Jelikož na pár týdnů „kotvím“ v Budapešti, tak toho chci využít a trošku se zde porozhlédnout.
Celý týden jsem netrpělivě sledoval, jaké bude počasí o víkendu. Zjistil jsem, že maďarští meteorologové jsou stejní jako ti naši 
. Nejdříve se mělo ochladit a pršet, pak pršet a bouřit. Nakonec z toho byla nádherná sobota s teplotou kolem 25°C 
.
Moje trasa z Budapešti vedla nejdříve po vedlejších silnicích mezi vesnicemi. Ale jelikož maďarské značení je jen pro ty co to tam dobře znají a zkrátka na těchhle nehlavních tazích napíšou směrovku jen na následující vesnici a jako na potvoru tři vesnice okolo mají podobný název, tak po půl hodině jsem se domotal téměř na místo výjezdu 
. V tu chvíli měním taktiku. Kousek jedu na neplacenou M0 a pak po trojce do Gyöngyösu. Toto město leží pod nejvyšším kopcem Maďarska - Kekesem, vysokým 1014 m. Začíná zde klikatá silnice 24 a vede krásným lesnatým a kopcovitým krajem pohoří Mátra. Povrch silnice je místy kvalitní, místy pořádně kluzký a bohužel občas i rozbitý. Ale zážitek fantastický. Do Egeru je to okolo 60 km a věřte mi, že už jsem se těšil na kousek rovné silnice bez zatáčky. Zkrátka to bylo levá, pravá, levá, pravá… 
až se mi skoro zamotala hlava.
Eger je krásné historické a lázeňské město, zároveň i pomyslný cíl mé cesty. Po kávičce a zmrzlině v centru odjíždím zpět do Budapeště. Tentokrát volím výpadovku 25 do Füzesabony a pak 31 až „domů“. Tato trasa je pravým opakem výše popsaného. Rovina, rovina a rovně, rovně… Asi 40 km před Budapeští dojíždím mraky. Silnice je mokrá po přeháňce. Nu což, motorka sice bude jak jetel, ale já jsem v suchu.
Krásně jsem si užil maďároš silnice (najeto 330 km) a všem doporučuji severní část prozkoumat na vlastní oči. 
-
Zřícenina Sirok
-
Prostě tam byla vlajka
-
Není to úplná rovina
-
Koníci=romantika
-
NP Bukki
-
Hojdá :-) a v dááli Kekes
-
Eger
-
Ty mraky jsem dohnal...
