no co k tomu jako rodič skoro 18letýho kluka říct... V 16 si po DOHODĚ řidičák udělal a na svou první moto si vydělal. Proto si ji taky váží víc, než kdyby jsme mu ji koupili! Mám o něj taky strach, ikdyž jsem sama motorkář, možná právě proto Ale věřím mu že nedělá koniny, páč jinak by i ve svým věku dostal na prdel! Teď si dělá větší papíry a má v plánu koupit silnější moto... Beru to tak, že se zaučil na menším stroji a teď bude mít víc zkušeností...

....jak jsem tu psal, ja jsem ten co syna dotahl k motorkam, ten co ho na tu moznost upozornil. Vštěpoval jsem mu do palice to aby se nenechal hecovat,aby jel tak jako kdyz jede sam, zakladni zasady dat vedet kdy, kudy a kam vcetne doby odjezdu a prijezdu...no ale clovek muze byt vychovany jak chce, kdyz pak potka vola, tragedie je tu. Bohuzel s timhle vedomim z praxe se o nej dnes bojim mozna vic nez ti neznali a sam jsem pochopil, že obavy o "dite" budu mit at mu bude 16 nebo 40.

....popravdě kdo z nás ty zmíněné zásady je schopen 100% dodrzet

Naposledy editováno 01.04.2011 12:12:52

Daniel_cz> jak si ale mohl udělat v 15 ridičák bez souhlasu zakonného zástupce jen se ptam bo mě to tata musel podepsat tu přihlášku.

Člověče, buď rád, že nemáš moje rodiče Ještě v šestnácti letech jsem lítal na kole a když kolem mě projela nějaká mašina, tak mi srdce tlouklo jak o život.. Doma v tý době byly motorky ouplně tabu Až po dvacátym roku mýho života přišel konečně zlom v podobě nadupanýho fichtla, kterýho jsem musel prohánět leda tak po polích páč nebyly papíry.. Teď je mi třicet a doma je strach pořád. Nějakou tu motku už jsem vosedlal a nějaký ty zkušenosti pobral

Proto, kdo si počká, ten se dočká

Já začínal na motorce jezdit od šesti let. Letos bylo mýmu synátorovi sedm a má zájem, takže mu koupim minibajka a doufám, že začne jezdit se mnou. Doufám, že se mi podaří ho ukočírovat tak, aby v patnácti byl schopnej jezdit sám a bezpečně....i když dneska je nebezpečný i stát na chodníku..... blbá doba....

Naposledy editováno 01.04.2011 23:25:11

Jooo tak to znám jěště ted to do mě hustěj
Já si naštěstí držel prachy u sebe a neutrácel+brigády a vše si vyřizuju sám,rodiče jsem dokázal prřemluvit jenom aby mi jí odvezli(odtáhli).
Dle mýho jestli na to máš neni co řešit-jen pozor na začátky a nikam se nežen mam už skušenost a neni príjemná!

Suzuveverka píše: Jo, to ozvani se z cile cesty je vcelku zasadni vec, kterou si ale bohuzel spousta lidi (zejmena muzu) neuvedomuje. Naopak slycham porad reci typu "Ty mi neveris ze dojedu v poradku? To je snad jasny, ne...." Takze panove (a damy), ono vas neubude, kdyz tu smsku poslete a druhou stranu to potesi

Ja argumentuju, kdyby se mi neco stalo, atk se ozvu, ale nejak to nefunguje ze prej sem blbej

Creck píše: Jak se premlouvaji rodice ti neporadim. Me dodneska kazdou navstevu 73 lety otec poradne zjebe, ze jsem zamrzly pubos a at se na to uz vyseru a prodam to. Tudiz se mi to nejak za tech 25 let co jezdim nepovedlo

edit : samozrejme muj sestnactilety syn ma masinu zakazanou, na nic takoveho mi nesedne

