Jako malej špunt jsem předvánoční čas ve městě milovala. S bráchou jsme běhali od výlohy k výloze a hledali tu největší baňku v ulici. A že některé byly opravdu obrovské. Vždycky jsem si moc přála jednu takovou veeelikou mít doma na stromečku . Nebo jsme se přeli, která baňka je nejkrásněji pomalovaná.
Jediná výloha nebyla bez baněk.... Byla to nádhera a vydržela jsem stát a koukat na jednu výlohu až to mámě milý nebylo.
Dneska se kolem výlohy natáhne blikající řetěz nebo se nedej bože cikcak natáhne do tvaru stromečku.
Nelíbí se mi to *no*
Vám ano?