Vzal jsem si v práci tři dny dovolené, abych se konečně projel opět na VFR a také něco pojezdil na kole. Na VFR jsem chtěl dát celodenní výlet. A protože jsem dlouhodobě obdivovatelem prvorepublikového opevnění, cíl byl tak trochu jasný. Vyrazit do vojenského muzea Králíky a navštívit zdejší dělostřeleckou tvrz.
Dělostřelecká tvrz Hůrka je jednou z pěti stavebně dokončených tvrzí v České republice budovaných v rámci československého opevnění proti Německu. Nachází se v severozápadním výběžku Hanušovické vrchoviny v masívu vrchu Výšina na severovýchodním okraji města Králíky.
Je tvořená těmito objekty:
Vchodový objekt K-S 12a "U rybníčku"
Vchodový objekt československé dělostřelecké tvrze byl vždy zásadně budován na skrytém místě na odvráceném svahu v dostatečné vzdálenosti od hlavního obranného postavení. Nebylo předpokládáno jeho přímé zapojení do bojů, naopak i během nich mělo probíhat nerušené zásobování tvrze. V objektu se nachází vjezd pro nákladní automobily, vchod pro pěší, překladiště na pevnostní dráhu o rozchodu 600 mm, nasávání vzduchu pro centrální filtrovnu, dopravní kancelář a místnosti obvyklého zázemí. Byl vyzbrojen jedním těžkým kulometem vz. 37 spřaženým s protitankovým kanónem vz. 36 v levé vnější střílně a lehkým kulometem vz. 26 v pravé vnější střílně, ve střílně v prvních pancéřových vratech, v prvním zalomení vjezdu a ve dvou pancéřových zvonech na střeše objektu.
Objekt byl vybetonován 11. - 18. 5. 1938 ve IV. třídě odolnosti. Kubatura betonu je 4730 m³. Během okupace došlo k vytržení pancéřových zvonů, hala a nakládací rampa byla k objektu přistavěna v poválečném období. V současné době se zde nachází vstup do muzea. Na jaře roku 2012 byla hala zbourána.
Dělostřelecká otočná věž K-S 12 "Na kótě"
Objekt věže byl vybudován pro jednu z hlavních zbraní tvrze, dvojče 10 cm houfnic vz. 38 umístěné v dělostřelecké otočné a výsuvné věži. Jeho betonáž proběhla 23. - 30. 3. 1938 ve IV. třídě odolnosti a kubatura betonu je 2 620 m³. Na podzemní systém tvrze je napojen svislou schodišťovou a výtahovou šachtou. Soustrojí věže nebylo nikdy osazeno, pro něj určená šachta je v současné době uzavřena železobetonovou deskou. Objekt není v rámci muzejních prohlídek přístupný, podzemní prostory pod ním jen občasně.
Dělostřelecký srub K-S 11 "Na svahu"
Objekt srubu byl druhým objektem určeným pro umístění hlavních zbraní tvrze. Konkrétně se jednalo o trojici 10 cm houfnic vz. 38 umístěných ve střeleckých místnostech. Jejich palba byla orientována západním směrem do prostoru Kladské kotliny. Houfnice nebyly nikdy osazeny a v období mobilizace na podzim 1938 byly nahrazeny 7,5 cm horskými kanóny vz. 15 stojícími před vlastním objektem. Jedna dvojice lehkých kulometů vz. 26 se nacházela v pomocných střílnách, druhá v pancéřových zvonech. Betonáž ve IV. třídě odolnosti proběhla na dvě etapy 6. - 10. 9. a 4. - 13. 10. 1937, kubatura betonu je 5350 m³. S podzemním systémem je objekt spojen dvěma svislými šachtami - schodišťovou a výtahovou. Během okupace na objektu probíhaly postřelovací zkoušky podkaliberních protibetonových střel Röchling, zkoušky ženijních náloží, a bojovým výbušným plynem, díky čemuž je značně poničen. Oba pancéřové zvony byly vytrženy v padesátých letech. Podzemí pod objektem je přístupné v rámci běžné prohlídky muzea, samotný objekt je výjimečně přístupný v rámci speciálních prohlídek. Do budoucna je počítáno s jeho zařazením do klasické prohlídky.
