BMW G 650 GS Sertao (2011)

Tak mě Mula spolehlivě svezla po jižní americe – najel jsem 11 000 km po Chile a Argentině tj. Carretra Austral v Chile směrem na jih do nejjižnějšího města Ushuiai a Ruta 40 pak zpátky na sever v Argentině.

Potvrdilo se to co jsem od ní čekal – spolehlivý cestovatelský stroj. Za 11 000 km žádný mechanický ani elektrický problém, motor stále stejně vrčí, olej nebere. Když jsem odjížděl potkal jsem v Santiagu německý pár co na Dakarech (předchůdce Sertaa se stejným motorem) byli na cestách 4,5 roku, mají najeto 160 000 km a motor pořád v pohodě.

Motorka je pohodlná, i když jde o jednoválec najel jsem i přes 600 km za den a druhý den jsem bez problémů pokračoval dál, celkově jsem najel 11 000 km za cca 6 týdnů. Najel jsem cca 3000 km mimo asfalt v cestách různé kvality až nekvality – roleta a volné kameny, hodně prachu a trochu písku – vše motorka zvládla ale není to čistokrevný offroad je to spíš traktor co to v klidu projede na drifty a skoky to není. Podvozek je prostě stará škola. Zvětšené a snížené stupačky zlepší pohodlí a také vedení motorky ve stupačkách. Není to trhač asfaltu, ale na druhou stranu neunaví ani nepřekvapí tak člověk má dost času na sledování okolní krajiny. Brzdy brzdí a ani jsem ABS nevypínal ani na šotolině, několikrát mi zabrněla páčka ale jinak ani na šotolině nebyl problém, citlivost není zbytečně jemná. Vypínal bych ho jen ve větším terénu.

Vynikající je spotřeba – od 3,5 litru po 4,5 v silném protivětru v Patagonii – to jsem skoro dumal zda s motorkou není něco špatně, ale na zbytku cest bez trvalého větru v rychlostech do 100 kmh na malých cestičkách spotřeba pořád pod 4 litry. Výměna nádrže za nádrž z Dakaru tj. 17 litrů místo původních 14 litrů Sertaa se také osvědčilo a dojezd je kolem 450 km. V Patagonii jsou benzínky docela daleko a když jedna nefungovalo pořád jsem byl schopen dojet k další bez nutnosti vozit kanystr. S tím jsou spojeny celkově nízké provozní náklady – klidný motor a celkově klidná jízda nenamáhá řetězovku ani brzdy. Po 11 000 km je řetězovka (mazaná automatickým mazáním od Berotecu) zcela v pohodě, destičky skoro jak nové. Jel jsme to na kombinaci před Motoz Tractionator Adventure a zadní Mitas E-07+ a obě gumy těch 11 000 km s přehledem daly. Přední sice trochu hučí a oskákala se, ale na šotolinách a v kamení má lepší vedení než víc silniční gumy jako je 07. Zadní 07 je na silnic v pohodě, v terénu je to slabší ,ale protože jsme měl štěstí na počasí (pršelo jen pár dní) tak také fungovala bez problémů. Jezdil jsem vyšší tlaky pro plně naloženou motorku a ani mimo asfalt jsme tlak nesnižoval, pro trakci a tlumení by to sice bylo lepší, ale než se s tím drbat ? . Měl jsme jen jeden defekt zadní gumy, kde se osvědčilo sledování tlaku v gumách, které varovalo dřív než byla guma úplně prázdna a tak hřebík ani duši nezničil.

Zvýšené plexi jsem nastavil a posunul kousek dopředu. Trochu se změnila aerodynamika k lepšímu snížila se turbulence kolem vršku helmy. V terénu a ve stupačkách je ale plexi hodně velké, na cestování super, dobře kryje ale na blbnutí v terénu moc není asi by přišlo k úhoně. Celkově je ale krytí těla slušné a nebyl problém jet i v nízkých teplotách a.to i díky vyhřívaným heftům (vynálezci vyhřívaných heftů uděluji řád zmrzlého pařátu).

Dal jsem tak plexi kryt hlavního světla – na ochranu dobré, ale jinak to není moc praktické odráží se na tom světlo a v noci je to vyloženě rušící. Dal jsem tam kus pěnového plastu abych to odstínil. Co moc nefunguje je přední zobák jako blatník – při jízdě po mokrém bahně je přední plexi během chvilku kropenaté.

Celkové hodnocení – Mula přesně splnila co jsem od ní čekal, relativně levná, vysoce spolehlivá motorka s nízkými provozními náklady. Je to motorka se kterou se dá objet svět, díly jsou dostupné, vyrobilo se jich hromady a je k tomu plno detailních informací.

Zatím je ještě na cestě v kontejneru přes moře. Jak dorazí dostane servis a pak půjde do světa. Na další dlouhou cestu zase chvíli nebude čas ? .