4sr_duben




Red Bull Romaniacs 2020

The Vertical Madness! Oficiální přízvisko letos už sedmnáctého ročníku technicky nejtěžší motocyklové rally světa. Celkem pět dní zápřahu v tom nejextrémnějším, co si člověk ani nedovede představit. V staré dobré lokaci kolem rumunského Sibiu, v novém termínu na konci října. To byli letošní Red Bull Romaniacs.

Extrémním endurem poznamenaní jedinci jistě vědí. Přemýšlím-li ale nad tím, jak co nejvýstižněji popsat nezasvěcenému, co se v onom Rumunsku při tomto podniku děje, postup by byl asi takový. Představ si ten největší krpál (kopec), jaký si kdy v životě potkal (skála není kopec). Taková ta střecha co si šel po čtyřech a i tak to šlo dost blbě. Ta skoro zeď, kde když ti něco upadlo, bylo to nenávratně kdesi hluboko dole. Tak přesně to je pro jezdce na Romaniacs denním chlebem. A jsou rádi, protože tohle tam patří mezi ty lehčí pasáže...

Navzdory nelehké době covidové se letošní Romaniacs podařilo uspořádat na první pohled bez výraznějších omezení. Přesun z jara na podzim byl možná v leckterých ohledech i ku prospěchu věci. Rozhodně se neprášilo, vedro vypadá taky trochu jinak a především kulisa pestrobarevných listnáčů dávala záběrům z letoška úplně novou, za mne velice pohlednou tvář. Opravdu první novinkou ročníku 2020 tak byly i nám tolik známé všudypřítomné roušky a absence pár zvučných jmen ve startovní listině (např. Walker, Tarrés nebo náš David Cyprián).

Druhá, pro publikum citelnější a určitě nevítaná novinka se odehrála tzv. “nultý” den závodu. Den, kdy se v minulosti vždy odjížděl divácky atraktivní prolog (trať z nejzáludnějších umělých překážek přímo v ulicích Sibiu, hromadné starty, mnoho pádů,...). Letos se z pochopitelných důvodů nic takového nekonalo a náhradou bylo něco, čemu organizátor říkal prostě kvalifikace (resp. “Time Trial Qualifications”). Tu zvládli ti nejrychlejší obrazit za méně než tři čtvrtě hodiny. Byla to zkrátka jistá “demo” verze tratí dní nadcházejících a třeba třetí nejrychlejší Billy Bolt tvrdil, že nešlo o nic hrozného. My ovšem víme své. Vůbec nejrychleji tuto “kvaldu” zvládl jihoafričan Wade Young na Shercu. Následovaný byl Gomezem ze Španělska na Husqvarně a už zmíněným britem Boltem sedlajícím též “bílou KTM”.

Offroad day 1
Ve středu již na závodníky královské kategorie Gold čekalo plnotučných 107 kilometrů trati, během nichž bylo nutno zvládnout více jak deset kilometrů převýšení! Navíc se oproti úterku dostavilo to správné podzimní počasí. Zima, mlhy a především déšť nebo alespoň vlhko. Zrno od plev se začalo dělit. Jedním z prvních tímhle heslem postižených byl slavný Taddy Blazusiak, letos neobvykle startující na mašině Gas Gas (á la “červené KTM”). Polák se hned zkraje potýkal s nevhodným nastavením své strojovny. V servisní zóně mu na motorku krom jiného putovaly například i jiné vidle. Moc platné mu to ale nebylo a den zakončil až “v hloubi”, na osmém místě..

S nástrahami trati si první den nejlépe poradil a po více jak pěti hodinách (čistého času) do cíle dorazil šestinásobný vítěz rumunského šílenství, 45 ti letý mazák a legenda svého oboru, Graham Jarvis (Husqvarna). Jako druhý den zakončil o generaci mladší vítěz loňského ročníku, Many Lettenbichler (KTM). Třetí příčka patřila úternímu rychlíkovi Youngovi (Sherco).

