Komentáře
Nalezeno 2 záznamů
| 2.4.2011 | Článek | No musím říct, že ani lepicí knoty nevydrží vše. Je to opravdu jen nouzovka do rychlosti 140 km/h. Při koupi motorky (Yamaha FJR)jsem si nevšimnul zalepené zadní pneu těmito opravnými knoty a ani prodejce mi tento fakt nesdělil. Cesta domů touto motorkou byla v pohodě (nějakých 150 km). Záhy doma asi po týdnu jsem si této opravy všiml, ale jezdil jsem s tím dál, s vědomím, že když to vydrželo do ted, musí i dál. Ale ouha. Při dálničním testování, kdy jsem si chtěl zkusit kolik to vlastně jede, mi při asi 230 km/h špuntík vyletěl. V první chvíli jsem nevěděl co se děje, motorka strašně ztěžkla, nešlo s ní vůbec řídit a od spodu jsem slyšel a cítil strašné vrnění. Rychle jsem pustil plyn a opatrně dobrždoval a z posledních sil jsem motorku navedl z dálnice, ale už v odbočce se to s ní nedalo jet, a tak jsem zastavil, abych zjistil co se vlastně stalo. Čekal jsem, že závada bude vepředu, když s mašinou nešlo skoro vůbec řídit, ale překvapení bylo vzadu. Zadní guma zploštělá, ráfek pomalu na asfaltu, knot pryč a díra asi 4 mm. A co ted? Ještě že jsem byl pár km od baráku, tak jsem obvolával známé. Jeden dovezl sprej s nějakou bílou hmotou, která podle návodu měla utěsnit díru velkou i 6 mm. Ale bohužel, vše stříkalo zevnitř gumy ven. Pak se dovezl jeden servisman, co mi díru zalepil dalším knotem. Domů to vydrželo, koupil jsem novou gumu, ale když jsem jel do servisu na výměnu pneu, tak mi ten nový knot vyletěl opět, a to při malé rychlosti, tak do 90 km/h. Museli pro mě ze servisu dojet, zalepili to třetím knotem a já opatrně dojel konečně do servisu. Toť můj zážitek, hlavně jsem rád, že jsem tady. Na radu servismana, je lepší na lepených pneu nejezdit a raději koupit novou. Motorka není auto. |
| 8.3.2011 | Článek | Jsem motorkář z Olomouce, který na žádné výstavě tohoto ražení ještě nebyl, a tak jsem v sobotu brzy ráno vyrazil směr Praha. Jel jsem vlakem a dál se pohyboval metrem. Měl jsem v plánu pouze jednu výstavu, a tak mé kroky vedly do Letňan. Všude lidí jako smetí, u pokladen plno, ale stíhali ten nával, co se dral dovnitř vcelku dobře. Uvnitř výstaviště taky dobře narváno, a než jsem se nadál, tak jsem proplul s tím davem až na konec výstavy. Časově tak za zhruba max. dvě hodinky. Zážitek žádnej, dojem normál a co se zbytkem času? Tak se pokračovalo metrem do Holešovic. Musím dát za pravdu, že okolí tohoto výstaviště bylo rušnější a horší než to první, ale řekl bych, že v návštěvnosti určitě míň lidí. No ale výstava byla zajímavější a bylo více na co koukat. Také jsem tam strávil mnohem víc času, než to co na první výstavě. U mě vyhrály Holešovice, toť můj názor. |