Pěchotní srub K-S 10 "U boží muky"
Pěchotní srub leží na linii hlavního obranného postavení, nejpozději kde měl být zastaven postup útočníka. V hlavní výzbroji objektu se nacházela dvojice protitankových kanónů vz. 36 spřažených s těžkým kulometem vz. 37. Na sousední pěchotní srub K-S 13 U lomu pálila tato zbraň samostatně, na opačnou stranu ve směru na objekt K-S 9 Mezi lesíky byla její palba doplněna vedle umístěným dvojčetem těžkých kulometů vz. 37. Kruhovou palbu by umožňovala ve střeše umístěná otočná kulometná věž vyzbrojená rovněž dvojčetem těžkých kulometů vz. 37. Ta však nebyla nikdy dodána. Jedna dvojice lehkých kulometů vz. 26 se nacházela v pomocných střílnách, druhá v pancéřových zvonech na střeše objektu. Srub byl vybetonován 1. - 12. 6. 1937 ve IV. třídě odolnosti při kubatuře betonu 2856 m³. Na podzemní systém tvrze je napojen svislou schodišťovou a výtahovou šachtou. Během okupace byl objekt silně poničen postřelovacími zkouškami. Pancéřové zvony byly vytrženy v padesátých letech. V rámci prohlídek muzea není objekt přístupný.
Pěchotní srub K-S 13 "U lomu"
Pěchotní srub leží na linii hlavního obranného postavení, nejpozději kde měl být zastaven postup útočníka. V hlavní výzbroji objektu se nacházely dva protitankové kanóny vz. 36 spřažených s těžkými kulomety vz. 37. Jeden mohl vést palbu ve směru na sousední srub K-S 10 U boží muky, palbu druhého ve směru na K-S 14 U cihelny zesilovalo dvojče těžkých kulometů vz. 37 umístěné v pancéřové kopuli. Jedna dvojice lehkých kulometů vz. 26 se nacházela v pomocných střílnách, druhá v pancéřových zvonech na střeše objektu. Třetí pancéřový zvon byl pozorovací. Betonáž ve IV. třídě odolnosti probíhala 8. - 17. 7. 1937 při kubatuře betonu 3250 m³. Na podzemní systém je objekt napojen svislou schodišťovou a výtahovou šachtou. Pancéřové zvony i kopule byly vytrženy během okupace. Ve stejném období byl srub rovněž postřelován střelami Röchling. V rámci prohlídek muzea není objekt přístupný.
Izolovaná dělostřelecká pozorovatelna K-S 12b "Utržený"
Objekt dělostřelecké pozorovatelny se nachází východně od samotné tvrze na kótě Veselka. Objekt takticky patřil do sestavy tvrze, ale není na něj napojen podzemním systémem chodeb. Jeho základním úkolem nebyl aktivní boj, ale pasivní pozorování. Pro svou obranu byl vybaven jedním lehkým kulometem vz. 26 v pomocné střílně a druhým v pancéřovém zvonu (později vytrženém). Druhý pancéřový zvon je pozorovací a jako jediný se v širokém okolí dochoval na původním místě. Betonáž ve III. třídě odolnosti proběhla 16. - 21. 8. 1937 při kubatuře betonu 1405 m³. I ona je muzejně zpřístupněna, ale jiným subjektem a nezávisle na hlavním objektu tvrze.
Výlet se povedl, VFR opět ukázalo své cestovatelské schopnosti, především motorem k neutahání a solidním komfortem až tedy na superbajkové zatížení rukou a zápěstí. Dnes najeto něco přes 450 km, celkem teplo, odpolko dost, spotřeba opět na tuto vzdálenost 6,1 litru, kdesi mezi Jičínem a Mladou Boleslaví krátký výlet do rychlostních sfér – 245 km/hod (pořád ta potvora zrychlovala, vono to fakt asi k těm 270 km/hod půjde), návrat již za tmy – musím uznat, že to i dobře svítí.
Vlastník | DejvGSR | |
---|---|---|
Vloženo | 14.10.2017 | |
Aktualizováno | 13.8.2020 | |
Zobrazeno | 10 212x |
Pěkný počtení, super fotky.
Dejve,ty jsi rozený spisovatel a cestovatel.Zajímavý čtení a super fotky.Teď jednu novinku,nevím jestli ,ale už jsi ji neslyšel.Chorcheho z Dubé znáš .Motorkář dědek 72 let jezdí Yamahu chopra Wildstar 1600.Ten blázen starej si koupil minulý pátek Ducati Diavel 162 koní.Pomátl se,všichni nevěřicně kroutili hlavou.Motorka nádherná ,super americkej votevřenej výfuk,neskonalej rámus.V neděli na Dubou směrem na ČL vletěl do strouhy asi v 140km.Sanitou do ČL zlámaná žebra,plíce poraněna jinak oukej.jsem s ním v kontaktu. Ten vůl stará se těší,až se uzdraví a vopraví duknu,a bude zase lítat dědek bláznivej.Nic držím mu palce.Čus.
Taky mám pevnosti rád . Tady jsem byl před cca 2 roky.