Colin Edwards slaví pětačtyřicáté narozeniny

Motocyklová kariéra Colina Edwardse trvala dlouhých dvacet let. Během nich stihl tento dnes pětačtyřicetiletý Američan posbírat dva mistrovské tituly v superbikovém šampionátu, v rámci kterého si dojel pro 75 pódií. Výraznou stopu však zanechal také v MotoGP.

Kterou ze sezón, jež odjezdil, si užil vůbec nejvíce? „To je těžké takhle říct. Mezi ta nejlepší léta bych ale zařadil asi roky 2005, 2006 a 2007, kdy mi bylo mezi jednatřiceti a třiatřiceti roky,“ prozradil Colin Edwards a dodal: „V té době jsem byl v týmu s Valentinem Rossim a v naší stáji panovala doslova harmonie. Každý týden jsme se hodně nasmáli. Samozřejmě, problémy ohledně motorky se nám nevyhnuly. Snažili jsme se je však vyřešit dohromady.“

„Texaské tornádo“, jak se bývalému závodníkovi přezdívá, dosáhlo v jím vybraných letech jedny ze svých nejlepších výsledků v Mistrovství světa silničních motocyklů. V sezóně 2005 si Colin Edwards dojel pro celkovou čtvrtou příčku, své nejlepší umístění v šampionátu MotoGP, v roce 2006 skončil sedmý a o jedno léto později devátý.

Nejen z MotoGP, ale také ze superbikového šampionátu má Američan spoustu vzpomínek. Když se však Colina Edwardse zeptáte na moment, na který nikdy nezapomene, nemusí dlouho přemýšlet. „Druhý superbikový závod v Imole v roce 2002. Já a Troy Bayliss jsme bojovali o šampionát. Oba jsme mohli vyhrát, vše se tehdy rozhodlo až během posledního víkendu. Bayliss byl jako lev, nedalo se ho přechytračit. Museli jste s ním bojovat opravdu tvrdě. Lev proti lvu, jedině tak šlo o férový souboj.“

V šampionátu Superbiků strávil Colin Edwards osm let, v MotoGP pak o čtyři roky více. Když do Mistrovství světa silničních motocyklů přišel, bylo mu už 29. Jak ale prozradil, nic by na svých rozhodnutích nezměnil. „V superbicích jsem začínal, když mi bylo 21. Když se na to tak podívám, Marc Márquez už byl v těchto letech mistrem světa! Do MotoGP jsem přišel pozdě, a to až ve svých devětadvaceti. Nelituju však toho. V superbicích jsem totiž ve svých 26 a 28 letech dosáhl na tituly šampiona. S přestupem do mistrovství světa mi bylo hned jasné, že abych mohl konkurovat ostatním klukům, mám se ještě hodně co učit. Byla to sice dlouhá, ale úžasná cesta.“

A kdo jej ze všech závodníků, se kterými se během své kariéry potkal, nejvíce oslnil? „Byl to Valentino Rossi. Vzpomínám si na Sachsenring 2006, kde se kvalifikoval, tuším, na dvanáctém místě. Já jsem do závodu vyjížděl ze třináctého. Byli jsme téměř na konci startovního pole. A on ten závod vyhrál. Věděl jsem, jak špatné naše motorky byly. A on i tak zvítězil. Tehdy jsem si pomyslel: ‚Tenhle kluk má něco navíc.' Od té doby o něm mluvím jako o GOAT, stejně jako o Ricky Carmichaelovi. Dodnes (pozn. red. – rozhovor dělán v roce 2014) si myslím, že je nejlepším závodníkem, jakého jsme kdy na trati mohli vidět. Možná nám však Márquez ukáže, že se mýlím.“

Motocyklový svět Colina Edwardse naučil jednu věc. „Zjistil jsem, že závodění není všechno. Hodně jezdců si myslí, že tomu tak je, ale opak je pravdou. Získal jsem v tomto světě mnoho přátel a známých, setkal jsem se se spoustou lidí a když se ohlédnu zpět nejen na svou kariéru, ale i na celý svůj život, nezbývá mi nic jiného, než říct, že jsem splnil, co jsem chtěl, a jsem za to rád.“

Informace o redaktorovi

Andrea Štipčáková - (Odebírat články autora)