To abys mu to nemusel pucovat ze jo

Hele nevim jak tvoji rodice. Me to mamka taky nechtela dovolit. Ne ze by rekla neee ale kroutila se. Jeji mamka jednou spadla na stadionu a osklive se popalila o vejfuk, jejiho pritele tata taky zemrel da se rict na nasledky z motorky (v zime na nakym indianu od Brna az na vychodni slovensko a pak zapal plic a ende) ale na druhou stranu babicka s dedou byli na svatební ceste na peraku v jugoslavii. Jednou jsem k ni proste prisel jestli by mi dala moje tezce nasporeny penize ktery jsem si daval k ni abych je neproflakal za sladkosti a jeste si od ni trochu pujcil, kdyz se ptala na co? to je prekvapko . Pak jsem prijel pred barak na fichtliku. Rekla "jeee na takovym jezdil muj strejcek". to mi bylo 12. Pak kdyz byla moto, ridicak byl ok. Pak na A1 nejdriv rikala ne 50ccm staci, i na tom se zabijes a tak jsem ji rikal: Hele, motorky mam rad. Kdyz mi zakazes A1, ok, ja pockam. Ale v 18 si udelam ridicak a kdo by si s A25 kupoval 125? Koupim neco silnyho. Ale to je jiny nez fichtl, ale 125 k tomu ma bliz. Kdybych ted jezdil 2 roky na 125, budu mit vic zkusenosti." a dovolila a jeste mi na to dala pul penez na narozky a druhou pulku na vanoce byl to darek co pod stromeckem nevypadal nic moc ale myslim ze to stalo za to

Rekni mamce ze bez zkusenosti se proste zabijes na silnejsi, a ty doma nenaberes. Snad pochopi. Drzim vsechny palce

S našima problém nebyl - první fichtl ve dvanácti, první auto (traboš)v šestnácti (ještě teď si pamatuju jak mě jednou tatík roztlačoval, já pak odjel ke kámošovi asi 5 km a když jsem se vrátil na mě běžel s opaskem se slovy "já jsem až teď uvědomil že ty vlastně nemáš ty hajzle papíry" ) Je fakt, že tenkrát nebyl ani poloviční provoz jako je dneska...
U velké mašiny jsem je postavil před hotovou věc - ale bylo mi už dvacet...

-vodník- píše: S našima problém nebyl - první fichtl ve dvanácti, první auto (traboš)v šestnácti (ještě teď si pamatuju jak mě jednou tatík roztlačoval, já pak odjel ke kámošovi asi 5 km a když jsem se vrátil na mě běžel s opaskem se slovy "já jsem až teď uvědomil že ty vlastně nemáš ty hajzle papíry" ) Je fakt, že tenkrát nebyl ani poloviční provoz jako je dneska...
U velké mašiny jsem je postavil před hotovou věc - ale bylo mi už dvacet...

Luxusni reakce tatuldy

no to já jsem si vydělal na simsona (před tím jsem jezdil s klukama na fichtlu), rodiče zaplatily papíry a když jsem si simáče dotáhnul domu, tak mi ho táta poamlu chtěl vzít, že na něm bude jezdit do práce. Tak jsem mu opatrně vysvětlil, že má smůlu Potom jsem postupně kupoval silnější moto ČZ CAGIVA 180 atd. no a teď mám hambatou motku a maxiskútra

Suzuveverka píše: Jo, to ozvani se z cile cesty je vcelku zasadni vec, kterou si ale bohuzel spousta lidi (zejmena muzu) neuvedomuje. Naopak slycham porad reci typu "Ty mi neveris ze dojedu v poradku? To je snad jasny, ne...." Takze panove (a damy), ono vas neubude, kdyz tu smsku poslete a druhou stranu to potesi

Já zas tohle smskování rád nemám. ženu jsem přesvědčil, že se prostě ozývat nebudu, ať s tím nepočítá, a myslím že máme klid oba. Moje argumenty:
1. Statistika říká, že mám šanci 1:xtisíc, že se mi něco stane, takže se dá spíš čekat že nestane.
2. Může se mi vybít baterka nebo můžu zapomenout, protistranu, která očekává SMS, tim akorát znervozním.
3. Proč je pro ženský tak nutné dozvědět se o případné nehodě co nejdříve? Ta informace se k vám stejně dostane, bud bych zavolal z nemocnice, nebo jen ze servisu, nebo nedejbože zavolá někdo jinej. Proč se chcete stresovat už od té minuty, co nedorazila očekávaná SMSka?

rraol> Snažím se na to dívat z pohledu mámy, jejíž syn právě čerstvě osedlal motorku. Mám mladšího bráchu, ve svým pubertálním věku prostě jezdí tak jak jezdí a je celkem pochopitelný, že chceme, aby se aspoň někomu ozval, že dojel vpořádku, zvlášť když často jezdí sám.
U přítele, kterýho znám a vím jak jezdí, nečekám že by se něco stalo a když nenapíše, beru to tak, že zapoměl. Nebo taky žádné zprávy - dobré zprávy

Tak na toto téma bych mohl napsat knihu. Možná by byla i na více dílů :D Samozřejmě všichni rodiče se bojí o své děti a pokud jde o motorky představují si ty nejhorší možné scénáře. Mně se v 15 letech přemlouvání nepodařilo a navíc jsem neměl ani finanční prostředky na motorku. Situace se opakovala v etapách několik let. Až v 19 letech jsem rodiče postavil před hotovou věc, protože jsem měl dostatek financí. Řekl jsem, že to pujde buď s jejich podporou nebo bez jejich podpory, ale že to stejně pujde. Naštětí rodiče to pochopili a nakonec to byli oni, kteří mi pomohli všechno zajistit a přivézt motorku domů. Bojí se o mně pořád a musím informovat kam jedu, kdy jedu a kdy přijedu, ale to je naprosto v pořádku. Doufám, že se ti přemlouvání taky podaří. Sám vím, jak mě štvalo, že jsem neměl žádnou podporu.

