BMW R 1250 GS (2021)

Neděle, 13.6 2021. Ani tomu nemohu uvěřit, že vyrážíme opět na motorkách mimo naše území, na týden do rakouských a slovinských Alp. Také k moři dojedeme. Zní to až neuvěřitelně v této debilní covidové době. Vstávám v půl sedmé, motorku mám již naloženou báglem – nepromokavým válcem o objemu 90 litrů od Touratechu. Je to tak trochu z nouze cnost, prostě na hliníkové kufry prozatím nezbylo. Sraz mám s ostatními členy výpravy v 8:00 hod na Benzině v Nové Vsi. V půl osmé se loučím s ženuškou, dětičkami, naším Beníkem a vyrážím směr Liběchov dotankovat Vervu a dofouknout pneu. Před osmou jsem už na míst srazu, sednu na lavičku a čekám. Je pěkná zima, jen něco kolem 12-ti stupňů, trochu lituji, že jsem si nevzal do obleku termovložky a vlastně, že jsem si je vůbec nepřibalil. Vyhřívání heftů samo se hodí a vlastně poprvé ho na Bumblebee aktivuji.
Kluci dorážejí s cca 10 minutovým zpožděním. Sešlo se nás celkově nakonec osm, dva noví, Milan na své KTM 1190 a Pavel na 1200 GS, vzducháči. Nejsem sám, komu je zima, všichni jsou tak trochu zaskočeni. No, počasí však slibuje změnu k lepšímu. A to ještě nevíme, že za celou cestu nespadne ani jedna kapka a do Čech před Linzem bude teplota za jízdy atakovat 36 stupňů. Dohodli jsme se, že v rámci urychlení Čechy přejedeme co nejrychleji po dálnici a pak již dle nastaveného kurzu. Všichni jsme vybavení mapovými podklady, to pro případ roztržení skupiny a možnosti samostatného dojetí do cíle. Druhý den, kdy ztrácíme Pavla, se toto hodí. Vyrážíme po D8 na Prahu a pak směr Milín a Písek. Hranice do Německa budeme překračovat ve Strážném. Cesta ubíhá vcelku rychle a v pohodě. Ve Vimperku zastavujeme na oběd. Nacházíme vietnamskou restauraci a dáváme si místní pochutiny. Já mám Kung-pao, výborná volba. Na místní benzince naposledy tankujeme naše oře a míříme na přechod. Teplota je již o něco vyšší a je vlastně velmi příjemné pro jízdu na motorce.
Tak trochu vzhledem ke Covidovým opatřením jedeme do neznáma. Dva z nás mají pouze platný PCR test, který však po 72 hodinách je již neplatný. Házíme to za hlavu – nějak bylo, nějak bude. Německo projíždíme bez problémů, za Passau překračujeme hranice do Rakouska. V městečku Neue Siedlung zastavujeme na parkovišti u obchoďáku a občerstvujeme se. Pozorujeme místního traktoristu, jak bravurně mezi patníky seká trávu. Vůbec celé Rakousko je nádherně čisté, upravené a všude se seká tráva jak o život. Do cíle, do kempu Gössl zbývá cca 105 km. Jde o kemp v centru štýrské "Solné komory“ nacházející se u jezera "Grundlsee", poskytuje klidnou a pohodlnou dovolenou v národní chráněné oblasti, obklopené horami "Totes Gebirge" (pohoří). Obchod s potravinami a 2 restaurace jsou nedaleko.
Do kempu dorážíme po 18:00 hodin. V recepci po nás požadují buď platný PCR test, nebo prodělanou nemoc v časovém pásmu, nebo alespoň první očkování. Toto důkladně prověřují u všech osob. Vše OK, zabíráme místo na krásné travnaté ploše. Stavba stanů jde celkem rychle, zjišťujeme, kde jsou toalety a sprchy. Opět Rakousko nezklamalo, vše perfektně připravené a čisté. Po zabydlení jdeme do recepce zaplatit, tuším necelých 14 EUR. Vyrážíme k jezeru do místní restaurace na večeři. Původní plán koupání v jezeře (hlavně já a Jindra) bere za své, je poměrně chladno. Usedáme v restauraci, obsluha s úsměvem nás žádá o předložení COVID píčovin a posléze i o registrování našich osob, že jsme byli v daném čase a místě. Prostě pro případné trasování. Nakonec zjišťujeme, že to takto chtějí nekompromisně v celém Rakousku. Dáváme si výborný řízek s bramborem a asi tři pivka navrch. Ubíráme se zpět do kempu. Vytahuji dovezeno whisky a po kalíškách ji ztrestáme. Je již poměrně pozdě, krásná noc plná hvězd. Milan s Láďou ještě chtějí pokračovat. Zůstáváme tři. Milan tahá rum a nějaké energy drinky, dobře míchá a další lahvinka je vypitá. Kolem půl druhé vedu Láďu na záchod, má toho už celkem dost. V noci je pěkná zima, ale fakt hustá. Ráno jsme rádi za vycházející slunce. Krásný první den, já jsem najel 458 km, kluci o cca 85 km více (cesta z Děčína).