Supermoto MS družstev Franciacorta SMON
Text: Motorkáři.cz | Zveřejněno: 1.10.2007 | Zobrazeno: 3 187x
Na druhý ročník MS družstev národů na italském okruhu Franciacorta dorazilo 23 týmů z celkem 20 zemí.
Z Itálie, Švýcarska a Anglie přijelo po dvou týmech, kdy druhý byl juniorský. Družstev mohlo být 24, kdyby jeden ze slovenských jezdců nevzdal závod ještě předtím než začal. Kousek od domova se mu porouchalo auto a tak už do Itálie vůbec nedorazil a v sobotu zkoušel štěstí u brněnské Olympie, ale i odsud odjel ještě před začátkem závodu. A tak Slováci ve dvou do bojů ani nenastoupili.
Náš tým v pátek bez větších problémů prošel administrativní a technickou přejímkou a po propršeném čtvrtku bylo celý den hezky s pozitivní prognózou na víkend.
Sobota
Bohužel z pátka na sobotu již celou noc pršelo a tak ráno Petr Vorlíček startující ve třídě S1 a jedoucí tak všechny rozjížďky jako první nasazoval mokré gumy. Během jeho seznamovacího tréninku se ovšem vyčasilo a trať začla usychat. A tak Jan Kvasnička, náš zástupce ve třídě S2, již nechal suché gumy a seznamovací trénink jel na nich. V průběhu dne nás čekali volné tréninky, měřené tréninky a nakonec nejdůležitější, kvalifikační závody. Co bylo rozhodně dobře připraveno byla off roadová část tratě. Zvolený materiál odolal několikadenním dešťům a nebýt podmáčeného podloží u vjezdu do terénu, tak by vše zůstalo jako na začátku závodění. Terén začínal malou roletou či spíše jen malým dvouskokem, pak následovala lavice, malý odskok a lavice se zvýšením, či dvojskok, jak kdo chce, před výjezdem z terénu pak následovala poslední lavice. Jediné problematické místo bylo na začátku terénu, kde jak již bylo řečeno nepevné podloží způsobilo vyjetí drážky a v průběhu kvalifikací i kvalifikačních závodů zde bylo k vidění několik pádů a mezi nimi bohužel i náš Petr Vorlíček.
Jak volné tréninky tak i měřené byli zpestřeny o nefungující monitory v prostoru pro mechaniky a tak nastoupili staré dobré stopky a velká spolupráce mezi týmy, abychom se dopočítali kolikátý náš jezdec vůbec je. Následně jsme se dozvěděli, že se cestou z amerického Buds Creeku (MS MX družstev minulý víkend) zasekla na celnici jedna z beden s hardwarem a tak časomíra začla plně fungovat až při posledním kvalifikačním závodě. Dle očekávání nejlépe dopadl Vorlíček s 5. časem a ztrátou 2.039s na nejrychlejšího Thomase Chareyre. Jan Kvasnička zajel 9.čas a na Geralda Delepine ztrácel 2.401s, poslední měřený trénink pak byl třídy Open, kde hájí naše barvy Jiří Boček. Jeho čas byl 10.nejlepší a na Christiana Iddona mu chybělo 3.617s. Iddon však zajel i nejlepší čas ze všech a to 1:13.686 při průměrné rychlosti 89,89km/h. K okruhu je nutné říct, že je opravdu rychlý a na konci cílové rovinky mají kluci kolem 170km/h.