Měl sem uplně stejný problém.A zpracoval sem je tak,že sem byl docela hodnej.No a věděl sem,že táta má pro motorky taky slabost,ale nikdy žádnou neměl,protože jeho rodiče mu to nedovolili.Pak sem se jim narodil já tak si nic nekupoval,že by se zabil a já bych zůstal bez táty.No ale poslední dobou,když se blížilo 16 let a já byl přihlášen do autoškoly i když mamka byla zásadně proti tak táta nějak začal polevovat..Ukecal sem na skůtra.Po delší době na něco jako simson.No a zejtra jedem koupit 125cu.Chce to ukecávat.Myslím,že tátu taky zpracuješ.Nejtěžší ej to vždy s mamkou :D.Ale na ní se s tátou musíte domluvit a prostě jí neposlechnout :D.Jako to je u nás doma :D..Jinak přeju ať se ti to povede!!!

z toho si nic nedělej mě je 23. a když řeknu ze pojedu na okruh , tak mě to taky zakažou!!

Naposledy editováno 02.04.2011 20:26:36

Suzuveverka> Tohle se mi děje ze strany mamky pořád .. dneska mi volala 10x jenom co sem projížděl Zlínem .. při první benzínce za zlínem sem zastavil zavolal a ona na mě vybafne, že bude spát na chatě a že doufá, že už mám motorku zakotvenou v garáži .. Je to sice nečestné, ale co bych pro její klid neudělal .. pro ní už schovaná byla ..

lukaR1> Kámošovi je 21 .. a doteď papíry nemá .. dělá doma "taťku" svojí malé sestře a mamka mu nekompromisně řekla, že dokud jí neukáže prachy na svůj pohřeb tak, že žádný řidičák nebude a pokud si ho udělá tak s ním natvrdo skončí

Až budeš mít syna,tak to pochopíš,teď je to těžko vysvětlovat

Šel bych na to tvrdě - Buď mi tu motku a řidičák povolíte, nebo ty prachy co na to mám profetuju. Nekompromisně.

Jejich reakci ne, ale odpověď bych si troufnul tipnout už teď.

Šlus.

Vyser se na řidičák a kup si krosku Vaši se nemusí tolik bát a ještě ušetříš kupu peněz

M-P9> Vydírání je nejnížší a nejubožejší forma vyjednávání

rraol> ano jistě je, ale proč si můžu od 16ti legálně udělat papíry a koupit moto, když potřebuju souhlas rodičů? Poslouchat donekonečna poučky a řeči o strachu- byť pochopitelné- a vědět,že to nepovede ke zdárnému konci, dojít až tak daleko, že musím pro radu taktiky na fórum. Předpokládám, že sloupec proseb a rozumných argumentů je vyčerpán, tedy je třeba přitvrdit, nebo to vzdát. A troufnu si tvrdit, že tazatel nestojí o radu tipu -vzdej to a počkej si na 18 let.
Tak to vidím a chápu že se mnou třeba nikdo souhlasit nebude.
Mimochodem, mám syna,je mu 16 a řešil jsem to loni taky, umím pochopit pocity rodičů,

Edit: stojí možná zvážit, o co je můj postoj horší než rady tipu: Postav je před hotovou věc!
Udělej si papíry, kup motku a oni to pak už nějak skousnou, protože jim nic jinýho nezbyde atd..

Naposledy editováno 02.04.2011 22:09:43

M-P9> Mám taky syna, je mu 5. Ale vyhrožováním že začeš fetovat zraňuješ, útočíš na to co je v jejich životě nejcenější. Přečti si můj příspěvek výš, taky mu radim ať to nevzdává a radím tvrdší formy vyjednávání. Ale ubližovat někomu blízkému formou sebepoškození je fakt už moc. Klidně ať ještě přitvrdí, ale pouze v argumentaci - ať se klidně hádá a řve že mu bráněj víc, než jaké meze klade zákon, ať řekne že na to nemaj právo stavět svoji výchovu nad zákon, ale prostě nesnášim NIC, co by se podobalo větě "NEBO SI NĚCO UDĚLÁM".

