.

Takže můžu použít tuto kombinaci?

vypínač:
https://www.elektro-...-16a-102388-p214821/
nebo raději silnější, když nejde o jistič?
https://www.elektro-...lastni-foto-p214822/

Na zásuvky raději C, ať to nevylítává (3 kusy):
https://www.elektro-...ol-p220664/?cid=6949

Na světla teda B a jen 10A kvůli těm vidlicím, že?:
https://www.elektro-...06-p214283/?cid=6948

Rozvaděč bych teda určitě chtěl IP65 tak tenhle?

https://www.elektro-...m006501a1201-p70147/

Ještě bych se zeptal, proč, když je v HR 3f jistič, musí bejt v garáží další 3f a za ním jednotlivé 1f ?
Zatímco když HR bude jen 3f vypínač, tak už nemusím mít garáži 3F jistič před těma jednofázovejma???
Nebo i u varianty s vypínačem v HR musím dát do melého rozvaděče 3F a pak jednotlivé 1f?
A nebo to variantu 2 špatně chápu a je to myšleno tak, že bude v HR 3f spínač a v garáži pak 3f jistič 16A na zásuvky a jeden jednofáz na světla?

Naposledy editováno 23.01.2018 12:34:38

Petr - no jo, ale u invertoru bys musel na kyselky přehodit kabely, čili vařit "kostrou" , na bazický pak normálně dle zvyku plusem.

Jirka Sadská - mohly bejt zvlhlý elektrody, mohla blbnout kostra, nějaká rez anebo se ti tam někde dostávala struska kam neměla. Taky se mi občas stane že deset elektrod vaří krásně a jedenáctá kraví. Tak si s ní udělám housenku na kusu železa na to určeným, ona se trošku zahřeje, snad i trochu vysuší a pak už neblbne. Přitom je beru z krabice jednu po druhý z jednoho místa. Nablbnul jsem se ale asi před měsícem, když jsem vařil elektrodama na litinu prasklý a zkroucený vnitřní dvířka ke kotli. Jak v tom byla síra z deseti let topení uhlím, udržet oblouk bylo docela zajímavé . Tu svářečku co máš moc neznám, je to křemíkovka na 380V ? Ale pro domácí kutění když nesvařuješ konstrukce a rámy vagonů je invertor vyhovující a dostatečný svářecí pomocník. Lehký a přenosný. Naprostá většina invertorů ti vezme i elektrodu 3,2 mm ale na běžný domácí svařování zábradlí a podobně bohatě postačí elektrody 2,5 mm. Klidně i čínský - kupodivu se s nima vaří velmi dobře, líp než s esabkama z Vamberku nebo německejma.

Jirka_S> Já koupil GAMA 166, na domácí kutění myslím v této kategorii

TADY

Dokonce koukám že ji zlevnili

Jak píše Bimbam 3,2 vaří bez problému dokonce na Sausforku ji krmím 2,5kw elektrocentrálou a 2,5 elektrody zvládá.

Naposledy editováno 23.01.2018 09:41:25

Bimbam píše: Petr - no jo, ale u invertoru bys musel na kyselky přehodit kabely, čili vařit "kostrou" , na bazický pak normálně dle zvyku plusem.

Tady opatrně, některé dříve zažité pravidla už nutně neplatí vždy, dle konkrétní použité elektrody-výrobce-údajů na balení. Ale dnes má každý invertor nebo Tig/mma takové rychloupínací bajonety. jen pootočíš a vyměníš póly jak potřebuješ.

Naposledy editováno 23.01.2018 09:38:26

Jirka_S> Zkus se místo po Kuhtreiberovi podívat na něco od Omicronu. Ono je to původně jedna rodinná firma Kuhtreiberovců, ale potom se rozsekli na Omicron, Kuhtreiber a Alfa-In, všechno v jedné "dědině". Stroje Omicronu jsou oproti Kuhtreiberovcům dle mého o kousek líp zpracované. Co se týká tigu - tu je problém v tom, že to není jenom o tom, že k invertoru připojíš TIGový hořák a pustíš plyn, ale i o těch dalších funkcích. Existují tři varianty a možnosti strojů
1. Klasický invertor primárně k elektrodě / a většiniou prodejců vecpaný text, že tig UMÍ / tu je potíž v tom, že startování oblouku se provádí náškrabem při plném svařovacím proudu / jde vypnout alespoň počíteční HotStart, nicméně se kontaminuje elektroda, pořád se brousí a při ukončování oblouku se to musí natvrdo "utrhnout" a právě to utrhnutí si do tenkého materiálu vypálí díru. Ovládání předfuku a dofuku plynu máš mechanicky ventilkem.
https://www.svarecky...ulR2mhhoC2nQQAvD_BwE

