Poncharal je nadšen CRT

Herve Poncharal je pochopitelně velmi uznávaným odborníkem všeho dění v paddocku MotoGP a pozoruje vše nové, co se v něm odehrává. A v současné době je toho opravdu "neúrekom". Zavedení motocyklů CR od roku 2012 pak vidí tento Francouz jednoznačně jako úspěch: "Máme naštěstí CRT, jinak by bylo na startu pouhých dvanáct protytypů. Nyní díky CRT jich máme 21. A to je dle mého názoru už samo o sobě velký úspěch. Někteří lidé se v loňském roce proti CRT vyjadřovali hodně negativně, dokonce říkali, že to bude nebezpečné a jezdci s motocykly CR budou končit závody s jedním a více koly ztráty. To se ale ve skutečnosti nestalo, navíc dosahované časy motocyklů CR jsou absolutně v pořádku".
Samozřejmě, že nejen Poncharal vidí, že jezdci CRT také občas spadnou, ale nesmíme třeba zapomenout na to, že nejrychlejší jezdec CRT byl v Assenu třeba osmý: "Randy de Puniet jel i na Sachsenringu velmi dobrý závod. Jistě, piloti s CRT nekončí závod úplně vepředu, ale já nemohu proti CRT říci nic negativního. Perfektní to není, to je jasné. Také tím nechci říci, že to je to absolutně to nejlepší na této planetě, ale dle mého názoru CRT jednoznačně splnily svou misi. Je to laboratoř, ve které se pracuje na budoucnosti závodů MotoGP", je pevně přesvědčen týmový šéf Tech3 Yamaha.
Jinak by třeba takoví skvělí jezdci jako Colin Edwards, Randy de Puniet či Aleix Espargaro museli sedět doma, nebo byli nuceni závodit v jiných, tedy podřadnějších seriálech: "Určitě by nemohli závodit v královské kubatuře, to je jasné a platí to i pro jiné piloty. Dle mého názoru to funguje. Jistě, mohlo by to být lepší, ale to nakonec platí pro vše. V každém případě jsme hodně daleko vzdáleni tomu, abychom se jim vysmívali", říká prezident IRTA.

Najít nějaké rychlé řešení, jak vyléčit finanční problémy současné doby, není vůbec lehké.

"Existují potencionální nové továrny, které by chtěly přejít do naší série. A ze stávajících by Yamaha a Honda chtěly pět roků nechat vše, jak tomu je nyní. Naproti tomu Ducati je opravdu otevřená pro všechny změny. Továrny Suzuki, Kawasaki, BMW a třeba Aprilia uvažují o návratu, ovšem chtěly by jiná pravidla. My máme v poli CRT a chtěli bychom zmenšit rozdíl mezi nimi a prototypy. Je zde tedy mnoho rozdílných zájmů", vysvětluje dále Poncharal.
Dle Poncharala by musel být buď nějaký diktátor, který řekne, tak to prostě bude a všechno ostatní je úplně jedno, nebo někdo, kdo je schopen přimout rozumné kompromisy: "Naštěstí je  Carmelo [Ezpeleta] ochoten naslouchat a řešit vzniklé problémy. My se přibližujeme ideálu každý den, ale Paříž, Řím, Londýn nebo Berlín také nebyly postaveny během jednoho dne. Jde přece o to, zda je sklenice z poloviny plná, nebo z poloviny prázdná. Kdo chce být vždy negativní, tak samozřejmě může být negativní a vše také negativně vidět. Ale kdo chce být pozitivní, tak vždy najde hodně pozitivního."
Poncharal vzpomíná, jak to bylo se zavedením Moto2: "Hodně lidí říkalo, bude to pohroma bla, bla, bla. Dnes se říká, není to tak špatné. Ale já si myslím, že je to velmi dobré, ale my říkáme: není to tak špatné...!".
To stejné platí pro Moto3: "Moto3 má 250 ccm, čtyřtakt a jednotnou elektroniku ECU. MotoGP je čtyřnásobné Moto3, čtyřikrát 250 je 1000. Honda je zúčastněna s 250-kou a s jednotnou ECU a je šťastná, že to funguje. Proč bychom něco, co funguje v Moto3, nemohli zavést do MotoGP? To je přece možné. Proč akceptujeme něco pro Moto3, ale pro MotoGP je to neakceptovatelné: Je tedy hodně věcí, o kterých musíme diskutovat. My se snažíme udělat vše co nejrychleji, ale máme přece dost času, takže nemusíme vše okamžitě rozhodnout", končí svůj pohled na současné problémy Hervé Poncharal.

Informace o redaktorovi

Jiří Mikšík - (Odebírat články autora)