Třetí trialový mistrák – potřetí pršelo…
Text: Petr Hájek | Foto: Petr Hájek | Zveřejněno: 26.6.2019 | Zobrazeno: 5 256x
Zatímco většinu jara jsme prožívali horké až tropické dny, jakmile se jede mistrovství republiky v trialu, někdo zařídí klasické anglické počasí. Pršelo (a sněžilo) v dubnu v Březové, poprchávalo v květnu v Tanvaldu a pršelo i nyní v Bochově. Takže zřejmě bude pršet ještě 20. července v Kyselce, posledního srpna v Nihošovicích a 5. října v Kramolíně.
Kapitoly článku
Není neděle jako sobota
Přesto, anebo možná právě proto, byly soutěže v Bochově těžké, ale moc pěkné. V sobotu i v neděli. I když v neděli byla tradičně slabší účast. Někteří jezdci jsou totiž po sobotě už tak vy
erpaní, že jim na neděli nezbývají síly a raději doma relaxují. V Bochově se však pár jezdců i lehce zranilo, bohužel to byli i jezdci elitní kategorie Dalibor Šulc, Marek a Dominik Wünschové a v neděli k nim přibyl i Matěj Mrázek. Naštěstí žádné zlomeniny, ale i pouhý naražený kloub vám znemožní ovládat motorku, a v trialu potřebujete mít v pořádku nohy i všechny prsty na rukou, které milimetrově citlivě ovládají spojku, plyn i brzdy. A řídítky taky musíte občas pořádně trhnout.
Mám ve svém archivu fotku z roku 1979, kdy jsem tady taky startoval. Stejně jako letos byl tehdy start a cíl na náměstí, před Jednotou. A zdá se, že tehdy bylo na náměstí víc diváků než letos, a to nefungoval internet ani tzv. sociální sítě. Dnes sítě máme, ale diváky do nich nelovíme…
Start a dvě sekce na náměstí
Pořadatelé připravili hned na náměstí dvě sekce, jedničku a desítku. Byly to typické indoorové sekce ze silných kmenů stromů, pneumatik a betonových prvků, jedna se jela hned po startu a desítka byla poslední. Protože je standardem 30 sekcí na soutěž, jela se tři kola. Když se jezdci za
ali sjíždět ke startu, stále drobně pršelo a kmeny stromů zbavené kůry byly řádně kluzké. Aby nebyla hned první „šlapačka“ nesjízdná, vytáhl sám předseda komise trialu Autoklubu Pavel Karkoš motorovou pilu a vyřezal do kmenů drážky, aby se pneumatiky motocyklů mohly aspoň něčeho chytnout.
Jako první startují v 11:00 žáci, kteří jezdí na strojích o objemu 50 nebo 80 kubíků a asistenta jim dělají většinou tatínkové (někdy i dědečkové), někteří přitom zároveň jedou v kategorii hobby nebo v neděli Klasik. Asistence je to často fyzická – vytáhnout mladému závodníkovi motorku z potoka, sundat motorku z ležícího závodníka apod. Potom to graduje, jezdci startují v minutových intervalech a po více než hodině, konkrétně tedy po poledni, se dostanou na start ti nejzdatnější, elita trialového národa se žlutými číselnými tabulkami. Všichni mají na soutěž časový limit šest hodin.
Martinům do toho nikdo nemluví
A mezi elitou jde o to hlavní, o titul mezinárodního mistra České republiky. Od začátku sezony svádějí bitvu o titul dva Martinové, čerstvě i oba inženýři: Křoustek a Matějíček. Vzato obecně sportovně je Martin Křoustek veteránem, ale v trialu jsou čtyřicátníci stále na vrcholu pyramidy a tady to není jinak. Martin Matějíček je skoro o generaci mladší, ale zkušeností už má také nasbíráno habaděj a rozvaha mu nechybí. Za touto dvojicí zatím zeje propast, na konci soutěže je to propast bodová.
V sobotu se zdálo, že mokré úseky lépe vyhovují přeci jen zkušenějšímu Křoustkovi, který vedl po prvním kole o dva trestné body, po dalších deseti sekcích dokonce o osm a vypadalo to, že naváže na své vítězství z nedělní soutěže v Tanvaldu. Jenomže Matějíček se v posledním kole poučil z předchozích chyb, zajel osm sekcí bez šlápnutí a soutěž se 48 body vyhrál. O tři body zůstal Křoustek druhý. Na bednu se s nimi vešel Marek Wünsch, který ovšem nashromáždil už 145 bodů. I proto, že se na jedné sekci ve třetím kole zranil, soutěž sice dokončil, ale na nedělní start to nebylo.
A to je vlastně vše, v té úplně nejvyšší kategorii (žlutá tabulka s černým pruhem) už nikdo další nejel. Ze žlutých bez pruhu byl nejlepší Dalibor Šulc, přestože se rovněž během třetího kola na páté sekci zranil a zbytek bral za plné body. O jediný bod za ním skončil Matěj Mrázek a o dalších osm David Fabián. To je také trojice našich nejperspektivnějších mladých jezdců. Nechali za sebou zkušeného Dominika Wünsche, který rovněž dojel s lehčím zraněním a na neděli rezignoval.
