KTM 950 SuperEnduro (2006)

Když se dva hledají
Nejspíš už budu vždycky srovnávat jen s NÍ, já v ní svůj svatý grál našel. Nová generace uhlazených, lumbersexualních a jinak divně gendrových strojů to má se mnou vážně těžký. Oba jsme na tom asi stejně. V něčem hold hodně oldschool. Na načančanost si nepotrpim, zbytečný cetky se u nás doma nenosí. Víme, že zadarmo, bez vrásek a škrábanců naše výlety nejdou. Její jednoduchost a odolnost miluju!
Každý výlet si ji neskutečně užívám. Jen méně. Šetřím ji, je moje neděle, můj svátek. Chci ji mít ve 100pro stavu.

Tahle holka se nesnažila nikdy líbit všem. Je to jednorožec (dneska dost mylné označení pro kdejakou tuctovku), který ti jen dovolí být součástí její existence. Před jezdeckou chybou tě nic neochrání, elektronický asistenti dostupní nejsou, jízda v 21. století snad až nelegální.
To, že nejlepším tunningem je pravidelná údržba, je známý fakt. Díky tomu a i díky určitým změnám jsou její vlastnosti pro mé potřeby dodnes zkrátka nepřekonané.
ODOLNOST, EMOCE a skutečná UNIVERZALITA! Skvěle pokreje širokou paletu různorodých výletů.
Rada pro jedince, co se rozhodnou pro jakoukoli ktm a na každou opravu jim doteď stačil čínskej multitool...kup si radši horneta, ať nikde nečtu, že za to může oranžová značka... dík!

Poslední roky tahle advenčr kategorie táhne. Nejsem nikterak značce vyhraněný. Tak snad bude dál konkurence přibývat. Trošku se bojím. Mé požadavky se celkem od většiny liší . Jen dakar vzhled mi opravdu neučaruje, tlačítko enter na řídítkách motorky vážně nepotřebuju, reklamním videem mě neopijou a hlavně se mi při odpočinkovym odložení stroj nerozletí na trsátka jak na koncertu Metallicy . Jí nenahradí už nikdo. Spíš třeba v budoucnu doplní.

Jedno takový ranní vstáváni v první podzimní den.