2. Invertor s přídomkem LA tj takový, který už má o TIGu alespoň povědomí - většinou je tam displej, dá se nastavit průběh svařovacího proudu pro tig - tj i při náškrabu napřed zmenší proud na nízkou hodnotu, posléze přidá a při ukončení svařovacího procesu - kdy oddaluješ a v podstatě utrháváš oblouk sám pozná zvýšení napětí na oblouku a proud zase stáhne.. ty pak počkáš - vyplní se kráter a žádná vypálení díra se nekoná - tedy alespoň konat nemusí. Tady bývá dost často ovládání plynu také ventilkem na hořáku.
https://www.svarecky...kitin-170-tig-la.htm

3. Invertor pro TIG s HF,. tj startování oblouku se nekoná škknutím/dotknutím elektrody o materiál, ale zmáčkneš tlačítko na hořáku, pustí se plyn skrz elektroventil posléze se vysokým napětím zapálí oblouk bez toho, aby si musel likvidovat wolframovou elektrodu. Po ukončení procesu zase ovládáním ukončuješ.
https://www.svarecky...55-kitin-1500-hf.htm

Pokud by si chtěl stroj tahat na prodlužce, tak ber variantu s PFC, klasický invertorový zdroj nesnáší dobře pokles napájecího napětí - většinou je tolerance +-10%. Tzn jakákoli delší atenká prodlužka bude napřed způsobovat problémy s obloukem a posléze invertor v extrému shoří. U malých spínaných zdrojů to problém není - tam se dává široký rozsah napájecího napětí tzv. FullRange 85-265V - s menším napětím vzrůstá proud tranzistory pracujícími na primární části. Když máš malý zdroj, tak jsou tranzistory relativně levné a tak jsou pro full range dimenzované třeba na 5A, kdy u 100V jedou na 4,5A, ale u 265 například jenom na 1A a chrochtají si. U svařovacího invertoru jsou budící proudy až do 50A i více podle dimenze stroje a tak by výrobce zkrachoval, kdyby měl zdroj navrhnout už z principu v podstatě na dvojnásobné zatížení s tím, že ho v evropě na 230V nikdy nevyužiješ.

Proč teda prodlužka respektive nižší napětí "trafozdroji" nevadí ? To je prosté. Klasický trafák funguje tak, že má na primáru a sekundáru určitý počrt závitů a tím je daný i jeho převod. Pokud mu tedy dáš na vstup nižší napětí, tak bude nižší napětí i na výstupu a tím ve výsledku menší proud. Ty sice přepneš na vyšší odbočku a tím budeš přetěžovat trafák, ale pořád to dejme tomu funguje - trafo neví kolik má na výstupu a ani se o to nějak nezajmá.
Invertor pak funguje jako tvrdý proudový zdroj. Má zpětnou vazbu a zajmá se o to, jaký reálný proud je na výstupu, když je menší, než je záhodno, tak to dohází zvyšováním PWM střídy. Pokud ještě nevaříš tak invertor má nastaveno dejme tomu 80A, ale žádný proud výstupem neprochází - invertor tudíž jede na maximální střídu a myslí si, že je to pořád ještě málo.. Pokud začneš svařovat, tak se skokově sníží střída a automaticky se reguluje tak aby skutečný nastavený proud odpovídal i tomu, co ti protéká sařovacími kabely - tu je rozdíl mezi trafem, které vůbec neví kolik reálně kde protéká, je to dáno jenom tím, že to někdo nějak navrhnul a předpokládá, že tvůj stroj, respektive celá svařovací sestava od elektrody přes kabely k trafu a nazpět bude ve stejném stavu jako při návrhu. Pokud pak invertor bez PFC připojíš na nižší napětí, tak mu logicky poklesne i výstuopní proud - je v něm taky malinkatý transformátorek, který má taky svůj převod. Jenomže elektronika to zmerčí a začně zvyšovat střídu - začne prát do toho tráfka větší množství energie, aby dohnala to co má nastaveno. Jenomže tím se zvýší i proud celou primární částí, která na to nemusí a nebývá stavěna - a pak to nemusí dopadnout dobře. Ano, invertory mívají různé ochrany maximálních proudů a spol.. Měří se převážně proudovým trafákem na primáru trafa, ale i tak je to nebezpečný stav, na který stroj není stavěný.