Nedělní repete
Také neděle byla soubojem Matějíček versus Křoustek a i v neděli byl úspěšnější Matějíček. Jeho výkon gradoval opět třetím kolem, které projel s jediným šlápnutím, a porazil Křoustka o 12 bodů. Protože v neděli nejeli Wünschové ani Šulc a Mrázek po zranění odstoupil, vyšvihl se na stupně vítězů David Fabián na stopětadvacítce. Loni se o titulu rozhodovalo až na úplně poslední soutěži, možná tomu tak bude i letos.
Zelení a červení a oranžový expres
Žluté číselné tabulky, to je třída A, zelení jsou třída B a červené tabulky znamenají třídu C. Mezi béčkaři si po oba dva dny nejlépe vedl svěřenec známého polského trialisty Roberta Blachuta Milosz Zyznowski, nejlepší z našich byl pokaždé veterán Pavel Kohout, v sobotu třetí za Němcem Böttcherem, v neděli druhý před Filipem Kloučkem. To Pavel Klouček na svém krásném vzduchem chlazeném Fanticu si v sobotu zopakoval svá vítězství z Březové a Tanvaldu mezi céčkaři, v neděli ale už nejel. Vyhrál Filip Heřman.
Jeden jezdec mezi červenými budil mimořádnou pozornost. Ani ne tak proto, že ještě před pár lety patřil k české trialové elitě, ale svým strojem, který sem tak nějak vůbec nepatřil. Je pravda, že se v 60. letech jezdily šlapačky na soutěžních (dnes enduro) motocyklech, ale dnes? Roman Körber se totiž nejen přihlásil na soutěž s endurovou třístovkou KTM, na které ponechal vše původní včetně drapáků, ale úspěšně absolvoval celou soutěž v rovněž neobvyklé motokrosové přilbě. Co dokázal Roman dělat v sekcích s vysokým endurem a tvrdými pneumatikami, bylo obdivuhodné. Ještě obdivuhodnější pak byl výsledek: dvě sekce projeté bez šlápnutí, jen 16 bodů ve třetím kole a celkově 68 trestných. A neoficiální titul Frajer dne.
Hobíci, žáci a klasici
Mezi jezdci pro radost, tedy hobíky, se poprvé prosadil mladíček Jan Panenka z třetí generace šlapačkářů, který na předchozích soutěžích zaznamenal jen dvě desátá, jedno osmé a jedno šesté místo. Hezký progres! Příští rok jistě poskočí do prestižnější třídy C. Ale v této třídě také startuje řada seniorů, z nichž někteří jezdili už v 70. letech, jako třeba Stanislav Vyskočil, v sobotu na bedně (pojezdil i Jirku Kněžourka).
Mezi nejmenší drobotou se o vítězství podělili Albín Prokop s Tadeášem Mikundou, což znamená, že Mikunda byl letos poprvé poražen. Třetí místa vybojovali Richard Kůta a Eduard Hovjacký. Prokop senior (SWM) se dostal na bednu mezi klasiky, na něž je radost pohledět (myslím motocykly) na trati i v parkovišti. Nejlepším klasikem byl ovšem Martin Kuchař se čtyřdobou Hondičkou před Němcem Breitfeldem na pohledném Fanticu.
Příští soutěže jsou 20. a 21. července v Kyselce, tedy opět na Karlovarsku, v kraji trialu zaslíbeném.
Foto: Trialový potěr Beta Team
Výsledky
Sobota: 1. Matějíček (GasGas) 48, 2. Křoustek (TRS) 51, 3. Marek Wünsch (GasGas) 145
Neděle: 1. Matějíček 19, 2. Křoustek 31, 3. Fabián (Beta) 90
Sobota: 1. Zyznowski (PL, Beta) 22, 2. Böttcher (D, GasGas) 31, 3. Kohout (TRS) 39
Neděle: 1. Zyznowski 1, 2. Kohout 2, F. Klouček (TRS) 28
Sobota: 1. P. Klouček (Fantic) 25 (20x0), 2. F. Heřman (TRS) 25 (14x0), 3. Maček (Vertigo) 28
Neděle: 1. F. Heřman 9, 2. Maček 16, 3. Vandas (TRS) 17
Sobota: 1. Panenka (GasGas 80) 9, 2. V. Heřman (TRS) 11, 3. Vyskočil (GasGas) 13
Neděle: 1. Panenka 2 (lepší čas), 2. V. Heřman 2, 3. Gozma (GasGas) 9
Sobota: 1. Prokop 8, 2. Mikunda 21, 3. Kůta (všichni Beta 80) 28
Neděle: 1. Mikunda 4, 2. Prokop 11, 3. Hovjacký (GasGas 80) 37
Neděle: 1. Kuchař (Honda) 13, 2. Breitfeld (D, Fantic) 19, 3. Prokop (SWM) 22