Historie závodů (nejen) mistrovství světa v Brně

Na počátku 20. let 20. století byl z iniciativy motoristických nadšenců uspořádán Brněnský kilometr, na nějž navázal závod do vrchu Brno – Soběšice, který se v moravské metropoli jezdil až do roku 1928. V té době však už světu začínaly vládnout spíše silniční okruhy, které měly také v tehdejším Československu své zastánce, mimo jiné i manžele Junkovy.

Československý automobilový klub pro Moravu a Slezsko tak vytvořil přípravný výbor, jehož zástupci se v červenci 1928 vypravili do německého Nürburgringu, kde byli mimo jiné svědky tragické nehody Čeňka Junka, na jejíž následky zemřel. „Ale přesto experti považovali Nürburgring za vhodnou předlohu pro Brno – a to rozhodlo o trati Bosonohy, Veselka, Ostrovačice, Žebětín, Kohoutovice, Pisárky, Nový Lískovec. Přesněji řečeno o návrhu. Realizace narážela na bariéru nepřejícnosti, nepochopení, finančních potíží atd.“

První závod na nově postaveném okruhu se jel dne 28. září 1930.  Zahájila ho čestným kolem Eliška Junková, jeho vítězem se pak stal Heinrich-Joachim von Morgen. Ve druhém ročníku se pořadatelům podařilo přivést tehdy velmi známá jména, mimo jiné také legendárního Louise Chirona, která přilákala na 130 000 diváků. Zajímavostí je, že po nehodě tří vozů byla narušena statika traťového můstku natolik, že jej kvůli hrozícímu pádu museli podpírat hasiči a další pořadatelé.

Problémy se špatným rozhlasovým příjmem

Dění na trati divákům na počátku 30. let zprostředkovávali hlasatelé, kteří informovali příchozí o průběhu závodu v prvních letech pouze z hlavní tribuny umístěné v prostoru startu a cíle, od roku 1932 pak také ze Žebětína. Hovořili vždy ve dvou jazycích – češtině a němčině.

Úvodní tři léta přenos přenášela společnost Telefunken. Diváci si však na mnoha místech stěžovali na špatný příjem, což dokládá i záznam z Lidových novin. „Jediným stínem letošního třetího ročníku Masarykova okruhu, stínem, který nelze zastírat, a naopak je třeba veřejně přibít na pranýř, bylo selhání rozhlasové služby. Nejen místní rozhlas, ale zčásti i státní rozhlas vysílaný z Brna soudobě do všech československých stanic způsobily statisícům úplné zklamání. […] Hned ráno při zahájení závodu diváci na hlavních shromaždištích – u hlavní tribuny, v Ostrovačicích, v Žebětíně a Pisárkách – shledali, že instalované ampliony jsou zcela nedostatečné. Jejich reprodukce byla takřka neslyšitelná…“ V dalších letech se tak o přenos starala firma Philips.
 

V roce 1936 se závody v Brně nejely. O rok později pak mohly nejrychlejší automobily spatřit diváci na dlouhých jedenáct let naposledy. Závod sedmého ročníku Velké ceny se navíc do historie zapsal jako jeden z nejtragičtějších na takzvaném starém okruhu. Hermannu Langovi nepodařilo udržet kontrolu nad automobilem a vjel do přihlížejících diváků. Dva byli mrtví na místě, devět jich bylo zraněno. Samotný závodník vyvázl pouze s lehkým otřesem mozku. „Říká jen, že v té osudné chvíli štval stroj. Jel rychlostí asi 300 km/hod. V kritickém okamžiku a v této největší rychlosti něco mu prasklo ve stroji. Schnul hlavu a podíval se dolů … a jeho vůz vletěl v řady diváků,“ píše se v kronice Masarykova okruhu.

Závody na Masarykově okruhu součástí mistrovství světa

Závody se do Brna vrátily až v roce 1949, kdy se jely už na zkrácené trati na 17,8 km. Dráha měla 35 levotočivých a 38 pravotočivých zatáček a střídalo se na ní několik povrchů. Od sezóny 1950 se už na Masarykově okruhu jezdily také závody silničních motocyklů.

V roce 1951 začala do organizace zasahovat politika. Závody se měly konat 16. května, po prvním tréninku však byly zrušeny a po dlouhých tahanicích o datum přesunuty na 16. září. Jelikož byl termín určen pouhé čtyři týdny před konáním Velké ceny, spousta slavných jmen na něm chyběla. V sezóně 1952 vstoupila politika už do hry naplno, když se změnil název z Velké ceny Československa na Závod družby národů.

Významným milníkem pro brněnské závody byl rok 1962, kdy se Velká cena Československa – Závod družby národů, vysílala vůbec poprvé v přímém televizním přenose. Stejně jako zkrácení okruhu na 13,941 km o dvě léta později by se tento krok dal označit za přípravu na vstup do mistrovství světa, do jehož seznamu bylo Brno zahrnuto v roce 1965. Vítězem premiérové motocyklové Velké ceny na Masarykově okruhu se stal Josef Vejvoda.

V následujících letech se Velká cena konala v Československu až do roku 1982, kdy se naposled jelo na starém okruhu, pravidelně. V tomto roce dostali organizátoři od FIM stopku do té doby, než vystaví nový okruh. Zatímco tak vznikala trať v lese za Žebětínem, jezdily se v Brně až do roku 1986 pouze závody mistrovství Evropy.

Nová kapitola Masarykova okruhu začala 23. srpna 1987, kdy se na nové trati, na jejíž realizaci se podílel inženýr Jaroslav Suchý, poprvé konaly závody. Zpět do Mistrovství světa silničních motocyklů bylo Brno vráceno o rok později.

V následujících letech pak na okruhu proběhlo ještě několik úprav. „V roce 1998 došlo k rozšíření boxů, dostavbě VIP salonků a zázemí pro závodníky. V zimě 2007/2008 prošla závodní dráha kompletní výměnou povrchu trati.“ V důsledku politických změn v České republice pak byl ještě dvakrát název Velké ceny změněn. V letech 1990 a 1991 se jela Velká cena České a Slovenské federativní republiky, od sezóny 1993 je známá jako Velká cena České republiky (případně Grand Prix České republiky).

I přestože mají závody v Brně několik desítek let dlouhou tradici, již několik let se bojuje o jejich udržení v kalendáři mistrovství světa. Od pořádání podniku nejprve upustil Automotodrom Brno, nyní se ho vzdává i Spolek pro GP ČR, který vznikl právě za účelem udržení závodů GP v České republice. Již nyní je téměř stoprocentně jisté, že v roce 2021 se Velká cena v Brně nepojede, o dalších ročnících chtějí organizátoři ještě jednat.

Informace o redaktorovi

Andrea Štipčáková - (Odebírat články autora)