Naposledy editováno 02.04.2011 22:29:17

rraol> nemyslel jsem to ve smyslu "NEBO SI NĚCO UDĚLÁM", možná to tak může vyznívat, ale není to psáno v tomto smyslu, za "...profetuju..." si můžu dosadit prochlastám, prožeru se zmrzlinou, probendím na party, v bordelu nebo co já vím, ale argumentace musí mít dostatečnou, možná spíše definitivní váhu, aby drazí rodičové zjistili, jak moc mi záleží na tom co chci a jak moc mě ničí jejich neústupnost, pokoušet se přitvrdit postupně je pouze připraví na další tvrdší kroky a později už nebude existovat žádný argument pro jejich nalomení. Pokud by mi můj syn argumentoval popíráním svých práv,nad meze zákona, nepřijal bych to jako argument dostatečného důvodu, a dal by mi prostor pro to, abych se mu cinicky vysmál a poslal ho si postěžovat někam. V každém případě záleží na možnostech komunikace. Jakákoli forma nátlaku je pouze nedostatek argumentů, ale pokud už byly vyčerpány a jiná možnóst není, je nutné použít mírně neférovou taktiku.
Asi tak.

M-P9 píše: rraol> nemyslel jsem to ve smyslu "NEBO SI NĚCO UDĚLÁM", možná to tak může vyznívat, ale není to psáno v tomto smyslu, za "...profetuju..." si můžu dosadit prochlastám, prožeru se zmrzlinou, probendím na party, v bordelu nebo co já vím, ale argumentace musí mít dostatečnou, možná spíše definitivní váhu, aby drazí rodičové zjistili, jak moc mi záleží na tom co chci a jak moc mě ničí jejich neústupnost, pokoušet se přitvrdit postupně je pouze připraví na další tvrdší kroky a později už nebude existovat žádný argument pro jejich nalomení. Pokud by mi můj syn argumentoval popíráním svých práv,nad meze zákona, nepřijal bych to jako argument dostatečného důvodu, a dal by mi prostor pro to, abych se mu cinicky vysmál a poslal ho si postěžovat někam. V každém případě záleží na možnostech komunikace. Jakákoli forma nátlaku je pouze nedostatek argumentů, ale pokud už byly vyčerpány a jiná možnóst není, je nutné použít mírně neférovou taktiku.
Asi tak.

Tak tyhle hlody bych akceptoval u člověka nezralého, jelikož jsi stejně starý jako já...nechápu.

je tu tady samej starej dědek

FischX3> to neva.
Jsem nevyzrálý a lidi mě nechápou.

Hehe, tak u mna to bolo celkom zaujimave. Bol som proti motorkam,ani papiere som nemal. Mal som ale moznost skusit...po troch ci styroch zvezeniach som vedel, ze to je laska a ze motorku musim mat. Aj ked mam vek aky mam, ale potreboval som poziciat nejake prachy, tak som zacal nasich systematicky nahlodavat, spracovavat, vyjednavat. Niekolko mesiacov mi to trvalo, kym som ich prehovoril na to, aby mi pozicali peniazky (ktore samozrejme poctivo splacam). Taktika asi taka, vzdy, ked som bol doma som s nimi kecal o motorkach, naschval nahadzoval tu temu, stale dookola s tym, ze proste je to uz zavislost, ze sa to uz neda zmenit, co ako sa budu snazit..a takto, postupne, par krat sme s tatkom posedeli dlhsie, co to tekuteho okostovali som nakoniec spracoval, kupil SVinku a jazdil.
A co sa nestalo?? Tatko si povedal, ze vyzera to dobre, ale ze jemu sa pacia copre. Tu vznikol dalsi problem. Presvedcit mamku. Ked som pocul ako :D :D Tatko pouzival tie iste argumenty a figle ako ja na neho :D Nakoniec sa mu to podarilo, zlomil aj mamku, spravili si obaja papiere, kupil coprika a vlani uz boli aj na korzike na dovci :).
Jedine, co moju mamku sere, ze ked si skusila moju motorku, tak uz chce taku, nie copra :D Tatko ma o starost viac :DD

Cize moja rada, stale o tom rozpravaj, navnaduj, nech vidia a citia, ze aky mas k tomu vztah. Nesnaz sa ich presvedcit za tyzden, daj si nacas a bud trpezlivy. A rob vsetko preto, aby videli, ze to myslis vazne. Aj veci, co neznasas robit (ako aj sa uz pisalo, riady, vysavat a neviem co este). Ono to postupne pojde.
A este jedna dolezita vec, DOKAZUJ im ze si zodpovedny, a ze Ti mozu doverovat.
Vela zdaru