„Na sever nebo na jih náčelníku! Na sever! Jen trudomyslní a malověrní jdou na jih“ tak nějak by bylo možné parafrázovat slova klasikova, je jedno že cílem není zrovna severní pól, ale sever od Brna. „To abych si vzal teplé prádlo“ bohužel jsem si slova dalšího klasika nevzal k srdci a teplé prádlo ve formě bundy nevzal ( nejsem ořezávátko) což se ukázalo jako historická chyba.
Po přestálé zimě, školních povinnostech , tlačení Máši k pumpě z důvodů podcenění stavu benzínu v nádrži a zase zpět (zapomněl jsem olej) a ježdění kolem komína dvojice vyrazila po známé motorkářské trase brněnských motoelévů prověřujících schopnosti jejich strojů a jich samotných přes Mokrou, Hostivice ke srubu na Hádku. Místo je význačné především tím, že zde prochází několik cyklostezek. Dá se zde i tábořit a samozřejmě občerstvit. Kupodivu zde nebylo ani moc lidí. Pár skalních příznivců hokeje se dívalo na to jak prohráváme s Norskem. Zbytek se nemohl na tu hrůzu dívat a odešel se asi raději kochat do okolní přírody. Po krátké zastávce jsme pokračovali přes Ochoz do Křtin, které nás uvítali odpoledním sluncem ozářenou bazilikou. Krátká zastávka, pár fotek a pokračování po krásné silnici k hrázi Jedovnického rybníku. Hospoda na hrázi byla zavřená, ještě není sezóna a od vody foukal ostrý a studený vítr. Takže nebylo kde rozmrznout. Místo toho jsem se seznámil s historií ve formě dobových fotografií a turbínou jež byla instalována v původní stavbě pod rybníkem na pohon pily. Zajímavě bylo srovnat dobové panaromatické foto se současností. Po přestávce cesta přes Křtiny, Ochoz zpět do Brna. Celkem jsme ujeli kolem 60 km krásnou jarní přírodou. Vyjížďka se až na to, že jsem podcenil oblečení vydařila. Bylo mi však slíbeno, že když budu hodný, bude mi umožněno rozmrznout v Laa a.d. Thaya.
-
Srub Na Hádku
-
nádrž Hádek
-
Křtiny bazilika
-
zachráněná turbína
-
Jedovnický rybník
-
jedovnice současnost
-
Jedovnice historie
-
kostel Brno-Líšeň