Offroad day 2
I ve čvrtek připravil organizátor jezdcům nic nedarující štaci rovné stovky závodních kilometrů. Sto tisíc metrů nálože nekonečných výjezdů, poskakování mezi stromy po kluzkých kořenech, kamenech, špičatých skalách. Absolutně nulový prostor pro chybu.Své o tom může vyprávět anglán Billy Bolt. Jeho pád/let z jedné skalky do křoví mu slušně "načechral" levačku a záběry oný ruky následně potom pořízený nejsou nic pro citlivější povahy. Naštěstí ale mohl pokračovat, což se nedalo tvrdit o už včera trápícím se Blazusiakovi. Ten pro změnu přistál na rameno a chtě nechtě musel odstoupit.

O čelo mezitím bojovali jiní. Jarvis se v první půli dne malinko hledal a Lettenbichler, syn Jarvisova soka z minulé/předminulé dekády, toho využil. V druhé polovině dne ale brit i přes svůj věkový handicap (rozdíl 22 let!) zabral a s Lettym dojeli do cíle pohromadě. Průběžně se tak vedení ujal mladý němec, na třetí pozici hájil dál čest francouzského Sherca jihoafričan Young.

Offroad day 3
S třetím dnem se rumunská soutěž přehoupla do své druhé poloviny. Trať na tento den připravena byla vůbec nejdelší, 122 kilometrů. Převýšení? Deset a půl tisíce metrů. Typicky psí počasí týhle roční doby se stupňovalo. Lídr Lettenbichler měl zkraje potíže dostat se do tempa a zavdal tak šanci nezmaru Jarvisovi, který ji pochopitelně hned využil. V druhé půli Letty ožil, Grahama dohnal a ty dva si v krpálech, kde se člověk nechce octnout ani pěšky, natož s víc jak sto kily živý dvoutaktní váhy, nedávali ani metr zadarmo! Lettyho taktika nechat Jarvise hledat stopu a zavčasu mu cuknout se zdála bezchybná. Dokud nechyboval on sám.

V cíli se tak jako první ukázal Jarvis a průběžný vedení stáhl zpátky na sebe. Letty dokončil o pár chvil za ním. Narozdíl od něho ale v cíli takřka nevykazoval známky únavy. Graham toho měl očividně dost. O to větší respekt jemu. Za vedoucí dvojkou nadále hájil bronz Young na Shercu.

Offroad Day 4
Pátek, poslední den závodu. Počasí už vážně nepřálo. Svoje navíc začala sehrávat únava závodníků z předchozích dní. Jedním z prvních toto dokazujících byl Jarvis. Plácnul sebou na dřevěný lávce a chvíli mu dalo než zase vyrazil dál. Hozená rukavice pro Lettenbichlera? Zdálo by se. Podmínky šly ale do extrému a ani němec se chyb nevyvaroval. Párkrát sebe i motorku odložil/pohodil v rozmočených rumunských pastvinách a onu rukavici jakoby nechal být.

Problémy lídrů vyústily v dílčí úspěchy zbytku pole. Do cíle etapy tentokrát vůbec nejrychleji dojel dříč Bolt (celkové pátý). Hned za ním potom Španěl Gomez, pro kterého to znamenalo posun před dosud neochvějně třetího Younga. Ten se tak i se svým Shercem musel spokojit s neoblíbenou bramborou. Co se týče námi tolik sledovaného vedoucího párečku, nejvyšší patro opuštěných nadzemních garáží (kde byl cíl) dříve pokořil němec Lettenbichler! Zopakoval tak svůj triumf z loňska. Jarvis připsal na sáhodlouhý seznam svých úspěchů jistě stále velmi cenné místo druhé. Jak sám řekl, v jeho letech to nelze chápat jinak než úspěch. Navíc když tomu předcházela taková bitva. Za mne gratulace všem! Kdybych ovládal třeba jen polovinu z toho co oni.

Celkové výsledky

Manuel Lettenbichler (KTM) - 20:27:11
Graham Jarvis (Husqvarna) - 20:29:37 (+ 2min. 26s)
Alfredo Gomez Cantero (Husqvarna) - 20:41:20 (+14 min. 9s)
Wade Young (Sherco) - 20:41:33 (+ 14 min. 22s)
Billy Bolt (Husqvarna) - 20:58:29 (+ 31 min 18s)

Informace o redaktorovi

Petr Czyž - (Odebírat články autora)

Autor článku obdržel prémii 4 Kč od 2 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist