S Filipem Salačem o postupu do Red Bull Rookies Cupu

Výjimečnost pohárové soutěže Red Bull Rookies Cup spočívá především v přípravě mladých jezdců pro podmínky seriálu Grand Prix, nicméně je důležitá i v tom ohledu, že je součástí závodních víkendů mistrovství světa a mladí jezdci jsou na očích manažerům jednotlivých stájí. Pomineme-li fakt, že jsou závody vysílány v televizi po celém světě, je právě přímý kontakt s paddockem MotoGP pro uzavírání dohod o budoucí spolupráci pro většinu klíčový.

Tím, že Filip Salač díky svému talentu postoupil do Red Bull Rookies Cupu, udělal důležitý krok směrem k účasti v seriálu Grand Prix, kde by jednou moc rád závodil. V rozhovoru pro web Motorkari.cz jsme s Filipem hovořili o tom, jak to uplynulý týden na okruhu Guadix vypadalo.

Výběru talentovaných závodníku pro Red Bull Rookies Cup jste se zúčastnili podruhé. Loni to nevyšlo, takže s jakými plány jste do Granady odjížděli letos?
Filip Salač: „Ano, loni jsme se účastnili, ale bylo to tak trochu pod tlakem pořadatelů Moriwaki cupu. Byl jsem tehdy lídrem po celý tento šampionát, ale nakonec jsem po chybě při posledním závodě v Brně skončil celkově druhý a tímto umístěním jsem byl automaticky přihlášen. Bylo mi teprve dvanáct. Výběr probíhá na dvoutaktu a já na něm vůbec netrénoval, přesto jsme ale byli s mými výsledky spokojeni. Nicméně jsem rád, že jsme tam byli už loni, alespoň jsem tak díky tomu věděl, do čeho jdu.“

„Tento rok jsme si to už moc přáli, absolvoval jsem ve Španělsku alespoň dva tréninky na dvoutaktu a cítil se na něm dobře. Samozřejmě jsem si věřil, ale když jsme tam dorazili, byl jsem hodně nervozní.“

N jednom místě je najednou přes sto mladých a ambiciozních závodníků z celého světa. Jaká tam panuje atmosféra?
Filip Salač: „Atmosféra myslím, že byla dobrá. Tedy alespoň jsem to tak cítil. Potkal jsem tam spoustu kluků, které jsem dlouho neviděl. Měl jsem možnost prohodit pár slov i s Colinem Edwardsem, který tam měl svého svěřence a moc mě těšilo, když mi po každém tréninku ukázal palec nahoru.“ :-)

K dispozici byly stejné motorky, ty se nějak losují nebo, která vyjde, tak s ní se jede?
Filip Salač: „Ano, byly stejné.Před každým tréninkem jsme měli patnáct minut na převléknutí, dalších patnáct minut rozpravu s Peterem Cliffordem, který nám přiděloval náhodná čísla motocyklů, která byla na každém tréninku jiná.“

Jak samotný výběr jezdců vlastně probíhal? Víme jen, že byly dvě skupiny, z nich pak vybrali jezdce pro sobotní finále a výsledkem je devět závodníků s šancí startovat v jubilejním desátém ročníku.
Filip Salač: „Čtvrtek, tedy ten úplně první den, tak ten se týkal jen Španělů a Italů, protože jich bylo hrozně moc a z těchto postoupilo jen šestnáct do sobotního finále. V Pátek pak začaly tréninky pro zbytek světa, a to včetně mě. Každý den měl sedm skupin (A-G) a proběhly dva tréninky. Já jsem byl v pátek ve skupině B a tím jsme měli horší podmínky, protože trať byla studená a dost to klouzalo. Když jsem dojel neměl jsem vůbec dobrý pocit. Neměli jsme ani moc srovnání časů a začal jsem být nervozní. Museli mě trošku srovnat naši. Táta řek, že to byl první trénink a odpoledne budou podmínky lepší a mamka, že prostě patřím k těm nejlepším jezdcům a že to dám.“

„Odpolední trénink jsem už zajížděl lepší časy než Italové a Španělé z předchozího dne. Naši mě chválili, že jsem jel po celou dobu čistě a s časem jsme byli také spokojení. Ono totiž nejde jen o rychlost, ale v tomto výběru se hodnotí celkový projev, styl jízdy, disciplína, angličtina a také je nepsané pravidlo, že se nesmí spadnout, což je právě větší tlak na nervy. V pátek večer pak bylo vyhlášení postupujících a po přečtení mého jména jsme měli velkou radost, i když jsme věděli, že to bude ještě hodně těžké.“

„Na druhý den (sobota) jsem byl ve skupině E. Podmínky na trati byly dobré už od dopoledne a časy se hodně zrychlovaly. Byl jsem sice nervozní, ale věřil jsem si. Nakonec jsem byl první, kdo dal čas pod minutu třicet a pak už se mým časům vyrovnali pouze Španěl Gonzáles a Němec Orgis. Do druhého tréninku jsem šel s tím, že pokořím ještě svůj čas. Podmínky se ale opět zhoršily, dost se ochladilo a foukal silný vítr. I když jsem měl dost sjeté gumy, podařilo se mi dát alespoň svůj nejlepší čas z předchozího tréninku a pak už jsem zajížděl stabilní časy. Raději jsem neriskoval, abych to nezahodil. Dostal jsem pochvalu i od Petera, což bylo pro mě nejvíc a pak už jsme se jen modlili, aby to dobře dopadlo. A dopadlo :-)“

Postoupit z tak obrovského počtu uchazečů je rozhodně velký úspěch. Jak postup do Red Bull Rookies Cupu hodnotíš s ohledem na všechny dosavadní úspěchy?
Filip Salač: „Byl to neuvěřitelný pocit, vůbec jsem tomu nemohl uvěřit. Bylo to jako sen z něhož se nikdy nechcete probudit, jenže ona to byla skutečnost. Ale dnes už mi to přijde jako obyčejný den, občas si řeknu já to dokázal, ale nějak si to neuvědomuji.“

„Určitě je pro mě v téhle chvíli ten největší úspěch tento postup a radost mám z toho obrovskou. Moc jsme si to přáli, protože je to další důležitý krok pro můj vzestup a sen dostat se do Grand Prix. Každý jezdec, který se věkově ještě vejde do selekce, touží potom dostat se do Red Bull Rookies Cupu a já to dokázal. Byl jsem mezi mezi devíti vybranými z víc jak stovky jezdců ze sedmadvaceti zemí světa !!! Ale všech mých dosažených výsledků si cením stejně, protože bez nich bych nebyl tam, kde jsem teď.“

„Samozřejmě bych chtěl na prvním místě poděkovat rodině, hlavně mým rodičům, protože to oni jsou ti co se mnou jezdí všude na závody, přizpůsobují všechen čas podle mě, podporují mě a dokonce už převážnou část roku trávíme ve Španělsku. Chci jim strašně moc poděkovat za to, co pro mě dělají a bez nich bych prostě závodit nemohl. Táta byl můj velký vzor a díky němu a jeho pomoci a radám jsem tam, kde jsem. Zdědil jsem to po něm:-) Taky bych chtěl strašně moc poděkovat všem sponzorům, kteří mě podporovali v roce 2015, všem co mi jakkoli pomohli a podporují, bez nich bych tento sport také nemohl dělat. Samozřejmě poděkování patří všem fanouškům, mám jich čím dál více a jsem za to moc rád. Dělám to i pro ně. Tohle je teprve začátek, teď mě čeká tvrdá práce a pokusím se udělat maximum.“

V příštím roce tedy Red Bull Rookies Cup, ale to zřejmě nebude jediná závodní aktivita. Plány pro nadcházející sezonu už máte kompletní?
Filip Salač: „Určitě to nebude jediný šampionát. Chtěli bychom jet mistrovství světa juniorů a máme zatím celkem zajímavé nabídky, ale to si ještě nechám pro sebe. Až budeme rozhodnutí a budeme mít dostatečné finanční prostředky pro uskutečnění našich plánů, dáme vám vědět. Držte mi palce.“

Informace o redaktorovi

Petr Czyž - (Odebírat články autora)