Deset let pod plachtou ve vesnické stodole udělá své.
Recenze
Toto žihadlo mi děda odkázal před deseti lety,když jsem byl ještě malý capart.Asi ze mě chtěl mít motorkáře .A já se celých 10 let těšil na okamžik,kdy usednu na Simsona.Jenže jsem si neuvědomoval,že má rodina se mnou mé nadšení zcela nesdílí a nechá Simsonka klidně stát ve stodole pod jednou roztrhanou plachtou.Když jsem tedy jednoho dne vstoupil do stodoly s tím,že se ze mě stane motorkář,spatřil jsem zaprášený a kompletně prorezlý skorovrak.Vzali jsem s tatou klíče,rozřezali zámek na řídítka a k mému údivu se nám asi napošedesáté povedlo Simsona nastartovat.Hučel,svítil,blikal,skoro jako pohádka.Teď už stačilo pouze vyměnit zadní duši(na pláštích bylo ujeto max.200 km,tudíž byly asi 95procentní)a mohlo se jezdit.Já se sice rozjel asi napodvacáté,ale žádný učený z nebe nespadl.Když jsem se naučil rozjíždět,zkoušel jsem jezdit po vesnici,ale nevyhnul jsem se chybám jako:řazení bez spojky,brždění bez spojky a dokonce se mi povedlo i brzdit a u toho přidávat plyn.Jak se později ukázalo,můj řidičský um byl pro Simsona mnohem těžší zatěžkávací zkouškou než 10 let v zaprášené stodole a tak se nám už příště nepodařilo Simsona nastartovat.Jelikož nyní mám Yamahu Virago,na Simsona už nejsou čas ani peníze a on už zase stojí ve svém oblíbeném prostředí(jde hezky vidět na fotkách).Přesto budu vždy rád vzpomínat,jak jsem se učil jezdit na motocyklu simson S51 enduro.
Prodal jsem ho týpkům z vesnice, za týden od toho, co si ho vzali, už na něm jezdili na poli za vsí
.
no to je škoda simáka musíš ho dát dohromady
Všichni máte pravdu,já někdy večer taky jen sedím a myslím na chudáčka Simsona,jak tam hnije ve stodole,jenže kdyby ty peníze z nebe padaly,tak už by vypadal úplně jinak,snad až dám na 100% do cajku Virago,zbudou mi peníze i na tohoto chudáčka(na kratší vzdálenosti nebo na vyblbnutí do pole určitě bohatě stačí)
Nench to umřít domrtě, jednou budeš vzpomínat na stroj, kterej Tě učil motorkářem býti
Je to ta správná práce kovářů z DDR