Vyvrcholením soboty byli kvalifikační závody. První jeli S1 a Petr Vorlíček startoval z druhé řady. Závod se jel na 16kol a i přesto že Petr v terénu upadl, stihnul se rychle zvednout a udržet si tak šestou pozici. Bylo až neuvěřitelné jaký odstup si během pár kol vytvořil Thomas Chareyre na Aprilii před Berndem Hiemerem na KTM. Závěrečný průlet cílem absolvoval Hiemer o 10.189s později než Chareyre. Jako druhý se postavil na start Jan Kvasnička a i jeho výkon nás všechny potěšil, do cíle dojel s přehledem na 8.místě a vzhledem k tomu, že se nejhorší výsledek z kvalifikací škrtá, nastalo trochu uklidnění, že bychom se měli kvalifikovat mezi přímo postupujících 15 týmů. Šestnáctý tým vzejde až v průběhu dopoledne z finále B, kde startují všichni jezdci ze zbylých 8 týmů. Jako poslední tento den tak nastoupil na start Jiří Boček, v průběhu warm up však měl defekt a tak nastaly krušné chvíle. Jirka zajel do boxů a díky bleskové akci otce Dalibora a dalších mechaniků a jezdců našeho týmu, vyměnili v průběhu druhého zahřívacího kola zadní kolo. Jirka však startoval z boxů a byl vypuštěn i o něco později, než měl a tak nejdříve musel stáhnout ztrátu na posledního a pak se ještě statečně probojovával až na závěrečnou 18.pozici. Za sebou tak nechal ještě 4jezdce. Pátým, který nedojel byl překvapivě VDB (van den Bosch), který upadl po tlačenici s Iddonem hned v prvním kole v nájezdu do terénu a udělal několik kotrmelců a odstoupil.
A tak nakonec součet 14bodů (6. a 8. místo) byl shodný s Rakušany, kteří ovšem měli lepší umístění a tak zabrali 8.místo v kvalifikacích týmů a my deváté. Nejméně bodů získali Italové (3), druzí Angličani (5) a třetí Němci (6). Naše deváté místo znamenalo o něco dřívější vstávání a také postavení na startu dnešních finálových jízd. Systém je totiž takový, že týmem určený jezdec startuje z místa, které určila kvalifikace (my 9.) a druhý startuje z místa o 16 pozic horšího (my 25.).
Neděle
K ránu začalo opět pršet a tak ranní společný warm up všech tříd absolvovali jezdci na mokré trati, které se vůbec nechce osychat. Sice již přestalo pršet, ale je hodně vlhko. Dopoledne se jede B-finále, ze kterého vzejde poslední tým do odpoledních finálových jízd. Samozřejmě se bude jednat o vítězný tým. Doufáma, že do odpoledne se vyčasí a pojede se už na suché trati.
První finálová jízda S1 + S2 byla v našem případě obsazena Petrem Vorlíčkem na 9. pozici a Janem Kvasničkou na startovní pozici č. 25. Po startu se Honza dostal až před Vorlíčka, ale v terénu ho pustil před sebou. V prvním kole tak oba naši jezdci prolítli cílovou rovinkou za sebou. Bohužel v druhém kole při průjezdu terénem před Honzou jedoucí jezdec zavadil o gumy ohraničující trať a ty spadly přímo před něj. Honza si motorku zašlápl a než se mu podařilo nastartovat propadl se až daleko za posledního jezdce. V následné stíhací jízdě se dokázal prokousat až na 24.místo. Petr Vorlíček dojel na pěkném 13.místě.
Druhou a pro Jana Kvasničku dnes poslední jízdou byla kombinace tříd S2 a Open. A tak S Honzou nastoupil a na 25. startovní pozici se postavil Jiří Boček. Jirkovi se povedlo po startu dostat na 14. pozici a až do 8. kola se střídavě držel na 14. až 15. místě. Poté se začal lehce propadata a dvě kola před koncem byl devatenáctý, nakonec se mu ještě podařilo si o jedno místo polepšit a skončil na 18.místě. Honza byl v prvním kole na 22.příčce a postupně se mu dařilo se propracovávat na lepší a lepší místa. Nakonec si po 16-ti kolech dojel pro 14.místo a tak po dvou finálových jízdách jsme průběžně sedmí. Těžko však říci jak vše dopadne, protože po poslední jízdě v kombinaci S1 a Open nás čeká škrtání nejhoršího výsledku a to zamíchá výrazně celým pořadím.