PFC pak funguje jako "zdroj ve zdroji" a má dvě funkce, no v podstatě tři - jednak při nabíjení kondenzátorů ve spínaném zdroji - a že jsou v invertorech dost velkých kapacit - vznikají nechutné špičky - je to dané tím, že napětí na kondenzátorech neklesá k nule, ale končí na určité hodnotě, tím pádem do doby,. než sínusovka v tvojí zásuvce nepřekročí napětí kondenzátoru invertor "nežere nic" ale v momentě, kdy se napětí sínusovky zvětší nad napětí na koncenzátoru vyskočí proud několikanásobně nahoru.
Tím pádem i když invertor "nežere tolik" tak ti bude vyhazovat pojistky.
S pfc to pak funguje tak, že se před samotnou elektroniku invertoru dá druhý "zvyšující měnič" který jednak naseká celou sínusovku na malé kousíčky tak, aby ji vyplnil celou - eliminuje ten efekt špiček a tím pádem pak nepadá jistič, ale také už z principu zvyšujícího měniče umožní zdroji fungovat ve velkém rozsahu napětí klidně 90-265V. Tudíž ani stoletá prodlužka s bůhvíjakým průřezem a úbytkem nebude problém - samozřejmě v mezích bezpečnosti. PFC tam není k tomu,. aby to bylo provozováno s nedotaženými hořícími vidlicemi, nebo prodlužkách ze šňůry od lampičky po babce :)

No a třetí funkcí je korekce účinníku, což je dáno kapacitním charakterém zátěže a tím, že napřed vyskočí hodnota proudu při nabíjení kondenzátoru a teprve hodnota napětí- ale to běžného smrtelníka zajmat nemusí. Dneska to zajmá hlavně EU a rozvodné závody. Dřív se kompenzace dělala hlavně ve fabrikách s velkým počtem induktivní zátěže - motory všech strojů a v kondenzátorovnách byly naopak veliké baterie kondenzátorů, kterými se to rozcházení napětí a proudu dohánělo - vadilo to hlavně rozvodným závodům, protože sice odebírali jeden příkon, ale dráty a přenosovou soustavu jim zatěžovali výkonem vyšším - klidně i o 40% bez kompenzace. Takže donutili fabriky k měření účinníku a fakturovaly jim pak hodnotu pro ně vyšší.

K prodeji staré obludy - dnes v už doba pokročila natolik, že ZU, WTU, KS prostě veškerá stará těžká obludnost se prodávají v cenách mědi - když se ti vůbec podaři to udat, tak počítej s cenou 2-3000 reálných.

No a k sušení starých elektrod - se starou metodou tvrdého dotyku a "vyžhavení" elektrody a tím rádoby vysušení nepočítej - invertory mají obecně funkci proti lepení elektrod - jmenuje se AntiStick - nedá se vypínat a je to v podstatě sledování napětí oblouku - pokud poklesne pod cca 10V, tak se proud zmenší na minimum a nedojde k přilepení elektrody.

Další podobnou funkcí je ArcForce, někdy popisovaná jako řízení dynamiky a podobně. Základní napětí oblouku pro obalenou elektrodu je cca 25V. Při velmi krátkém oblouku jde napětí prudce dolů - takež se udělala další opačná funkce, kdy při snížení napětí k 15V invertor naopak prudce přidá - obecně až "co to dá" a tím "upálí" kousek elektrody tak, aby se vzdálenost zvětšila a svářečka tě v podstatě donutila tu elektrodu o kousek oddálit.
A když už sme u těch funkcí tak je tu i HotStart - funkce, která ti při prvním škrtnutí o svařenec - snížení napěti z otevřených 60-100V dolů přidá proudu - taktéž od dvojnásobku až po full gas - technologicky to dnes výrobci celkem flákají a řeší to pouze vybíjením kondíku o definovaném napětí a kapacitě do řídícího vstupu PWM kontroléru, takže o nějakých procentech navíc nemůže být řeč. Usnadní to pak zapálení oblouku na škaredém materiálu, ale při tenkém plechu ho okamžitě propálíš - toho si jsou výrobci vědomi a tak na většině invertorů najdeš čudl pro vypnutí HotStartu - také se vypíná při Tigu, aby nekecal do svařovacího procesu řízeného jinak.

