Moje závady
| Za jízdy na děravé vozovce mi spadla fajfka ze svíčky, což by bylo ok, kdyby to nebylo v Maďarsku.
Prasklá žárovka potkávaček, což by bylo ok, kdyby to nebylo v Rakousku. Koupil jsem obyčejnou žárovku, OSRAM si to pak sám.
Zajímavá věc. Začal mi ze skútru kapat transparentní čistý olej. Z pomyslného středu motorky, tudíž z pod tunelu pod nohama. Brzdovka to nebyla, hydraulika z tlumičů taky ne. Motorový nebo převodový olej by tekl odjinud. Foresight se nerozebírá zrovna jednoduše, tak jsem na to kašlal a dál jezdil. Kaluže pod motorkou byly vždy pořádné, ale brzdy brzdily, tlumiče tlumily, motor vrčel pořád stejně a pořád stejně se zahříval. Když už to byly dva měsíce a já měl volný den, rozebral jsem půlku motorky a nepřišel na to, odkud to proboha teče. Už dřív jsem se díval, že z pod sedla není žádný přístup k motoru, což je dost debilní. Kluci z hodny asi předpokládali, že to vymysleli tak dokonale, že i podprůměrně inteligentní, podprůměrně zručný a podprůměrně aktivní ital, to dokáže smontovat tak dobře, že nebude třeba to někdy rozebírat. Když už jsem měl půlku motorky na podlaze garáže a zjistil jsem, že to teče odněkud ze shora, víc nic, vrátil jsem se do podsedlového prostoru, že tam prostě nějaký servisní otvor musí být. Servisní otvor jsem sice nenašel, ale zato jsem našel plastovou pixlu s olejem na dolití (kdyby náhodou), se strženým závitem, která vytrvale protékala útrobami nedokonalého, zato stále spolehlivého stroje, o který jsem si v tu ránu začal otloukat svou unavenou hlavu. Tolik tedy k závadám stroje. |