DAYI E-Odin (2021)

Dneska se udělalo opět pěkně. Co nastartovala neděle, dnes pokračovalo. Krásná obloha, slunce a já seděl v práci a říkal si, že tohle nevydržím. Měl jsem v plánu být do 4. Vypadl jsem ve 3 a už jsem se viděl na motorce.

Tak se nachystám, vyrazím, po cestě se pozdravím s protijedoucími motorkáři a směr Olomouc. Mám to cca 25 km. Ještě se zdržím u toho zdravení. Přijde mi to fajn. Okamžitě poznáte povahu člověka proti vám. Přinejmenším okamžitě víte: "S tebou bych se bavil. S tebou ne." Někteří jen zvednou prsty, což je pro mě téměř nepostřehnutelné a nepočítám za pozdrav. Pak jsou tací, co ruku dají dolů pod řídítka velmi decentně, skoro plynulým pohybem vypadajícím jako strnulost. No a třetí je moje nejoblíbenější kategorie, která naprosto zřetelně pozdraví rukou mimo motorku tak, aby bylo jasné, že zdraví a chtějí se pozdravit. Nezdravící ani nepočítám mezi tři základní kategorie. Nevím, kdo vám nachcal do kávy, ale nezdravte si, proč ne. Za čas motorky z okolí začnu poznávat a je vymalováno.

Projíždím Olomoucí a rozlišuju stroje naproti. Enduro zpravidla nezdraví a začínám na ně být alergický. Naked kategorie pozdraví vždy a pak většinou zdraví i supersporty. Chopper vůbec, ale u těch to se mnou nic nedělá. Buď to jsou staříci, kteří tu ruku ani zvednout nemůžou, jinak by to položili, nebo tak namistrovaní hoši, že je škoda je vůbec zmiňovat.
No a tak si projíždím kolem bývalých kasáren směrem na hlavní nádraží a potkávám motorkáře, který opravdu nadšeně mával. Úplně mě to pobavilo a i já jsem ruku zvedl výš než obvykle.

Dostal jsem se do kolony. Kasárna. Ta křižovatka je teď po uzavření čtvrtiny Olomouce utrpení. A tak stojím přímo v křižovatce, když v tom slyším z bílé ochcávky: "Pane! Pane!" Podívám se, co po mně kdo chce a z okénka kouká asiat a mává ať zajedu ke krajnici, že by se rád podíval. No proč ne. Tak jsem to píchl k přechodu a za mnou borec s lámanou češtinou, že studuje na Univerzitě Palackého, že chce importovat elektromotorky do ČR a byl celý paf z toho, že v Olomouci vidí čínskou elektromotorku. Očividně moto fanda. Udělal si fotky, úsměv na tváři, vyptával se, kolik to jede, na dojezd. Prostě vážně zápal. A já to tomu klukovi přeju, protože náš trh nemá solidní importéry. Máme tu co? Super Soco v Brně. Bomba, ale o 40 tisíc předražená. A dál? Dál nic. Jen ať kluk podniká a importuje. Když jsme idioti, kteří zaspali dobu a elektromotorky vyrábět nechceme, tak ať importuje z Číny.

A to je to, proč mi asiati nevadí. Naopak. Jsou slušní a podnikaví. Protipólem jsou cigáni. Za svoji kariéru na pracáku jsem neměl ani jednoho klienta asijského původu. Jasně, vždyť makají. Snaží se, jak to jen jde. Kdo nemaká, studuje, aby mohl potom podnikat. Sakra jo, že mu zastavím a pobavíme se o motorce. Ukázal mi, co chce importovat, a že by tomu rád dal svoji vlastní značku. Ale jo, proč ne. Ježíš, když jedu 54km/h, tak mi ubyde jedna čárka z baterky po 70-80km. To je prostě pohádka! Na ježdění po městě dokonalý. Teda až na kostky.

Zkráceně. Zvedlo mi to náladu. Ne, že by byla pošmourná, ale už tak dobrou náladu to ještě vylepšilo. Sám jsem elektromobilitě ještě v lednu 2022 nevěřil. Ale teď se karta obrátila o 180° a koukám, že jsem byl slepý. Hodně lidí vnímá na olomoucku elektromobilitu podobně. Koukají, zajímají se. Kolik to žere, jak to jezdí. Když jim řeknu reálné náklady, jsou paf. Ještě je to očividně neokoukané.

V neděli jsem dělal video z projížďky. Sestříhám to, přidám nějakou parádní hudbu a brzy zveřejněním na blogu.

Šťastnou cestu a málo blbců nalepených na zadku