No a nakonec bych si dovolil doporučit jeden stroj místního výrobce - opravdu poctivá česká práce dimenzovaná tak, že to vydrží i válku.. :) Je to firma, která se složila z vývojařů MEZu Brumov, když fabrika po převratu zdechnula. Tím je TNZ TT142. Čím je to zajmavé ? Tím, že v sobě asi jako jediná na světě integruje i nabíječku akumulátorů - vzhledem k proudu převážně automobilových - ale svým proudem použitelných i pro náklaďák či vlak :) Nicméně PFC ani Tig s tím nepochodí.

Poslední a asi dost zásadní informace je ta, že stroj s PFC a zároveň i pro HF Tig je skoro nereálné koupit - jednak by se to do stávajících "typizovaných krabic" výrobců nevlezlo - obě "funkce" zabírají skoro čtvrtinu piksly navíc, oproti klasickému invertoru a taktéž nikdo moc nepředpokládá, že by člověk jinak v podstatě stacionární invertor využívaný na TIG s flaškou argonu a spol někdo oddrátovával a tahal posléze venku na prodlužkách.



Už aby byl oběd, nebo tu budu mlet do večera :)

Naposledy editováno 23.01.2018 11:50:53

hrnous> Hrnous, tywe ty seš ale spisovatel. Jdu se tím prokousávat taky.

Když už vaříme, co máte za kukly?
Zatmavovačku co jsem měl, mi zničil soused (půjčil jsem mu jí na vaření vleku ke traktoru a on mi jí přejel a teda i zaplatil jako za novou)
ale už jí nemají a tak šilhám po něčem obyčejným, bo kuklu co mám, tu starou papírovou s černým sklem nerad.
Chybí třetí ruka pro držení. ;)

Samostmívačky jsou pěkná věc, problém levných je v nedostatečně rychlé reakci na bliknutí - i když jakoby fungue, tmavne, ty vaříš,. tak potom můžou pálit oči. A kupovat k takové kukle i karton mléka na prolévání očí - nebrat :)
U TIGu je to o to horší, tam to dostává zabrat ještě xkrát tolik, takže obyčejnou samostmívačku za tisícovku s TIGem raděj ne. To už je jistější prehistorická klukla z války s klasickým tmavým sklem. Kukly se dají sehnat rozumné zhruba v ceně invertoru :) Ani bych se nebál koupit nějakou značkovou - ale použitou. V podstatě na tom není co zkazit a když funguje, tak obecně funguje na 100%

Naposledy editováno 23.01.2018 11:40:12

http://www.auto.cz/j...331-motocyklu-112842

Já s tigem vařím levnou samostmívačkou a první, co sem se musel naučit je mrknout při sepnutí spínače. Jinak to opravdu dost dává zabrat. A oproti elektrodě se oblíct včetně krku i kvůli třeba 3cm housence. Opaluje to jaxviňa. Asi i proto, že k tomu potřebuju jít blíž.

Naposledy editováno 23.01.2018 11:57:28

Kafiho přednáška 24.1.2018 v Praze www.mlp.cz/cz/akce/e21690-jawa-jizni-amerikou/

