Léto končilo, já si léčím karpály a housera, kterýho mám už dlouhý léta z Peráka, a při pokecu s jedním kolegou o odjetý dovolený, došla řeč na to, podívat se do maďarskýho Bukki Nemzeti Park. Prej jsou tady skvělý zatáčky. Počasí bylo pořád pěkný, já po Albánii pořád natěšenej, prostě jsem si hned zabookoval v Miškovci ubytování a druhej den vytrápl. Přes Žďár nad Sázavou po starý Brněnský, jsem nakonec musel ač nerad, v Rosicích najet na dálnici. Od Popůvek však dlouhá stojící kolona do Brna, a tak drze jsem zneužil středu. Dál pak na Slavkov, Starý Hrozenkov sjel na Slovensko. Naposledy jsem byl na Slovensku s Jawou 250 se sajdou v Malackách v roce 1997. Nu, dále Trenčín, Bánovce, Prievidza, Žiar, Zvolen, Lučenec, Rimavská Seč a přechod Abovce. V maďarsku jsem si trochu prodloužil cestu, a jel na Ózd, Borsodnádasd, Felnémet. Tady jsem musel uhnout do leva na Felsótárkány. Cesta do Egeru byla zatarasená, kvůli nějakým sesuvům, či co. A v tu jsem vjel do parku, hlubokýho listnatýho parku, z obou stran cesty vysoké valy, a zatáčky. Spousty a spousty nádherných prudkých zatáček. Lepší bylo jet do vrchu k Singlár Teto, ale z kopce k Miškovci už to tak pěkný nebylo. V každý zatáčce voda a bordel po těžbě vyvrácenejch stromů. Ale celkově, park na sjíždění poserproužků je bezva. Miškovec je velký město, ale moc historie jsem tu nepotkal. Měl jsem ubytování v damotným centru, ale jaksi mi bylo opomenuto sdělit, že maj vybragrovanou vozovku a všude jednosměrky. A tak jsem musel porušit předpisy, a několik metrů jet po chodníku, a pak dvakrát do jednosměrky. Ubytování byl moc príma, večer jsem se prošel po městě. Navštívil jsem i jeskynní lázně, ale na mýho housera to nezabralo. Poměrně studenou vodu měli v jeskyni...Nu, druhej den brzo ráno jsem vytlačil Vteka na ulici abych nerušil spící a rozloučil se s Miškovcem, směrem na Rimavskou sobotu. U komplexu závodů začala houstnout mlha a až do Rimavský se mě pěkně držela. Nejvíc jsem se bál, kde byly pole kukuřice, a věru i na silnici bylo několik krvavých stop po srážkách se zvěří. Radši jsem jel skoro krokem. V Rimavský Sobotě jsem trochu kufroval, neboť celý střed města byl zatarasenej, a objíždět nějakou deset km dlouhou objížďkou se mi nechtělo. Nakonec jsem ji musel absolvovat. Dál na Lučenec, Detvu, Zvolen, Žarnovicu, Zlaté Moravce, Nitru, Hlohovec, Senicu, Hodonín, po dálnici na Hustopeče, Brno a Žďár.
-
Hranice u Starýho Hrozenkova
-
Žiar nad Hronom
-
přechod u Abovců
-
Zavřená cesta na Eger
-
Mezi šipkou a cílem všecko rozkopaný
-
Ubytování
-
Turek prostě musí se mnou
-
Odjezd
-
Za Nitrou
