Yamaha XJ 600 (1992)

Tak mám za sebou druhý delší výlet (první byl Praha-Davle-Mníšek-Řevnice-Hlásná Třebaň-Beroun-Praha s baťůžkem).

Tentokrát jsem jel do Plzně kvůli nějaké schůzce. Ráno kousek před devátou jsem vyrazil a v 10:04 už jsem zvonil na dveře kanceláře. Cesta nebyla moc příjemná.. Dost mi foukal pekelně studenej vzduch na kolena a přes 120 jsem se stejně odvážil jet jen minimálně (místy bylo mokro a vítr do mě boxoval fest). Po schůzce jsem se vydal směr nejbližší McDonald, protože mi od rána celkem slušně vyhládlo. Nečekal bych, že budu po Plzni jezdit tak dlouho než nějakej McD najdu.. ale nakonec se podařilo...


Pak mě napadlo, že bych chtěl vidět něco pěknýho z Plzně, tak jsem se zeptal místního chlapíka co že by mi doporučil z Plzně vidět. Očividně byl docela zaskočenej mojí otázkou a vzpomněl si jen na náměstí, nějakou zahradu, zříceninu Radyně a zámek Kozel.
Nechal jsem si prstem ukázat směr na náměstí a vydal se zhruba tím směrem. Našel jsem ho rychle :)

Trošku jsem si ho pofotil a už jsem se ptal další oběti na možnosti okolí. Tentokrát jsem si vybral postarší paní s malým klukem, který měl pořád tendenci sáhnout na rozpálený výfuk. Dostal jsem vesměs stejné doporučení jako prvně. Zeptal jsem se, jestli je hezčí zřícenina nebo zámek, paní stejně jako pán prve potvrdila, že zámek. Opět jsem po ní chtěl ukázat prstem směrem k zámku a vydal jsem se tím směrem. Po cca 15ti minutách už jsem parkoval pod zámkem na placeném parkovišti (20,-) a vydal se vstříc zámecké zahradě.
cestou mě napadlo, že bych mohl kouknout, zda-li nejsou v okolí nějaké pěkné kešky (schované krabičky ze hry Geocaching) a několik zajímavých jsem v okolí skutečně objevil.


Zámecká zahrada byla skutečně krásná.. sešel jsem zpátky pro motorku a zeptal se slečny z parkoviště (která mi mimochodem sama nabídla hlídání helmy a bundy) kterým směrem je Praha, tak abych nejel po dálnici. Ukázala směr a já se opět vydal na cestu. Krásné okresky střídaly rozmlácené cesty a typicky české vesnice až jsem byl po několika desítkách kilometrů naveden na dálnici. Bylo už celkem pozdě, takže mi dálnice zas tak moc nevadila. Zase mi to nedalo a zkoušel jsem, jakou maximální rychlost vyvinu.. dostal jsem se až na číslo 170km/h, čímž jsem vyvrátil domněnku, že je motocykl zavřený. Ovšem nutno říci, že při rychlostech přes 140km/h je už jízda skutečně dost nekomfortní (vítr se s vámi pere jak drak a motorka se začíná kroutit/klepat).
Zastavil jsem ještě na benzínce na krátkou pauzičku (pití, jídlo)..


.. a pak pokračoval dál v cestě po dálnici. U sjezdu na Beroun mě napadlo, že se ještě sjedu podívat na lom Kosov, kam pravidelně každý rok několikrát jezdíme na koupačku. Nová cesta a otevřené obě závory mi dovolily dojet se podívat až úplně do lomu..


Tady mě trošku pozlobila převodovka. Nešel mi zařadit neutrál, takže motka nešla nastartovat. Po pár minutách zkoušení jsem neutrál nakopnul a jel dál. Napadlo mě, že po dálnici už nechci a pojedu kolem Karlštejna a pak skrze okresky až do Prahy.
Cestou skrze Beroun jsem byl svědkem dopravní nehody , při níž červená Toyota Yaris nedala při odbočování přednost protijedoucímu motorkáři a ten zkopíroval obrys auta svým tělem.
(http://www.tudyne.cz/dopravni-informace/beroun/detail/1044932888/)
Ihned jsem zastavil a běžel se zeptat, zda-li je v pořádku, ale už u něj bylo pár dalších svědků a já si všiml, že auto co ho srazilo se zase rozjelo.. utíkal jsem zpět k motorce a vydal se pachatele hledat. Bohužel už jsem ho nikde nenašel a tak jsem se vrátil k místu nehody. Jeden ze svědků si naštěstí zapsal SPZ. Po chvilce přijela policie a sanitka, vypověděl jsem co se dalo a vydal se vstříc svému osudu podél Berounky.
Bylo krásně, takže jsem si cestu patřičně užíval. Za Mořinou jsem se ještě rychle rozhodl, že zkouknu i Velkou Ameriku.. což jsem udělal. Na místě jsem hodil pokec o bajku s postarším pánem co na vyhlídku přicházel se slovy "Jak jezdí Diversion?"
Vypadlo z něj, že má úplně stejný nahatý XJčko doma a že se mu pořád moc líbí, i když někteří zlí jazykové tvrdí, že už to není motorka (majitelé nových supersportů). Shodli jsme se, že je to super stroj na pohodlné ježdění s nízkou spotřebou a minimem problémů a jel jsem dál. Cestu z Mořiny do Řeporyj mám hodně rád, nejen kvůli tomu, že tudy jezdím na chatu, ale je tak krásně klikatá a má svůj šmrnc :)
Vesele jsem dojel do Prahy, před bytem nabral přítelkyni a ještě jsme spolu jeli na večeři do resturace na Klamovce. Cestou mi asi zase začal docházet benzín, protože těsně před sjezdem to pochcípávalo. Otevřel jsem ventil na polohu RES a byl klid.
Pak už jen tankování a cesta domů :)

Odhadem jsem najel kolem 260km. Cestování bylo celou dobu pohodlné, až posledních cca 30km mě začínal bolet zadek. Zjistil jsem, že moto nemám zavřenou a našel jsem optimální cestovní rychlost (+ polohu) po dálnici.

Podle mě podařený výlet..