Verdom - Jéžišek mi nadělil novou stmívačku, jmenuje se to nějak jako Geist nebo co, už si nevzpomenu, snad něco italskýho nebo německýho??? , našel jsem to pod stromečkem tak jsem po tom moc nepátral a šel ji hned druhý den vyzkoušet. Spokojenost. Vařil jsem celej den a nenablikal jsem si ( se starou stmívačkou jsem po hodině práce měl oči jak angorák - měla už v kélu baterku a ta nebyla vyměnitelná). Ta nová má vyměnitelný baterky, tak doufám že bude fungovat už na věky. Stará stmívačka Omicron vydržela asi deset let. No a když dělám venku na slunku tak mám starou kuklu s jedenáctkou sklem a nezlobím se s nějakým stmíváním. Ta stojí pár korun a venku s ní vidím i sem tam kde mám elektrodu ještě než začnu vařit - teda když svítí Oskar. Na vaření vevnitř v dílně si ale beru raději stmívačku. Vidím aspoň něco než začnu vařit a když v jedný ruce mám kleště s elektrodou a v druhý kus materiálu tak si to prostě přiložím jak potřebuju a vařím. Což se starým sklem moc nešlo, jak jsem hnul hlavou aby kukla spadla dolů do polohy "vařit" většinou jsem si jednou nebo druhou rukou hnul a pak škrtáním zjišťoval kde co mám. Ale byl jsem rád za tu kuklu starého typu, když mi stmívačka už blbla a potřeboval jsem dělat větší sváry. Lucka mi neřekla kolik si jéžišek řekl za tu stmívačku ale co jsem tak náhodně koukal tak asi kolem 1 800 korun.

Bimbam> Kdyby ses někdy nudil, tak můžeš rozbrousit opatrně to místo, kde je zalitá baterka a vyvézt si kablíky. že bys ji měl jako rezervní.

Elevator - to je tak pro pražáky - ve všední den a od půl pátý do šesti. Pro nás vidláky nestíhací. Leda bych si musel vzít dovolenou....a tu mi zase ze dne na den tak jednoduše nedaj

Petr - já a jemná mechanika natož elektrika - to moc nejde dohromady. já měl hrůzu jenom z přetahání kompletní elektriky na konopnici z rámu na rám On už mi to radil Pech. jak si tu starou stmívačku opravit - ale to je pro mě jak kdyby někdo chtěl abych místo latinkou psal čínsky.

To opalování je znát i u klasickejch elektrod - bylo třeba vyvařit srdcovku na dvou nebo třech výhybkách, léto, docela vedro, tak se na plaťák s třífázovou dýzlcentrálou z vejtřasky ještě naložila třímetráková svářečka z depa, nějaký kabely, balíky čtyřek nebo pětek elektrod, karboflexy a velká flexa benzínová na kolejnice, kukla, brejle, rukavice, vlezl jsem na mašinu a už jsme drandili. Po příjezdu na místo jsme zjistili že si svářečský rukavice na poslední chvilku před odjezdem někdo asi půjčil. Vařil jsem to v pracovních koženkohadrákách a měl jsem druhej den ruce opálený jak bych se opaloval pod cedníkem

Naposledy editováno 23.01.2018 12:47:13

Bimbam> tohle právě není o elektrice ale jemné chirurgii. Já jsem s "dremelkou" celkem kámoš, s mikropájkou jen když to musí bejt a není to něco za desetitisíce ale jak vidíš, člověk se učí celej život a já se znovuučím základy elektrikaření, spíš teda jen pro svůj pocit, že mě to baví, chci to mít v pořádku a nedávat špatnej příklad případně ostatním.

Neboj se toho. V nejhorším ti bude dál k ničemu jako teď.

Bimbam> No kukel je mraky .
Já měl tenkrát nějakou obyčejnou Lidlovku s cenou něco málo přes litr. Byla celkem v pohodě.
Na to příležitostný sváření mi vyhovovala.
Koukám, že je dělají pořád . Dokonce i za míň. ;)
Stejnak musím koupit drát do COčka, tak se stavím u nás ve svarcentru a optám se i tam.

Verdom - ne že bych nevěřil Lidlu, některý věci od nich mám a fungujou (nabíječka, velká vrtačka-kladivo, akuvrtačka) přece jen ale ve svarcentru myslím budou mít větší výběr.

Když jsem byl ještě zapojenej do pracovního procesu tak to byla stmívačka, teď používám obyč papírovku. Horší že tady v okolí nikde nemůžu sehnat dvojky elektrody.

K lektrodám - doporučuju vyzkoušet Bohler Fox, nebo ještě líp Lincoln Supra a uvidíte, že i "naše národní" Etalóny od Esabu se můžou zahrabat