Bohudík pro nás poslední jízda už s naším postavením moc nezamíchala. Petr Vorlíček dojel na 13.místě a Jiří Boček na 25. A tak jsme si škrtli 25 bodů a skončili jsme na skvělém 8.místě. V tvrdé konkurenci světové špičky je to po loňském 2.místě na Mistrovství Evropy národů opravdu velmi dobrý výsledek. Mistry světa se stali Francouzi, následováni Italy a Angličany.
Náš tým v pátek bez větších problémů prošel administrativní a technickou přejímkou a po propršeném čtvrtku bylo celý den hezky s pozitivní prognózou na víkend.
Sobota
Bohužel z pátka na sobotu již celou noc pršelo a tak ráno Petr Vorlíček startující ve třídě S1 a jedoucí tak všechny rozjížďky jako první nasazoval mokré gumy. Během jeho seznamovacího tréninku se ovšem vyčasilo a trať začla usychat. A tak Jan Kvasnička, náš zástupce ve třídě S2, již nechal suché gumy a seznamovací trénink jel na nich. V průběhu dne nás čekali volné tréninky, měřené tréninky a nakonec nejdůležitější, kvalifikační závody. Co bylo rozhodně dobře připraveno byla off roadová část tratě. Zvolený materiál odolal několikadenním dešťům a nebýt podmáčeného podloží u vjezdu do terénu, tak by vše zůstalo jako na začátku závodění. Terén začínal malou roletou či spíše jen malým dvouskokem, pak následovala lavice, malý odskok a lavice se zvýšením, či dvojskok, jak kdo chce, před výjezdem z terénu pak následovala poslední lavice. Jediné problematické místo bylo na začátku terénu, kde jak již bylo řečeno nepevné podloží způsobilo vyjetí drážky a v průběhu kvalifikací i kvalifikačních závodů zde bylo k vidění několik pádů a mezi nimi bohužel i náš Petr Vorlíček.
Jak volné tréninky tak i měřené byli zpestřeny o nefungující monitory v prostoru pro mechaniky a tak nastoupili staré dobré stopky a velká spolupráce mezi týmy, abychom se dopočítali kolikátý náš jezdec vůbec je. Následně jsme se dozvěděli, že se cestou z amerického Buds Creeku (MS MX družstev minulý víkend) zasekla na celnici jedna z beden s hardwarem a tak časomíra začla plně fungovat až při posledním kvalifikačním závodě. Dle očekávání nejlépe dopadl Vorlíček s 5. časem a ztrátou 2.039s na nejrychlejšího Thomase Chareyre. Jan Kvasnička zajel 9.čas a na Geralda Delepine ztrácel 2.401s, poslední měřený trénink pak byl třídy Open, kde hájí naše barvy Jiří Boček. Jeho čas byl 10.nejlepší a na Christiana Iddona mu chybělo 3.617s. Iddon však zajel i nejlepší čas ze všech a to 1:13.686 při průměrné rychlosti 89,89km/h. K okruhu je nutné říct, že je opravdu rychlý a na konci cílové rovinky mají kluci kolem 170km/h.
Vyvrcholením soboty byli kvalifikační závody. První jeli S1 a Petr Vorlíček startoval z druhé řady. Závod se jel na 16kol a i přesto že Petr v terénu upadl, stihnul se rychle zvednout a udržet si tak šestou pozici. Bylo až neuvěřitelné jaký odstup si během pár kol vytvořil Thomas Chareyre na Aprilii před Berndem Hiemerem na KTM. Závěrečný průlet cílem absolvoval Hiemer o 10.189s později než Chareyre. Jako druhý se postavil na start Jan Kvasnička a i jeho výkon nás všechny potěšil, do cíle dojel s přehledem na 8.místě a vzhledem k tomu, že se nejhorší výsledek z kvalifikací škrtá, nastalo trochu uklidnění, že bychom se měli kvalifikovat mezi přímo postupujících 15 týmů. Šestnáctý tým vzejde až v průběhu dopoledne z finále B, kde startují všichni jezdci ze zbylých 8 týmů. Jako poslední tento den tak nastoupil na start Jiří Boček, v průběhu warm up však měl defekt a tak nastaly krušné chvíle. Jirka zajel do boxů a díky bleskové akci otce Dalibora a dalších mechaniků a jezdců našeho týmu, vyměnili v průběhu druhého zahřívacího kola zadní kolo. Jirka však startoval z boxů a byl vypuštěn i o něco později, než měl a tak nejdříve musel stáhnout ztrátu na posledního a pak se ještě statečně probojovával až na závěrečnou 18.pozici. Za sebou tak nechal ještě 4jezdce. Pátým, který nedojel byl překvapivě VDB (van den Bosch), který upadl po tlačenici s Iddonem hned v prvním kole v nájezdu do terénu a udělal několik kotrmelců a odstoupil.
A tak nakonec součet 14bodů (6. a 8. místo) byl shodný s Rakušany, kteří ovšem měli lepší umístění a tak zabrali 8.místo v kvalifikacích týmů a my deváté. Nejméně bodů získali Italové (3), druzí Angličani (5) a třetí Němci (6). Naše deváté místo znamenalo o něco dřívější vstávání a také postavení na startu dnešních finálových jízd. Systém je totiž takový, že týmem určený jezdec startuje z místa, které určila kvalifikace (my 9.) a druhý startuje z místa o 16 pozic horšího (my 25.).
Neděle
K ránu začalo opět pršet a tak ranní společný warm up všech tříd absolvovali jezdci na mokré trati, které se vůbec nechce osychat. Sice již přestalo pršet, ale je hodně vlhko. Dopoledne se jede B-finále, ze kterého vzejde poslední tým do odpoledních finálových jízd. Samozřejmě se bude jednat o vítězný tým. Doufáma, že do odpoledne se vyčasí a pojede se už na suché trati.
První finálová jízda S1 + S2 byla v našem případě obsazena Petrem Vorlíčkem na 9. pozici a Janem Kvasničkou na startovní pozici č. 25. Po startu se Honza dostal až před Vorlíčka, ale v terénu ho pustil před sebou. V prvním kole tak oba naši jezdci prolítli cílovou rovinkou za sebou. Bohužel v druhém kole při průjezdu terénem před Honzou jedoucí jezdec zavadil o gumy ohraničující trať a ty spadly přímo před něj. Honza si motorku zašlápl a než se mu podařilo nastartovat propadl se až daleko za posledního jezdce. V následné stíhací jízdě se dokázal prokousat až na 24.místo. Petr Vorlíček dojel na pěkném 13.místě.
Druhou a pro Jana Kvasničku dnes poslední jízdou byla kombinace tříd S2 a Open. A tak S Honzou nastoupil a na 25. startovní pozici se postavil Jiří Boček. Jirkovi se povedlo po startu dostat na 14. pozici a až do 8. kola se střídavě držel na 14. až 15. místě. Poté se začal lehce propadata a dvě kola před koncem byl devatenáctý, nakonec se mu ještě podařilo si o jedno místo polepšit a skončil na 18.místě. Honza byl v prvním kole na 22.příčce a postupně se mu dařilo se propracovávat na lepší a lepší místa. Nakonec si po 16-ti kolech dojel pro 14.místo a tak po dvou finálových jízdách jsme průběžně sedmí. Těžko však říci jak vše dopadne, protože po poslední jízdě v kombinaci S1 a Open nás čeká škrtání nejhoršího výsledku a to zamíchá výrazně celým pořadím.
Bohudík pro nás poslední jízda už s naším postavením moc nezamíchala. Petr Vorlíček dojel na 13.místě a Jiří Boček na 25. A tak jsme si škrtli 25 bodů a skončili jsme na skvělém 8.místě. V tvrdé konkurenci světové špičky je to po loňském 2.místě na Mistrovství Evropy národů opravdu velmi dobrý výsledek. Mistry světa se stali Francouzi, následováni Italy a Angličany.
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?