Slona jsem pořídil ke konci léta roku 2008 ve zbědovaném stavu za pár drobných od jednocho chlapíka z Vysočiny. Následně provedena kompletní rozborka/sborka viz fotogalerie. Spousta hodin práce, shánění, vztekání i radosti nad rýsujícím se výsledkem.
První dojmy - Po rekonstrukci proběhla někdy na začátku léta 2009 zdárná technická prohlídka a následně první testovací jízda v oblasti Jizerských Hor. Mašina šlapala báječně, o výsledku mého cca ročního snažení již nebyl pochyb. Co se týče motoru a kultivovanosti jeho projevu, tak stařičký dvouválec od Ducati mě opravdu mile překvapil, táhne pěkně od spodu, zátah je plynulý bez většího cukání, spotřeba okolo 5 litrů na dálku, což je taktéž slušná hodnota. Na svůj rok výroby hodnotím stroj jako velmi zdařilý.
Motorku bych doporučil pro - Chce to kus chlapa, mašina je poměrně vysoká a těžká, navíc ovládání některých prvků vyžaduje téměř nadlidskou sílu, viz třeba spojka :).
Doplňky na motorce - Motokufr Givi 42l, laděný výfuk vlastní výroby.
Recenze
Jedná se o všestranný stroj (terén i silnice), bytelný podvozek, masivní konstrukce. I přes svůj požehnaný věk stále udrží tempo s novějšími stroji. Yamahu Tenere 660 (2010) nechá v kopci hravě za zády.
Do dnešního dne najeto cca 10tis. km., a to převážně po českých okreskách a horských oblastech (Jizerské hory, Jeseníky, Beskydy, Krkonoše, Tatry). Nejdelší absolvovaná cesta v jednom kuse Liberec - Liptovský Hrádok (550 km). Motor hodnotím jako zdařilý a spolehlivý, spotřeba okolo 5 litrů, ovladatelnost stroje slušná (E 750 je na tom o chlup lépe), centrání odpružení Ohlins - výborné, účinek brzd na dnešní dobu podprůměrný. Jízda na velké dálky (>300 km) únavná z důvodu minimální ochrany proti větru ve vyšších rychlostech (nad 100km/h.) a subjektivně vysoké hladině vibrací při vyšších otáčkách. Poruchy zatím žádné, nebo banální, pouze standardní údržba. Dostupnost dílů nevalná, je třeba shánět a improvizovat. Servis stroje provádím sám včetně seřizování desmo rozvodu.
Motorka se cítí nejlépe na okreskách, klikatících se horských silnicích a šotolinových cestách, ale dá se s ní směle vyrazit i do lehčího terénu. Co jí vyloženě nesvědčí jsou dálnice a silnice 1. třídy., těm se pokud možno vyhýbám.
Co říci závěrem.
Stroj vlastním již takřka 10 let a zatím mě nikdy nezklamal. Je tedy pravdou, že jízdními vlastnostmi a pravděpodobně i životností pohonné jednotky nemůže konkurovat strojům typu BMW Adventure či Honda Africa twin, ale pro občasné vyjížďky po naší vlasti je to z mého pohledu dobrá, finančně né příliš náročná volba. Dalším aspektem je také výjímečnost, neboť stroje tohoto typu jsou u nás vzácností.
Základní specifikace:
Rok výroby: 1985
Motor: dvouválec Ducati (90° L)
Rozvod: desmodromický (bezpružinové ovládání ventilů pomocí zdvihátek a vaček), pohon pomocí řemenů (2ks, 68 zubů).
Objem: 649 ccm
Výkon: 37kW při 8400 ot./min.
Kompresní poměr: 10:1
Zapalování: elektronické Bosch s dvoustupňovou regulací předstihu
Převodovka: manuální 5 st.
Spojka: vícelamelová v olejové lázni, ovládání mechanické (lankem)
Plnění motoru: 2 karburátory Dell'Orto
Suchá hmotnost: 191 kg
Hmotnost s palivem: 206 kg
Užitečné zatížení: 180 kg
Výška sedla nad zemí: 860 mm
Kapacita nádrže: 17,5 l (5l rezerva)
Max. dojezd: 350 km/nádrž
Brzdy: přední brembo - čtyřpístková, zadní brembo - dvoupístková
Průměr brzdových kotoučů: přední 260mm, zadní 240 mm
Maximální rychlost: 179 km/h.
Moc pěkná
smekám ...parádní práce
hodil si to fakt do paradniho stavu, poklona
Krásná renovace
Jsem rád,že se najdou lidi co tyto nádherné motorky takto udržují a věnují jim lásku a péči. Taky bych si ji jednou rád pořídil, Ducati motor s desmodromickými ventily je něco unikátního! Přeju hodně kilometrů v sedle a žádnou nehodu 
